The article reacts to a critical evaluation of the cognitive revolution which Jaroslav Peregrin has presented (The Cognitive Counterrevolution?, Filosofie dnes, 4, 2012, No. 1, pp. 19-35). According to Peregrin the cognitive revolution has thrown open a Pandora’s box of naive mentalistic theories and variations on Cartesian dualism (“magical theories of the mind”), which “do not belong to science, nor even to sensible philosophy”. Although I agree with the rejection of magical theories of the mind, I attempt to show that the cognitive turn in the 50’s and 60’s of the last century is susceptible of a quite different interpretation, according to which cognitive science, as a result of its basic assumptions and methodology, does not imply or propagate any kind of Cartesian dualism, rather it explicitly denies the possibility of such an account of the relation between mind and body., Juraj Franek., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Vývoj výzkumů kognitivních procesů iniciovaný v šedesátých letech XX. století informačním paradigmatem v Americe vedl posléze k rozlišení čtyř základních proudů, a to (1) tzv. klasické kognitivní psychologie, (2) vývojově orientované kognitivní psychologie, (3) kognitivní vědy a (4) konekcionismu. V důsledku této diferenciace mezi proudy kognitivního hnutí se posléze ustavil rozpor uvnitř informačního paradigmatu. Jeho těžištěm je pojetí mentální (též interní, kognitivní) reprezentace a od něj odvozená nebo s ním spjatá stanoviska, zaujímaná k dílčím problémům, jež jsou charakteristická pro jednotlivé výše zmíněné proudy kognitivního hnutí. Spor o reprezentaci, její povahu a modelování je natolik zásadní, že tvoří základní aporii informačního paradigmatu a někteří autoři dokonce hovoří o rozpadu informačního paradigmatu ve dvě rozdílná paradigmata, a to v paradigma reprezentace a paradigma prezentace (B. Shanon, 1993). Ta se uvnitř informačního paradigmatu ustavují. Každé z těchto paradigmat navazuje na specifická filosofická východiska., Miluše Sedláková., and Obsahuje seznam literatury
In this review study, the author above all observes the new perspectives on the philosophy of religion of T. G. Masaryk put forward in the book by M. Dokulil under review. He points to the multidisplinary approach (philosophy, theology, religious studies, ethics, sociology, psychology, selected natural sciences) of M. Dokulil, which is made possible by his immense erudition. The author of the study, together with the author of the book under review, refutes the frequently voiced opinion that would treat T. G. Masaryk as a thinker of the 19th century, significant only in his own time (and not a real philosopher at all), and on the contrary he attempts to show that Masaryk’s ideas and approach are still highly relevant. and Zdeněk Novotný.