a1_Záměry. Cílem studie bylo: (a) analyzovat účinek dvou nezávisle proměnných (profesních orientací založených na modelu RIASEC a pohlaví) na skóry v inventáři NEO-FFI a v sebeposuzovacích dotaznících doménově specifické kreativity (K-DOCS a CAQ); (b) verifikovat šest hypotéz, stanovených na základě dřívějších výzkumů; (c) zjistit vnitřní konzistenci českého překladu Kaufmanovy škály doménově specifické kreativity; d) s pomocí EFA analyzovat faktorovou strukturu českého překladu K-DOCS a srovnat ho s originální verzí. Soubor a procedura. Výzkumný soubor sestával z 950 studentů většinou z Palackého univerzity v Olomouci. Ženy tvořily 75 % souboru. Studenti vyplňovali dotazníky pomocí webové aplikace, speciálně připravené pro tento výzkum. Statistická analýza. K odhadu vnitřní konzistence české verze K-DOCS autoři použili Cronbachovo alfa. Pětifaktorová struktura K-DOCS byla ověřována pomocí EFA. Účinek profesních zájmů a pohlaví na závisle proměnné autoři zjišťovali pomocí MANOVY, ANOVY a Tukeyho testu. Výsledky. EFA podpořila předpoklad, že český překlad K-DOCS má podobnou pětifaktorovou strukturu jako originální verze dotazníku. Studenti s uměleckými zájmy skórovali signifikantně výše na škále neuroticismu než investigativní, sociální a podnikavé typy. Skupina I-STEM skórovala výše než ostatní typy ve škále mechanické/ vědecké kreativity K-DOCS a níže ve škále každodenní/osobní tvořivosti. Umělecké typy získaly vyšší skóry než investigativní a podnikavé typy ve škálách výkonové kreativity, hudby a tvůrčího psaní CAQ. Studentky skórovaly ve škálách každodenní/osobní a umělecké kreativity K-DOCS výše než studenti. Muži měli vyšší skór než ženy ve škálách mechanické/vědecké a učenecké tvořivosti K-DOCS., a2_Skórovali také výše než ženy ve škálách humoru, vynálezectví a vědy CAQ. Omezení studie. Studie byla uskutečněna na moravských univerzitách. Ve výzkumném souboru byl větší počet žen (75 %) než mužů. Data byla získána prostřednictvím webové aplikace. Efekt realistických a konvenčních zájmů na závisle proměnné nebyl zkoumán., b1_Objectives. The study was aimed: (a) to analyse the effect of two independent variables (professional orientation grounded in the RIASEC model, and sex) on the NEO-FFI scores and the self-report questionnaires of domain-specific creativity (K-DOCS and CAQ); (b) to verify six hypotheses based on previous research; (c) to find out the internal consistency of Czech translation of the Kaufman Domains of Creativity Scale; (d) to analyse the factor structure of Czech translation of the K-DOCS using EFA, and to compare it with the original version of the questionnaire. Sample and setting. The research sample consisted of 950 students mostly from Palacký University in Olomouc. Women comprised 75% of the sample. Participants filled in inventories using web application specifically prepared for the research. Statistical analysis. Cronbach’s alfa was used as an estimate of the internal consistency of Czech version of the K-DOCS. Its five-factor structure was verified using EFA. The effects of vocational interests and sex on the dependent variables were explored by MANOVA, ANOVA, and Tukey’s test. Results. EFA supported preposition that Czech translation of the K-DOCS has similar five factor structure as its original version. Students with the artistic vocational interests are significantly higher on neuroticism than the innovative, social and enterprising ones. I-STEM types scored higher than other groups on the K-DOCS scale of Mechanical/Science, and lower on the scale of Self/Everyday. The artistic types were higher than other groups on the CAQ domains of Performance, Music and Creative writing. Female students scored higher than male ones on the K-DOCS scales of Self/Everyday and Artistic creativity. Men were higher than women on the K-DOCS scales of Mechanical/Science, and Scholarly. They also scored higher than women on the CAQ scales of Humor, Invention, and Science., b2_Study limitation. The study was realised at Moravian universities. In a research sample, there was greater proportion of women (75%) than men. Data were collected using web application. Effect of the realistic and conventional vocational interests on dependent variables was not examined., Alena Plháková, Daniel Dostál, Tereza Záškodná., and Obsahuje seznam literatury
a1_Hlavním cílem výzkumu byla verifikace symbolické asymetrie spontánních a sociálně sdílených reprezentací rodových kategorií v hodnotící dimenzi českého kulturního kontextu. 223 pregraduálních studentů (117 mužů a 106 žen, M = 20.5 let) bylo požádáno, aby volně asociovali na pojmy člověk, muž a žena (v náhodném pořadí) a každý z nich zhodnotili. Hypotézy: 1. Autoři očekávali větší překryv pojmů muž a člověk než mezi pojmy žena a člověk: a) z hlediska valence použitých pojmů; b) v dimenzi aktivita-souznění. 