Today university rankings and performance rankings (ot en based on JIFs, h-indexes) are believed to be indispensable to assure scientii c “quality”. Most of these performance rankings employ citation data provided by h omson Reuters. TR’s current inl uence on funding decisions, individual careers, institutions, disciplines and countries is immense and ambivalent. h ere is increasing resistance against “impactitis” and “evaluitis”. Usually overseen: Trivial errors in TR’s citation indexes (SCI, SSCI, AHCI) produce severe non-trivial ef ects: h eir victims are authors, institutions, journals with names beyond the ASCIIcode and scholars of humanities and social sciences. Based on the Joshua Lederberg Papers I claim: To overcome severe resistance Eugene Gari eld and Joshua Lederberg had to foster overoptimistic attitudes and to downplay the severe problems connected to global and multidisciplinary citation indexing. h e dii culties to handle dif erent formats of references and footnotes, non- Anglo-American names, and of publications in non-English languages were known to the pioneers of citation indexing., Dnešní žebříčky univerzit a výkonnosti (často založené na JIF a h-indexech) jsou považovány za nepostradatelné pro zajištění vědecké „kvality“. Většina z těchto žebříčku produktivity využívá citační údaje poskytnuté h omson Reuters. Současný vliv TR na rozhodování o i nancování, na individuální kariéry, instituce, obory a země je ohromný a ambivalentní. Odpor vuči „impaktitidě“ a „evaluatitidě“ se zvyšuje. Obvykle je přehlížena skutečnost, že triviální chyby v citačních indexech TR (SCI, SSCI, AHCI) mají závažné, netriviální následky: jejich obětmi jsou autoři, instituce, časopisy vymykající se ASCII-kódu a akademici v humanitních a sociálních vědách. Na základě rozboru Joshua Lederberg Papers tvrdím, že aby překonali tvrdý odpor, Eugene Gari eld a Joshua Lederberg museli protěžovat přehnaně optimistické postoje a zlehčovat vážné problémy spojené s globálními a multidisciplinárními citačními indexy. Obtíže plynoucí z ruzných formátu odkazu a poznámek, jiných než anglo-amerických jmen a publikací v jiných jazycích než v angličtině byly známy již prukopníkum citačních indexu., and Terje Tüür-Fröhlich.
Součástí tektonických změn, kterými dnes prochází akademické prostředí napříč obory, je specifický - a na první pohled triviální - rys. Vědci publikují čím dál více odborných článků a knih. Globální akademické publikace rostou meziročně o osm až devět procent, což znamená, že se jejich objem zdvojnásobí asi každých devět let. Tento trend je znatelný i v České republice. V roce 2013 byla druhým největším celostátním nakladatelstvím, co se počtu vydaných titulů týče, Univerzita Palackého v Olomouci (vydala v daném roce skoro 500 titulů), Univerzita Karlova byla pátým největším (asi 360) a Masarykova univerzita sedmým (310 knih). V současném systému hodnocení a financování vědy není příliš ojedinělým jevem, když humanitně a společenskovědně orientovaní akademici produkují pět až šest článků a jednu až dvě knihy ročně - aby si udrželi zaměstnání, dosáhli na rozumný plat, splnili (grantový) plán. Kdo jsou však čtenáři těchto textů? Zatímco autorů a autorek jsou dnes pod tlakem systému hodnocení a financování výzkumu přehršle, čtenářů, recenzentů a diskutujících je málo a akademická půda se tak stává souborem monologů, případně specializovaných, málo propojených diskusí. and Tereza Stöckelová, Filip Vostal.