Studie se zabývá krizí vládnoucích elit na konci období takzvané normalizace v Československu (1970–1989). Dokládá jejich neschopnost formulovat společné zájmy a najít průnik jejich postupně se rozcházejících hodnot, cílů a strategických postupů. Po načrtnutí mezinárodních souvislostí (zejména sovětského kontextu) přistupuje autor k pokusu vysvětlit, proč byly pozdně komunistické elity v Československu tváří v tvář politicko-ekonomickému projektu přestavby tak bezradné. Proces rozpadu jejich sebevědomí sleduje autor na příkladu diskuse k zákonu o státním podniku z roku 1987, v níž se asi poprvé odhalily různé zájmy jednotlivých skupin pozdně komunistického establishmentu, a na tematizaci „vnitřního nepřítele“, dokládající klesající schopnost účinně stigmatizovat opoziční skupiny a zdůvodnit jejich perzekuci. Autor se v článku snaží obhájit tezi, že postupný rozpad oficiálního komunistického jazyka spolu s prosazováním hodnot založených na individuálním výkonu a efektivitě měl své specifické vyústění. Jelikož představitelům vládnoucích elit, uvyklým přijímat předem hotová autoritativní rozhodnutí, chyběly schopnosti reagovat na nenadálé situace, přestavbová destabilizace ideologie i moci v nich vzbuzovala pocity nejistoty, „zklamání“ či „nepřipravenosti“. Článek nechce vyvozovat zhroucení komunistické diktatury z dezintegrace elitních skupin. Nabízí však historickou genezi této dezintegrace, která hrála ve zhroucení diktatury významnou roli, neboť bránila elitám „starého režimu“ semknout síly v situaci významných geopolitických změn roku 1989. and Michal Pullmann.
The Moravian-Silesian Prehistoric Branch of the Archaeological Institute AV ČR, Brno, v. v. i. has a long-term research interest in lithic chipped industries of the Late Stone Age and the Early Bronze Age in Moravia and Czech Silesia. Presently, a very important research focus is a lithic collection from the fortified Eneolithic hillfort Starý Zámek near Jevišovice. There are 474 knapped artifacts in the collection, including pieces collected from the surface and from excavations by J. Palliardi. One third of the artifacts are linked to cultural layers C, C2, C1 and B. Seventy pieces were published by Anna Medunová. At least 74 of the artifacts excavated by J. Palliardi have been recently identified in the collection deposited at the Moravian Museum. The assemblage includes a variety of endscrapers, blades, and borers as well as some cores. Tools of the Krummesser type from layer B and a bifacially retouched artifact (dagger or sickle fragment) from Bavarian tabular chert (Plattensilex) are of particular interest. Most artifacts were produced from local rocks (cherts of the Krumlovský les type and weathering products of serpentinite), although silicites from glacial sediments and chert of the Stránská skála type have also been identified. The presence of Bavarian Plattensilex (at least two artifacts) and rocks sourced from Poland (silicites from Cracow-Częstochowa Jurassic Upland and the spotted chert of the Świeciechów type). Two Palaeolithic artifacts are a surprising discovery. We cannot exclude the possibility that these pieces originate from an earlier period and were reused later., Lubomír Šebela, Antonín Přichystal, Alena Humpolová, Lubomír Prokeš., and Obsahuje seznam literatury
This paper considers various approaches to love and morality in Protestant society in the late 18th century, as illustrated in Czechlanguage religious and educational literature (Korunka, aneb Wjnek Pannenský wssechněm pobožným a sslechetným Pannám toho Gazyku užjwagjcým, Litomyšl 1784; Kazatel Domovnj, Brno 1783). Our focus is on divine love, man’s love of God, marital love, parental and filial love, and definitions of immorality. We also examine some contemporary reactions to religious and educational writings in the memoirs of one of their readers, the rural preacher and Bible scholar Tomáš Juren (1750-1829), as well as the differences between the Christian confessions in their attitude to the emotions., Sixtus Bolom-Kotari., and Obsahuje bibliografické odkazy
The paper deals with the topic of evangelical preachers of the Helvetic and the Augsburg Confession coming from the Hungarian part of the Habsburg Monarchy, after the Patent of Toleration was issued, and establishing tolerance evangelical congregations in Bohemia and Moravia. Based on studying the sources of particular tolerance Czech congregations (for example Moraveč, Humpolec, Dvakačovice, Lozice, Raná, Sány, Prague), the process of forming a new social stratum of the petty intelligentsia, whose creation was conditioned by the Enlightenment reforms, is outlined. The text shows how the Hungarian preachers made the first contacts with the emerging evangelical communities, gives an idea of the circumstances of their arrival, describes the way of their adapting to an unfamiliar environment and their effort to stabilize the congregations. These particular findings are generalized in order to define some common characteristics typical of this group of Enlightenment intellectuals., Gabriela Krejčová Zavadilová a Hana Stoklasová., and Obsahuje bibliografické odkazy