Studie se zabývá formováním konkrétní expertní kultury, která hrála významnou úlohu v procesu utváření institucí a mechanismů vládnutí v Československu v padesátých letech dvacátého století. Autor zkoumá, jak českoslovenští právní vědci zasahovali do procesu ''budování socialismu''. V úvodní části textu se věnuje vývoji institucionálního zázemí právní vědy ve struktuře Československé akademie věd (ČSAV). Na příkladu Ústavu státu a práva ČSAV ukazuje, jak vznikaly společenskovědní instituce, které měly odpovídat nárokům nové socialistické vědy, a současně dokládá vzrůstající význam expertního vědění pro státněsocialistické vládnutí. Ve druhé části článku se věnuje diskusi o "československé revoluci" a ''lidové demokracii'', přičemž dává nahlédnout do teoretického zázemí socialistické vědy o státu a právu. Několik let trvající polemika ukázala, že jednou z oblastí sporu byla otázka možností přizpůsobení marxisticko-leninské teorie československým podmínkám a československé historické zkušenosti. Z diskuse také vyplynulo, že nejdůležitější formou socialistického vládnutí byl pro diskutující teoretiky socialistický stát jako institucionální výsledek revolučních proměn a nezpochybnitelný organizační rámec lidové demokracie. Závěrečná část článku představuje právní vědce jako experty a zkoumá jejich podíl na vzniku takzvané socialistické ústavy z roku 1960., This article is concerned with the formataion of the culture of experts, wich played an important role in the process of shaping institutions and mechanisms of government in Czechoslovakia in the 1950s. The author explores how Czechoslovak legal theorists continuously intervened in the process of ''building Socialism''. He begins by considering the development of the institutional basis of jurisprudence in the structure of the Czechoslovak Academy of Sciences. Using the example of the Institute of State and Law at the Academy, he demonstrates how social-science institutions were created to meet the demands of new, socialist scholarship, and also to demonstrate the growing importance that expert knowledge had for State Socialist government. In the second part of the article, he considers debates about the ''Czechoslovak revolution'' and ''people democracy'' providing insight on the theoretical basis of Socialist scholarship on the State and law. The debates, which lasted several years, demonstrate that a key area of disagreement was the question of adapting Marxist-Leninist theory to Czechoslovak conditions and Czechoslovak historical experience. It was also clear from the debates that the most important form of Socialist government was, in the theorists´ view, the Socialist State as an institutional consequence of revolutionary transformation and the indubitable organizational framework of people´s democracy. The last part discusses legal theorists as experts and considers their role in the framing of the ''Socialist Constitution'' of 1960., Vítězslav Sommer., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Explikácia patrí medzi kľúčové metódy analytickej filozofie. V tejto práci predstavujem návrh explicitného odlíšenia metódy explikácie od jej výsledku. V nadväznosti na prácu Rudolfa Carnapa sa snažím jeho explikačný projekt rozvinúť. Poukazujem na otvorené problémy Carnapovych kritérií adekvátnej explikácie; ukazujem, v čom sa explikácie od definícií líšia, aká je ich logická forma a ktoré explicitné kroky sú typické pre metódu explikácie. Napokon, približujem dôvody, pre ktoré je možné explikáciu (t.j. výsledok explikovania) chápať ako reláciu nahradenia medzi významovou charakterizáciou a definíciou určitého druhu., Explication belongs among the core methods of analytic philosophy. In the paper I propose to distinguish explicitely between the method of explication and its outcome. Building on the explication project of Rudolf Carnap, I attempt to elaborate upon his work. I point out the open issues arising from Carnap's criteria of adequate explication. I present the aspects in which explications differ from definitions, a logical form of explications as well as the explicit steps that are characteristic for the method of explication. Finally, I consider reasons to conceive explication (in the sense of a product of explicating) to be a relation between meaning characterization and an appropriate definition., and Lukáš Bielik.
The Czech Academy of Sciences (CAS) has contributed to the success of the Czech pavilion at the World EXPO 2015 in Milan, the motto of which is: Feeding the Planet: Energy for Life. The motto was also reflected in the nine Days of Czech Science, held in early July under the partnership of the Joint Research Centre in Ispra. Several institutes of the CAS presented results of their most recent discoveries. The Institute of Organic Chemistry and Biochemistry, among others, displayed its research aimed at seeking new human medications for lifestyle diseases and showed, for instance, a human cell as a miniature “chemical plant” in which thousands of actions bring about the healthy functioning of an organism. The institute also prepared an exhibition entitled Czech Science fighting viruses, which also introduced one of the protagonists in this field, outstanding Czech scientist Antonín Holý.One of the Czech lecturers who addressed the audience both at the EXPO and in Ispra was Lenka Maletínská. She focused on the potential role of modified neuropeptides in the fight against obesity, which is also explained in the article by Lenka Maletínská and Jaroslav Kuneš in this edition. and Marina Hužvárová.
