Recenzentka shledává v obou publikacích kontrapozice, souvislosti a také inspiraci k zajímavým otázkám, jako je kontinuita a diskontinuita vědy v 19. a 20. století, reflexe proměny vědeckých paradigmat, strategie etablování nových vědeckých přístupů a úspěšné vědecké kariéry, postavení a emancipace ženy ve světě vědy. Přibližuje nedoceněnou osobnost filozofky Albíny Dratvové (1892–1969) a její vědecký deník a zamýšlí se nad osudem členů Pražského lingvistického kroužku a jejich předválečného vědeckého odkazu v poválečném Československu., In each of the two publications considered here the reviewer finds points in common as well as opposing views, and has been prompted to raise some interesting questions, for example, about the continuity and discontinuity of scholarship in the nineteenth and twentieth centuries, reflections on changes to academic paradigms, a strategy to establish new scholarly approaches and to achieve success in one’s academic career, and the status of women and women’s liberation in academia. The reviewer acquaints us with the underappreciated philosopher Albína Dratvová (1892–1969) and her academic diary, and considers the lives of members of the Prague Linguistic Circle and the legacy of their pre-war academic works in post-war Czechoslovakia., and [autor recenze] Doubravka Olšáková.
a1_P. G. Bogatyrev prinadležit nesomenno k samym zaslužennym dejateljam ne tol'ko sovetskoj, no i čechoslovackoj etnografii i fol'kloristiki 20-30-ch godov 20-go veka. Ogromnym javljajetsja jego vklad v naučnuju metodologiju, zaključajuščijsja v obdumannom primenenii sossjuvorovskoj lingvistiki k etnografičeskim i fol'klornym materialam, ogromnoj javljajetsja i jego sobiratel'skaja dejatel'nost', s itogami kotoroj on neutomimo znakomil sovremennuju publiku. Sovsem novym javljajetsja jego boleje kompleksnyj vzgljad na mnogije etnografičeskije javlenija, sčitajemyje do sich por uže rešennymi i obščem izvestnymi. Pri obsluženii etoj obščirnoj dejatel'nosti inogda možet odnako pokazatsja, čto osobenno v stat'jach po češskomu i slovackomu fol'kloru i narodnomu iskusstvu v nekotorych slučajach do izvestnoj stepeni vysoko ocenivajutsja kak vozmožnosti sinchronnogo strukturnogo issledovanijam tak i vozmožnosti postepenno vyrabatyvasjemoj systemy funkcij, kotoraja v zaključitel'nyje gody prebyvanija P. Bogatyreva v Čechoslovakii stanovilas' veduščim aspektom ob'jasnenija etnografičeskich javlenij. Eto konečno osoznaval i sam avtor i o jego kritičeskom podchode svidetel'stvujet i tot fakt, čto on svoj funkcional'no-strukturalističeskij podchod prisojedinjal k ostal'nym etnografičeskim metodam kak odin iz značitel'nych, no ne jedinstvennych putej k kompleksnomu analizu.
P. Bogatyrev odnako ešče v dovojennoje vremja soznaval dialektičeskuju suščnost' dejsvitel'nosti i pri stanovlenii otnošenij meždu funkcijej i strukturoj v knige Funkcii nacional'nogo kostjuma v Moravskoj Slovakii (1937 g., po russki 1971 g.) po pravu ssylalsja na sootvetstvujuščije otryvki russkogo perevoda Dialektiki prirody Engel'sa. and a2_V čechoslovackoj naučnoj pečati obraščali uže vnimanije kak na vklučenije rabot P. Bogatyreva i istoriju češskoj i slovackoj etnografii, tak i na jego značenije v razvitii slovackogo strukturalizma. Upominalos' takže o jego meste v češskoj teatrologii. Etomu otvečajet i vključenije rjada rabot s češskoj, slovackoj i zakarpatskoj tematikoj v russkij sbornik "Voprosy teorii narodnogo iskusstva" (Moskva 1971 g.). Nastojaščaja stat'ja poetomu posvjaščajetsja tščatel'nomu opisaniju toj časti raboty P. Bogatyreva, kotoraja otnositsja k duchovnoj kul'ture i kalendarnym obrjadam Zakarpat'ja i drugich slavjanskich narodov, i fol'kloru i polufol'klornomu tvorčestvu (vključaja v eto i jarmaročnyje pesni, i slovackije epičeskije rasskazy i pesni o Janošike) i, nakonec, k narodnomu izobrazitel'nomu iskusstvu i k nacional'nym kostjumam.
V svoich trudach P. Bogatyrev uže v dovojennoje vremja prevoschodil mnogich sovremennych issledovatelej i ne slučajno jego trudy pereizdajutsja na raznych jazykach kak v socialističeskich, tak i drugich stranach.
Put' P. Bogatyreva ot sossjurovskoj filologii do ponimanija funkcij i struktury javljajetsja vpolne putem srednejevropejskoj filologičesko-filosofskoj versii literaturovedčeskogo i filologičeskogo strukturalizma, čto vozmožno dokaza't na osnovanii rjada faktov. Etot metod ne imejet ničego obščego s anglo-amerikanskim fukncional'nym strukturalizmom Malinovskogo i Raklifa-Brauna, kotorym Bogatyrev nikogda ne pol'zovalsja. Eto tože odna iz pričin, iz-za kotorych my ešče dolgo budem vozvraščat'sja s raznych toček zrenija i jego naučnomu nasledstvu.