Objectives. The aim of the study is to investigate reading comprehension and metacomprehension as they occur in preschool age in relation to sociocultural environment of the family, in comparison with traditional predictors of beginning reading acquisition represented by several indicators of phonological awareness. Participants and setting. A group of 327 preschool- age children from middle-SES families and 55 children from low-SES families were compared. Hypotheses. It was assumed that children from low-SES families would perform worse than children from middle-SES families namely in literacy tasks requiring specific social experience with reading, i.e. text comprehension and metacognitive monitoring. Statistical analysis. The differences between the groups were tested using independent samples t-tests, monitoring accuracy on the correct and incorrect answers using the chi-squared test and the relationship between monitoring accuracy and performance in the two text comprehension tasks using 2-way ANO VA. Results. Results showed that children from low- SES families demonstrated significantly lower overall performance in all literacy tasks, however, the group differences in text comprehension varied in relation to the task difficulty (complexity and the level of comprehension). Moreover, in metacognitive monitoring, children from low-SES families showed significantly higher tendency to underestimate their correct performance, indicating lower self-esteem. Study limitations. The main limitation of the study was the lack of information about everyday reading behaviour in children’s family environment. and Ciele. Cieľom štúdie je sledovanie porozumenia textu a jeho metakognitívneho monitoringu u detí predškolského veku v závislosti od sociokultúrnych podmienok rodinného prostredia, v porovnaní s klasickými prediktormi gramotnosti zastúpenými niekoľkými ukazovateľmi fonematického uvedomovania. Výskumná vzorka. Skupina 327 detí predškolského veku z bežných rodín sa porovnávala so skupinou 55 detí z rodín s nízkym sociálno-ekonomickým statusom. Hypotéza. Predpokladalo sa, že deti z nízkopríjmových rodín budú v porovnaní s referenčnou skupinou dosahovať horšie výsledky osobitne v ukazovateľoch gramotnosti vyžadujúcich bohaté skúsenosti s čítaním, t.j. porozumení textu a jeho metakognitívneho monitoringu. Štatistické analýzy. Rozdiely medzi skupinami boli testované t-testom pre nezávislé výbery, na analýzu presnosti monitoringu správnych a nesprávnych odpovedí bol použitý chí-kvadrát test a vzťah medzi presnosťou monitoringu a výkonom v dvoch úlohách na porozumenie textu sa testoval použitím 2-faktorovej ANO VA. Výsledky. Výsledky ukázali, že deti z nízkopríjmových rodín podávali signifikantne nižšie celkové výkony vo všetkých ukazovateľoch gramotnosti, pričom rozdiely medzi skupinami záviseli aj od charakteru a náročnosti úlohy. V metakognitívnom monitoringu vykazovali navyše štatisticky významne vyššiu tendenciu k podceňovaniu správnych výkonov, čo poukazuje na znížené sebahodnotenie týchto detí. Limity štúdie. Hlavným obmedzením štúdie je nedostatok informácií o každodenných čitateľských aktivitách v rodinách sledovaných detí.
Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času., The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time., Adéla Woznicová, Renata Hlavová, Petra Daňsová, Lenka Lacinová., and Obsahuje bibliografické odkazy