We consider inequalities between sums of monomials that hold for all p-Newton sequences. This continues recent work in which inequalities between sums of two, two-term monomials were combinatorially characterized (via the indices involved). Our focus is on the case of sums of three, two-term monomials, but this is very much more complicated. We develop and use a theory of exponential polynomial inequalities to give a sufficient condition for general monomial sum inequalities, and use the sufficient condition in two ways. The sufficient condition is necessary in the case of sums of two monomials but is not known if it is for sums of more. A complete description of the desired inequalities is given for Newton sequences of less than 5 terms., Charles R. Johnson, Carlos Marijuán, Miriam Pisonero, Michael Yeh., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. Studie se zabývá antisociálním chováním dětí z městských oblastí, jeho typologií a vztahem k expozici komunitního násilí a školní šikany. Soubor a metoda. Soubor tvořili adolescenti účastnící se mezinárodního projektu SAHA, který se zaměřil na rizikové a protektivní faktory psychosociálního vývoje dětí a dospívajících. Soubor tvořili dvanáctiletí a čtrnáctiletí studenti ze 13 krajských měst; 2973 osob (53 % dívek, průměrný věk 13,5, SD = 1,1): kohortu dvanác-tiletých tvořilo 1447 adolescentů – 54 = dívek; kohortu čtrnáctiletých tvořilo 1526 adolescentů – 53 = dívek. Ke zkoumání antisociálního chování, expozice násilí a školní šikany jsme použili škály z metody SAHA. Hypotéza. Vytvořené empirické typy osob s různou mírou projevů antisociálního chování se budou odlišovat z hlediska jak školní šikany, tak expozice násilí, typy s vyšší mírou projevů antisociálního chování budou ve vyšší míře vystaveny násilí a v nižší míře budou objektem šikany. Statistická analýza. Nehierarchickou shlukovou analýzou na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy. Tyto typy jsme porovnali ve vztahu k expozici násilí a školní šikaně (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc test). Výsledky. Byl nalezen vztah mezi expozicí násilí (komunitní i šikana) a typem chování (expozice násilí jako svědek (χ2 = 265,7; df = 3; p < 0,01); expozice násilí jako oběť (χ2 = 236,6; df = 3; p < 0,01); objekt šikany (χ2 = 263,4; df = 3; p < 0,01). Nejvyšší míru expozice násilí ve všech třech sledovaných proměnných uvádí typ osob s nejvyšší mírou antisociálního chování. Omezení studie. Nebyla zkoumána šikana i z hlediska agresora a tzv. kyberšikana., Objectives. The study deals with antisocial behavior of school children in urban areas, its typology and relationship to exposure to violence in the community and to school bullying. Subjects and settings. Participants were adolescents participating in international project The Social and Health Assessment (SAHA) that aims to assess risk and protective factors for psychosocial adjustment of children and youth. The sample consisted of 12 year-old and 14-year-old students from schools in 13 regional capitals. The sample consisted of 2.973 persons (53 % girls, mean age 13.5 years, SD = 1.1): 12 years old cohort consisting of 1.447 adolescents – 54 % of girls; 14 years old cohort consisting of 1.526 adolescents – 53 % of girls. SAHA was used to measure antisocial behavior, exposure to violence and school bullying. Hypothesis. Created empirical types of adolescents with varying degrees of antisocial behavior differ in violence exposure, types with higher levels of antisocial behavior are exposed to a greater extent to violence and lower extent to bullying as objects. Statistical analysis. Non-hierarchical cluster analysis (k-means) to identify four types of antisocial behavior. Types comparision in violence exposure and bullying (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc tests). Results. Authors found relationships between exposure to violence (community and bullying) and the type of behavior (exposure to violence as a witness (χ2 = 265.7, df = 3, p <0.01), exposure to violence as a victim (χ2 = 236.6, df = 3, p <0.01); object of bullying (χ2 = 263.4, df = 3, p <0.01). The highest rates of exposure to violence in all three variables have adolescents with the highest rates of antisocial behavior. Study limitation. Bullying from aggressor,s point of view and cyberbullying were not analysed., Veronika Sobotková [et al.]., and Obsahuje seznam literatury