Pestrá škála kosmologických testů ukazuje, že různé vlastnosti našeho vesmíru lze přesvědčivě vysvětlit, pokud je dominantní složkou jeho současného energetického obsahu rovnoměrně rozptýlená substance, jež dostala název temná energie. Jejím základním rysem je kosmická repulze způsobující zrychlené rozpínání prostoru, přičemž hustota temné energie zůstává neměnná; v Einsteinových rovnicích pole ji velmi dobře reprezentuje kosmologická konstanta Λ. Přirozeně, kosmologická konstanta se musí projevovat nejen v evoluci vesmíru, ale též v astrofyzikálních procesech. Představíme některé její astrofyzikální projevy studované opavskou relativistickou skupinou - vliv na pohyb hvězd v gravitačním poli supermasivních černých děr, na pohyb trpasličích galaxií na periferii obřích galaxií, na tvar a vlastnosti toroidálních konfigurací hmoty obíhajících supermasivní černé díry nebo sférických polytropických konfigurací modelujících hala temné hmoty., A wide range of cosmological tests indicates that various properties of the Universe can be well explained by the presence of a uniformly dispersed dominant part of the current energetic content, i.e. so-called dark energy. Its basic feature is expressed by cosmic repulsion, causing an accelerated expansion of space, whereas the density of dark energy remains unchanged; in Einstein field equations, dark energy is well described by the cosmological constant (Λ). Clearly Λ must be defined not only in Universe evolution, but also in astrophysical processes. Here we introduce some of the astrophysical phenomena of Λ studied by the relativistic group in Opava, e.g. its influence on the motion of stars in the gravitational field of supermassive black holes, on the motion of dwarf galaxies at the peripheries of giant galaxies, on the form and properties of toroidal configurations of fluid circling around supermassive black holes, or on polytrophic configurations modelling dark matter halos., Zdeněk Stuchlík, Petr Slaný, Jiří Kovář., and Obsahuje bibliografické odkazy
Another article in this issue, Space Shuttles and their contribution, provides an overview of the Space Shuttle Program (officially called Space Transportation System - STS), which the U.S. established in the late 1960s. The program commenced on April 12, 1981, with the launching of Columbia STS-1 - the first shuttle orbital flight - and concluded with its last mission, STS-135 flown by Atlantis in July 2011, which retired the final shuttle in the fleet. The Space Shuttle program formally ended on August 31, 2011. and František Fárník.
8th INTEGRAL/BART Workshop was organised by the Astronomical Institute of the ASCR at Karlovy Vary on April 26-29, 2011. The workshop focused on relevant international collaborations in the field of high-energy astrophysics with emphasis on satellite projects and ground-based experiments. and Martin Blažek.
Fotometrie [1-3] historicky náleží k části optiky věnované zkoumání světla z hlediska jeho účinku na lidské oko. K popisu tohoto působení proto zavádíme fotometrické veličiny, mezi které řadíme např. svítivost, světelný tok nebo osvětlení. Nejdříve se podíváme na základní jednotku SI svítivost, od níž si odvodíme další fotometrické veličiny. Závěrem si ukážeme fotometrii na příkladu našeho Slunce a různé metody fotometrie v astrofyzice., Photometry historically belongs to the part of optics which examines the effects of radiation on the human eye. To describe these effects we introduce photometric quantities amongst which are luminosity, luminous flux or illumination. First, we focus on the SI base unit luminosisty from which we deduce other photometric quantities. We show how our Sun emits energy and discuss different photometric methods used in astrophysics., Jan Janík., and Obsahuje seznam literatury
Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze realizuje v ČR ve spolupráci s Filozoficko-přírodovědeckou fakultou Slezské univerzity v Opavě unikátní projekt detekce vysokoenergetických spršek kosmického záření, který má vedle vědeckého též pedagogický dopad. Cílem projektu je vybudovat síť detekčních stanic a zapojit se tak do globální detekční sítě, která má za úkol přispět k vyřešení fundamentálních otázek spojených s oblastí kosmického záření. Podobně jak v dalších zemích EU, v Kanadě a USA, jsou i u nás detekční stanice umísťovány převážně na střechách vybraných středních škol a studenti těchto škol jsou aktivně zapojeni do tohoto projektu. To podporuje výchovu talentovaných studentů se zájmem o technické a přírodní vědy a zvyšuje atraktivnost takové výuky., Karel Smolek., and Obsahuje seznam literatury