2. Očekávali celkově příznivější hodnocení pojmu žena než muž. 3. Očekávali také větší heterogenitu pojmu muž ve srovnání s pojmem žena, pokud jde o celkový počet různých slov asociovaných s těmito pojmy. Postupně byly provedeny dvě analýzy: celkové valence slov asociovaných s každým pojmem a analýza kategorií specificky zaměřená na hodnocení rozsahu, v němž se odpovědi na pojmy vztahovaly k dimenzi sebeprosazení vs. vztahovost. V první analýze jednorozměrnou ANOVA byly předložené pojmy (člověk vs. muž vs. žena) a pohlaví účastníků (žena vs. muž) považovány za proměnné rozlišující mezi účastníky. V druhé analýze pomocí smíšené ANOVA byly počet asociovaných slov vztahujících se k předloženému pojmu (člověk vs. muž vs. žena) a pohlaví účastníků (žena vs. muž) považovány za proměnné rozlišující mezi účastníky a atributy (aktivita vs. vztahovost) za vnitřní proměnné účastníků. Všechny hypotézy byly podpořeny daty. Výsledky svědčí o tom, že čeští mluvčí spontánně považují muže za rod vyšší úrovně. Globálněji studie podporuje myšlenku rodové symbolické asymetrie: rodové kategorie se neliší jenom ve svém obsahu, statutu nebo síle, ale také ve své hierarchické kognitivní organizaci., a2_Maskulinitě je připisována symbolická nadřazenost nad feminitou. Aby bylo možné zobecnit výsledky i mimo studentskou populaci, další výzkumy by měly získat data o širší dospělé populaci., b1_The main objective of the research was to verify the symbolic asymmetry in spontaneous and socially shared representations of gender categories, also on the evaluative dimension in the Czech cultural context. Two hundred and twenty-three undergraduate students (117 males and 106 females, M = 20.5 years old) were asked to freely produce their associations on primes Human, Man and Woman (in randomized order) and to evaluate each of them. Hypotheses. 1. Authors expected a stronger overlap between primes Man and Human than between Woman and Human: a) in overall valence of primes; b) on agency-communion dimensions. 2. They expected overall a more favorable evaluation of Woman than Man. 3. They also expected a greater heterogeneity for Man in comparison with Woman in terms of total number of different words associated with primes. Two sets of analyses were subsequently carried out; the overall valence of words associated with each prime and a categorical analysis specifically targeted at evaluating the extent to which responses to the primes pertained to communion vs. agency. For the former an univariate ANOVA was conducted considering prime (Human vs. Man vs. Woman) and sex of participant (Female vs. Male participant) as between-participants variables. For the latter, a mixed ANOVA was performed on the number of associated words considering prime (Human vs. Man vs. Woman) and sex of participant (Female vs. Male participant) as between-participants variables and attributes (Agency vs. Communion) as a within-participants variable. All hypotheses were supported. The results strongly suggest that Czech speakers spontaneously consider Man a higher-level gender. More globally, the study supports the idea of gendersymbolic asymmetry: gender categories do not differ only in their content, status or power, but also in their hierarchical cognitive organizations., b2_ Masculinity holds ascribed symbolic superiority over femininity. In order to generalize the results beyond students, future studies should access the more general adult working populations., Adriana Wyrobkova, Pascal Gygax, Petr Macek., and Obsahuje seznam literatury
Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času., The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time., Adéla Woznicová, Renata Hlavová, Petra Daňsová, Lenka Lacinová., and Obsahuje bibliografické odkazy
a1_Cíle. Studie se zabývá vztahem mezi morálními a sociálními normami vztahujícími se k nečestnému chování, četností výskytu školního podvádění a způsoby, jimiž žáci toto své chování omlouvají. Soubor. Soubor zahrnoval 438 žáků osmých a devátých tříd ze šesti základních škol v jižních Čechách. Respondenti byli dotazováni, jak často se ve škole chovali způsobem, jenž se dá vnímat jako podvádění, na míru jejich souhlasu s normami vztahujícími se k podvádění stejně jako k čestnému jednání, a na akceptaci různých důvodů omlouvajících školní podvádění. Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: 1. teoretické koncepty „morálního vyvázání se“ i „neutralizace“ reflektují obdobný kognitivní proces racionalizace vlastního nečestného jednání; 2. omluvy na kognitivní úrovni pomáhají žákovi zvládat rozpor mezi normativně požadovaným chováním a jeho skutečným chováním. Statistická analýza. K ověření hypotéz byla použita faktorová analýza a strukturní modelování. Výsledky. V případě školního podvádění mají žáci odlišný postoj k opisování a ke klamání., a2_ Z hlediska teorie domén, kdy domény představují oblasti různého uvažování nad situacemi, spadá opisování žáků do konvenční domény, zatímco klamání spíše do morální domény uvažování. Empiricky bylo potvrzeno, že ve vztahu k omlouvání školního podvádění reflektují morální vyvázání se i neutralizace obdobný kognitivní proces, který může být označený jako morální neutralizace. Žáci navíc používali morální neutralizaci ke zvládání případného rozporu mezi tím, jak „by se měli chovat“, a tím, jak „se chovají ve skutečnosti“, jenom ve vztahu ke klamání, tj. morální doméně. Žáci neměli potřebu morálně neutralizovat opisování. Morální normy neovlivňovaly četnost podvádění a klamání přímo, ale jenom nepřímo, přes morální neutralizaci. Schvalování školního podvádění (opisování i klamání) bylo silnějším prediktorem jeho četnosti, než souhlas s morálními normami požadujícími čestné jednání. Shoda navrhovaných modelů s naměřenými daty byla dobrá. Omezení studie. Studie je omezena na věkovou skupinou starších žáků (12–16 