Proces československé kolektivizace zachytili historici v uplynulém čtvrtstoletí již z mnoha úhlů a zmapovali jej v četných detailech, autoři k němu ale přistoupili jinak, když ve společné práci pohlížejí na přeměny československého venkova v padesátých a šedesátých letech minulého století prizmatem jejich uměleckého zpracování v dílech tehdejších filmařů. Zachytili přitom pozoruhodný vývoj ve způsobu zobrazování tématu od prvoplánových ideologických agitek natáčených v prvních letech po komunistickém převratu po vícevrstevnatá umělecká pozdějších šedesátých let, do nichž tvůrci vkládali kritickou reflexi nedávné minulosti a jimiž se snažili řešit etické otázky přítomné doby. Recenzent oceňuje zvláště kapitoly věnované tematickým okruhům, jako je religiozita, kultura, folklor, rodina, krajina nebo „duše venkova“, v dobové kinematografii a rozbory některých důležitých filmových snímků., In the past twenty-five years or so, the process of collectivization in Czechoslovakia has been discussed by historians from many angles and in great detail. The authors of the volume under review, however, approach the topic differently, considering changes in rural Czechoslovakia in the 1950s and 1960s as they were portrayed by film-makers. The authors consider the remarkable developments in the portrayal of the topic, from primarily ideological propaganda filmed in the early years after the Communist takeover to the many-layered artistic works of the later 1960s, in which film-makers also incorporated criticism of the recent past and tried to consider ethical questions of their times. The reviewer particularly appreciates the chapters concerned with groups of themes in cinematography and analyses of important films of those days, such as religion, the arts, traditional ways of life, family, and the land as the ‘soul of the countryside’., and [autor recenze] Vladimír Březina.
On the occasion of signing the contract between ASCR and Charles University in Prague, historian Prof. František Šmahel, a member of Academy Council of the ASCR, presented Prof. Václav Hampl, rector of Charles University, with a copy of is prestigious book, Charles University in the Middle Ages. and Jaroslav Pánek.
a1_LUKEŠ, Igor: Československo nad propastí: Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948. Z angličtiny přeložili Jan Jirák a Ladislav Köppl. Praha, Prostor 2014, 383 strany, ISBN 978-80-7260-292-6. Monografie Igora Lukeše vyšla původně ve Spojených státech pod názvem On the Edge of the Cold War: American Diplomats and Spies in Postwar Prague (New York, Oxford University Press 2012). První ze tří recenzních statí, které se zde o ní publikují ve společném rámci „Tři hlasy k jedné knize“, je pojednána na širším půdoryse analýzy americko-československých vztahů v bezprostředně poválečných letech. Kniha je podle Mareše výsledkem rozsáhlého výzkumu ve všech nejdůležitějších amerických i českých archivech, navíc je autorovou mimořádnou zásluhou pořízení početných interview s účastníky popisovaných dějů a využití souboru nepublikovaných rukopisů, které mu poskytli. Nabízí velmi atraktivní, ba strhující četbu, díky níž si čtenář udělá velmi dobrý obraz o tom, co vedlo ke komunistickému převratu v únoru 1948, tento obraz však není úplný ani zcela vyvážený. V práci o selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze jsou podle Mareše poněkud paradoxně nejsilnější stránkou objevné pasáže věnované aktivitám československých zpravodajských služeb proti zdejšímu velvyslanectví a zástupcům Spojených států. Problematické jsou výklady postavené na neadekvátních pramenech, faktografické nepřesnosti a opomenutí i cílené interpretační posuny, což Mareš dokládá na rozboru otázky stažení americké armády z Československa, role Československa v poválečné americké politice a charakteru amerického velvyslance v Praze Laurence A. Steinhardta (1892-1950)., a2_Lukeš podle jeho názoru příliš podléhá představě o klíčovém významu Československa jako „zkušebního polygonu“, na němž Američané testovali možnost udržovat přátelské vztahy se Sovětským svazem, přičemž nebere do úvahy podstatné vývojové posuny. Především ale předkládá vykonstruovaný portrét Steinhardta jako původně schopného a zodpovědného diplomata, který v důsledku kariérního zklamání ve své pražské misi selhal, když se nezajímal o zdejší dění a před velvyslaneckými povinnostmi dával přednost soukromým záležitostem., b1_Lukeš, Igor. Československo nad propastí: Selhání amerických diplomatů a tajných služeb v Praze 1945-1948. Trans. from the English by Jan Jirák and Ladislav Köppl. Prague: Prostor, 2014, 383 pp., ISBN 978-80-7260-292-6. The book under review is a Czech translation of Igor Lukeš’s On the Edge of the Cold War: American Diplomats and Spies in Postwar Prague (New York and Oxford: Oxford University Press, 2012), whose Czech title translates as ‘Czechoslovakia on the edge of the abyss: The failure of US diplomats and secret services in Prague, 1945-48’. The first of the three reviews, published here as part of the section ‘Three Readings of One Book’, is conceived on the broader plan of an analysis of US-Czechoslovak relations in the years immediately after the Second World War. The book, according to the reviewer, is the result of extensive research in all of the important American and Czech archives. Moreover, it is to the author’s great credit that he conducted numerous interviews with people involved in the described events and has made use of the unpublished manuscripts they provided him with. He offers a highly attractive, indeed gripping, account, thanks to which the reader gets a very good idea of what it was that led to the Communist takeover in late February 1948. But this picture is neither complete nor balanced. In this work about the failure of US diplomats and the US secret services in Prague, its greatest strength, according to the reviewer, is, somewhat paradoxically, the revealing passages about the activities of the Czechoslovak intelligence services against the US Embassy and its representatives in Czechoslovakia., b2_What is problematic, however, is the interpretations based on insufficient sources, factual imprecision, and careless interpretation or even intentional shifts, which the reviewer exposes by analysing the withdrawal of the US Army from Czechoslovakia, the role of Czechoslovakia in post-war US policy, and the character of the US Ambassador to Czechoslovakia, Laurence A. Steinhardt (1892-1950). Lukeš, according to the reviewer, too readily accepts the idea that Czechoslovakia was of great importance as an American ‘testing ground’ to determine the possibilities of maintaining friendly relations with the Soviet Union, while he fails to take into account essential shifts in developments. Above all, however, he presents a contrived portrait of Steinhardt as an originally capable and responsible diplomat who, in consequence of professional failures in his Prague mission, ceased to take an interest in Prague events, paying more attention to his private affairs than his ambassadorial duties., and Petr Mareš.