Recenzentka shledává v obou publikacích kontrapozice, souvislosti a také inspiraci k zajímavým otázkám, jako je kontinuita a diskontinuita vědy v 19. a 20. století, reflexe proměny vědeckých paradigmat, strategie etablování nových vědeckých přístupů a úspěšné vědecké kariéry, postavení a emancipace ženy ve světě vědy. Přibližuje nedoceněnou osobnost filozofky Albíny Dratvové (1892–1969) a její vědecký deník a zamýšlí se nad osudem členů Pražského lingvistického kroužku a jejich předválečného vědeckého odkazu v poválečném Československu., In each of the two publications considered here the reviewer finds points in common as well as opposing views, and has been prompted to raise some interesting questions, for example, about the continuity and discontinuity of scholarship in the nineteenth and twentieth centuries, reflections on changes to academic paradigms, a strategy to establish new scholarly approaches and to achieve success in one’s academic career, and the status of women and women’s liberation in academia. The reviewer acquaints us with the underappreciated philosopher Albína Dratvová (1892–1969) and her academic diary, and considers the lives of members of the Prague Linguistic Circle and the legacy of their pre-war academic works in post-war Czechoslovakia., and [autor recenze] Doubravka Olšáková.
Jiří Stibral. and Předneseno na slavnostní schůzi České akademie věd a umění, Národohospodářského ústavu při České akademii, Hlávkových studentských kolejí a Správy nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, konané na počest stých narozenin Josefa Hlávky v Pantheonu Národního musea dne 14. února 1931
There was a close relationship between the patron of Czech science and the arts and the founder and first president of Czech Academy of Science and the Arts, Josef Hlávka, and one of the most famous Czech composers, Antonín Dvořák. and Tereza Kibicová.
The article presents two likely and so far unknown compilers of the third edition of Koniáš’s Key from 1770. Their names have been revealed by a handwritten note in a copy that was originally a part of the library of the private collector Josef Bartsch (1731-1803). Concerning the first figure, the Jesuit Josef Kögler, the treatise describes his career in the Jesuit Order and the posts that he held. In the case of his co-worker Jan Kohout, the text outlines the possible connections that might help identify him precisely. and David Mach.