let) a typ školy, pro kterou byly dotazníky morální neutralizace i typů podvádění vytvořeny, jakož i ochotou žáků pravdivě vypovídat o svém nečestném chování (self-report)., b1_ Objectives. The study deals with the relationship between moral and social norms related to dishonest behavior, frequency of cheating, and the ways in which pupils make excuses for the scholastic cheating. Subjects and methods. Survey among early adolescents (N = 438) was focused on determining the frequency of scholastic cheating, on the degree of acceptance of the standards relating to cheating, the moral standards requesting honest behavior, and the acceptance of different reasons for the self-justification of scholastic cheating. Hypotheses. The following hypotheses were tested: 1) the theoretical concepts of “moral disengagement” and “neutralization” in relation to justifying scholastic cheating reflect similar cognitive process; 2) justifying on the cognitive level helps students to cope with the discrepancy between the desired normative behavior and their actual behavior. Statistical analyses. Factor analysis and structural modeling were used to verify this hypothesis. Results. It was confirmed that, in terms of scholastic cheating, students have a different attitude towards copying answers and lying., b2_ According to the Moral domain theory (domains represent areas of different thinking about situations) pupil’s copying of answers falls in the conventional domain, while lying belongs to the moral domain. Our study gave empirical evidence about the overlap between moral disengagement and the neutralization techniques linked to scholastic cheating justification. Moreover the structural models confirmed that moral neutralization is a mechanism to help the student manage a discrepancy between how “I should behave” and how “I actually behave” only in relation to laying, i.e. moral domain. The copying of answers is probably not clearly classified by pupils themselves as conduct endangering their positive self-portrait, so they have no reason to selfjustify it. Moral norms influenced the frequency of individual cheating only indirectly through the mediation of neutralization. The approval of cheating was a stronger predictor of cheating frequency than the agreement with moral standards requesting honest behavior. Study limitation. The study is limited to early adolescents (12–16 ages) and the type of school for which the moral neutralization and the scholastic cheating questionnaires were created, and also linmited by self-reported method of data collection., Jana Vrbová., and Obsahuje seznam literatury
Výzkum se zabývá českými národními stereotypy posuzovanými jak zevnitř (autostereotypy), tak zvenčí (heterostereotypy). Pětifaktorový model osobnosti sloužil jako rámec pro posouzení osobnostních vlastností typického Čecha. První studie ověřila shodu v posuzování národních stereotypů českými respondenty (N = 4038). Profily národních stereotypů pěti zemí se nelišily v závislosti na pohlaví respondentů, na způsobu administrace ani na oblasti, ze které respondenti pocházeli. Druhá studie prokázala stabilitu českého autostereotypu v čase. Shoda mezi českými heterostereotypy nebyla vysoká kvůli specifické percepci slovenských respondentů. České auto- a heterostereotypy spolu nekorespondují. Třetí studie ukázala nízkou míru shody mezi českými autostereotypy a posouzením skutečných Čechů. Heterostereotypy se s posouzením skutečných Čechů neshodují., Objectives. The presented research deals with Czech national stereotypes as perceived from the inside (autostereotype) as well as outside (heterostereotype) perspective. The Five-Factor Model was used for assessing personality traits of a typical country representative. Subject and setting Altogether, 5.663 respond-ents from the Czech Republic, Slovakia, Poland, Germany, and Austria rated personality charac-teristics of a typical Czech on the National Char-acter Survey (NCS). Self-reports and observer-ratings on NEO-PI-R were taken from the Czech normative sample (N = 1.836). Self-report on NCS was provided by 994 Czech university stu-dents. Hypotheses. The authors supposed that the Czech national heterosterotypes agree with rat-ings of real Czechs better than Czech national autostereotypes. Statistical analysis. Auto- and heterostereotype accuracy were estimated using the profile-cor-relation approach. Profile agreement was calcutoted as an intraclass correlation (ICC) across 30 facets. Results. In the Czech sample, a convergence in stereotype ratings with respect to respondents' gender, place of their residence, type of admin-istration, as well as time of administration (2005 and 2008) was found. Participants from four countries neighboring to the Czech Republic did not agree in their perception of a typical Czech due to a specific rating by Slovak respondents. Czech heterostereotypes did not correspond to Czech autostereotype. The comparison with self- and observer-ratings of real Czechs showed a low agreement with Czech autostereotype and no agreement with either of the Czech heteros-tereotypes. Study limitation. The rating of a typical Czech in four neighboring countries was provided by university students only, which does not allow for broader generalizations., Martina Hřebíčková, Sylvie Kouřilová., and Obsahuje seznam literatury