Johannes Tourout is known to us from several Central European music sources and from a Vatican document dated 3 July 1460, which mentions him as a cantor of Emperor Frederick III. The author establishes a timeframe for his period of activity in Central Europe (late 1450s before 1467) and postulates several hypotheses concerning the composers career. The author has reconstructed the personnel of the imperial cantors ensemble around the year 1460 and provides detailed biographies of its members., Pawel Gancarczyk., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 257, anglický abstrakt na s. 239.
Studie Jarmily Gabrielové se zabývá inspiračními předlohami libreta k opeře "Vanda" hudebního skladatele Antonína Dvořáka a zaměřuje se rovněž na dramaturgickou strukturu díla., The article deals with select adaptations of the Vanda-theme in the 19th century dramatic writing (Zacharias Werner, Tekla Łubieńska, Francyszek Więżyk, and Matija Ban). On the basis of these works, possible models for the libretto of Antonín Dvořák’s Vanda op. 25 are discussed., Jarmila Gabrielová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 245, anglický abstrakt na s. 233.
Zpráva Kamila Bartoně je věnována muzikologické konferenci, která byla věnována sedmdesátému výročí od úmrtí hudebního vědce Vladimíra Helferta a uskutečnila se v Brně dne 18. listopadu 2015., Kamil Bartoň., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.
Studie Markéty Hallové se zabývá historií vzniku kantáty "Slavnostní zpěv", op. 113, hudebního skladatele Antonína Dvořáka na text Jaroslava Vrchlického, která vznikla k oslavám sedmdesátých narozenin Josefa Tragyho, dlouholetého jednatele Společnosti pro zvelebení hudby v Čechách., Markéta Hallová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 364, anglický abstrakt na s. 343.
Studie se zabývá provedením části Bachovy Mše h moll v širších dobových v souvislostech a věnuje se rovněž obecným snahám o udržení polyfonie a kvalitní kirchenmusik v první polovině 19. století., Tanja Kovačević., Rubrika: Studie, and Anglický abstrakt na s. 319
Studie Evy Velické se zabývá okolnostmi vzniku a rané recepci první opery hudebního skladatele Bohuslava Martinů "Voják a tanečnice"., The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H.162 was created in the initial years of Martinů’s stay in Paris (1926–1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in his compositions. Voják a tanečnice is an original example of absorbing such influences. Together with the librettist, Jan Löwenbach, they tried to create a “new opera buffa”, which was not understood by the contemporary reviewers. The opera was first performed in Brno in 1928. The frequency of the first performances of Martinů’s stage works in the National Theatre in Brno indicates that the first performance of his first opera was not a coincidence but a part of targeted dramaturgy at the Brno stage., Eva Velická., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 167, anglický abstrakt 139.
Studie se zabývá vlivem Roberta Kellera (1828 - 1891), lektora nakladatelství Fritze Simrocka, při přípravě publikování Smyčcového sextetu A dur, op. 48, a Smyčcového kvartetu Es dur, op. 51, A. Dvořáka., Jan Kachlík., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 363, anglický abstrakt na s. 353
Příspěvek Jiřího Sehnala je zprávou o mezinárodní muzikologické konferenci, která se uskutečnila v rakouském Göttweigu ve dnech 16. až 18. května 2011., Jiří Sehnal., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.