The purpose of this study was to determine if there is flowmediated vasodilation of the femoral artery in response to progressive increases in flow within a physiological range observed in the in vivo experiments. Femoral artery blood flow was determined in conscious rabbits (n=5) using chronically implanted flowprobes. Resting blood flow was 8.3±0.6 ml/min and increased to 39.9±5.4 ml/min during high intensity exercise. Femoral arteries (n=12, 1705±43 μm outer diameter) harvested from a separate group of rabbits were mounted on cannulas and diameter was continuously monitored by video system. Functional integrity of the endothelium was tested with acetylcholine. The arteries were set at a transmural pressure of 100 mm Hg and preconstricted with phenylephrine to 73±3 % of initial diameter. Using a roller pump with pressure held constant, the arteries were perfused intraluminally with warmed, oxygenated Krebs' solution (pH=7.4) over a physiological range of flows up to 35 ml/min. As flow increased from 5 ml/min to 35 ml/min, diameter decreased significantly (p<0.05) from 1285±58 μm to 1100±49 μm. Thus, in vessels with a functional endothelium, increasing intraluminal flow over a physiological range of flows produced constriction, not dilation. Based on these results, it seems unlikely that flow-mediated vasodilation in the rabbit femoral artery contributes to exercise hyperemia., P. S. Clifford ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Tíhové pole Země je složeno z gravitačního pole zemského tělesa a pole odstředivé síly zemské rotace [1]. Předmětem gravimetrických měření jsou tíhové zrychlení a gradienty tíhového zrychlení. Tíhové zrychlení je měřeno relativními a absolutními gravimetry, Relativními gravimetry se měří rozdíly tíhového zrychlení v prostoru a v čase, zatímco pomocí absolutních gravimetrů se měří plná hodnota tíhového zrychlení s přesností až 10-9 g. První přesná absolutní tíhová měření lze datovat od první poloviny 19. století, kdy bylo tíhové zrychlení určováno pomocí kyvadlových přístrojů s přesností okolo 100 μm s-2. Tyto metody, využívající vztahu mezi dobou kyvu kyvadla o známé délce a tíhového zrychlení, byly používány až do 60tých let 20. století s maximální dosaženou přesností 3 μm s-2. Nástup přesného určování tíhového zrychlení z měření délky a času při pohybu tělesa ve vakuu (tzv. balistické metody) lze datovat od 50tých let 20. století. Již pomocí prvních přístrojů tohoto typu bylo dosahováno přesnosti 10 μm s-2. Vývoj přesných absolutních balistických gravimetrů (nejdříve pouze laboratorních a pak i přenosných) probíhal zejména ve Francii, USA, SSSR, Japonsku a Itálii. Nejpřesnějšími absolutními balistickými gravimetry jsou v současnosti gravimetry FG5, které jsou výsledkem téměř 40 let výzkumu započatého prof. Fallerem z University of Colorado [2] a které jsou vyráběny firmou Micro-g Solutions. Přesnost gravimetrů FG5 je 10-20 nm s-2 [3], což znamená, že během padesátiletého vývoje absolutních balistických gravimetrů došlo ke zvýšení přesnosti v určení tíhového zrychlení o tři řády., Jakub Kostelecký, Vojtěch Pálinkáš., and Obsahuje seznam literatury