Number of results to display per page
Search Results
92. Metamorfózy izraelské pravice: od Revizionistické unie po vznik Gachalu, 1925-1965
- Creator:
- Jan Zouplna
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, model:article, and TEXT
- Subject:
- Sociologie kultury. Kulturní život, 1925-1965, politika, pravice, dějiny, politics, right (political science), history, Izrael, Israel, 1, and 316.7
- Language:
- Czech
- Description:
- At first glance, the Israeli right might be regarded as a sort of monolith. Characterized by intransigence vis-à-vis the great powers (initially the British) and the Arabsalike and with iconic strongmen at the helm, both the post-independence Herut party and its interwar predecessor(s) clearly demonstrated to the outside world what Zionist maximalism stood for, particularly in terms of its political and terriotiral demands. on a closer look, however, many of the sought after parallels between the interwar Zionist right and the post-independence Israeli right are more imagined than real. in fact, not only were the particular groupings made up of different sets of players (often in opposition to each other), but their very worldviews differed, sometimes fundamentally. After all, the paramilitary groups from which the Israeli right developed had self-distanced themselves from any sort of reliance on political means or international guarantees, rejecting the very notions which had stood at the core of interwar Revisionism, the alleged forefather of the Israeli right., Jan Zouplna., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
93. Metamorfózy sociálního státu v Československu v letech 1956-1989
- Creator:
- Igor Tomeš
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- 1956-1989, dějiny, sociální stát, Československo, history, welfare state, Czechoslovakia, 8, and 94(437)
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_Studie chronologicky navazuje na předešlou a usiluje o zachycení hlavních vývojových linií sociální politiky v Československu mezi roky 1956 a 1989. Žánrově v sobě spojuje naraci historicko-analytickou a pamětnickou, neboť autor se již od konce padesátých let minulého století kontinuálně podílel na teoretickém i praktickém utváření sociální politiky v mezinárodních institucích a Československu (třebaže v období takzvané normalizace se nemohl exponovat veřejně). Díky tomu, že především ve druhé polovině šedesátých let působil v akademické sféře a aktivně participoval na řadě akcí směřujících k zásadním reformám československého sociálního modelu, poskytuje zde cenný vhled „insidera“ do tehdejšího intelektuálního kvasu. Autor přehledně registruje důležitá sociálněpolitická opatření v napětí mezi dvojí tendencí, kdy na jedné straně se sociální stát stal nástrojem populistické politiky komunistické strany a vlády, současně byl však vystaven tlaku ekonomické reality. Zatímco po období přebírání sovětského modelu sociálního státu se s počátkem destalinizace začaly projevovat snahy o jeho rozvolnění a liberalizaci, které akcelerovaly v čase pražského jara 1968, v následujících dvou dekádách takzvané normalizace byly opět likvidovány a vystřídány návratem k napodobování sovětského vzoru. Za dominantní rys „normalizační“ sociální politiky (zvláště v sedmdesátých letech) přitom autor označuje takzvanou korporativizaci – tedy přenášení řady sociálních úkolů z beder státu na podniky, což ovšem ve svých důsledcích osudově podvazovalo efektivitu a rentabilitu výroby., a2_V závěru statě pak upozorňuje na projekty vznikající ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí ve druhé polovině osmdesátých let, které se v mnohém uplatnily při transformaci sociální politiky po pádu komunistického režimu., b1_This article follows on chronologically from the preceding article published in the current issue of Soudobé dějiny, and seeks to identify and explain the main lines in the development of social policy in Czechoslovakia from 1956 to the end of the Communist régime in late 1989. It combines historical analytical narration and eye-witness recollections – for the author was continuously involved, at international institutes and in Czechoslovakia from the late 1950s onwards, in the theory and practical implementation of social policy (although in the period of re-established hard-line Communism, called ‘normalization’, beginning in 1969, he was unable to be publicly involved). Since he worked in academia, mostly in the second half of the 1960s, and actively participated in efforts to achieve a fundamental reform of the Czechoslovak social model, he can provide valuable insight into the intellectual ferment of the times. In this article he provides a clear overview of the important social-policy measures that were developed and implemented between two tendencies, in which the welfare state became an instrument of the populist politics of the Communist Party and the Government, while faced with the pressures of economic reality. Throughout the period of adopting the Soviet model of the welfare state, efforts began, with the beginning of de-Stalinization, to develop and liberalize it, and these picked up pace in the months of the Prague Spring of 1968. In the next two decades, however, these efforts were again eliminated with normalization and the return to the Soviet model., b2_The author calls the main feature of normalization social policy (particularly in the 1970s) ‘corporatization’ – that is, the transfer of a whole range of social tasks from the State to the state-owned enterprises, which, however, had the effect of fatally hampering the efficiency and the profitability of production. In conclusion, the author points to projects created in the Labour and Social Affairs Research Institute in the second half of the 1980s, which were subsequently useful in many aspects of the transformation of social policy following the collapse of the Communist régime in late 1989., Igor Tomeš., and Obsahuje bibliografii
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
94. Mezi exilem, domácí opozicí a mezinárodním veřejným míněním: exilový časopis Listy
- Creator:
- Francesco Caccamo and Alice Flemrová
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- dějiny, politické dějiny, history, political history, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_Původní podoba této studie byla zveřejněna italsky pod názvem „Listy: Tra emigrazione, contestazione interna e opinione pubblica internazionale“ v internetovém časopise eSamizdat: Rivista di culture dei paesi slavi (2010-2011, s. 281-301); uvedené dvojčíslo je sborníkem z konference „Samizdat mezi pamětí a utopií: Nezávislá kultura v Československu a v Sovětském svazu v druhé polovině 20. století“, kterou uspořádala na přelomu května a června 2011 univerzita v Padově, a je volně přístupné na webové stránce časopisu. Autor přibližuje exilový časopis Listy, který vycházel jako dvouměsíčník československé socialistické opozice v Římě v letech 1971 až 1989. Soustředí se přitom na politické projekty koncipované skupinou exulantů, kteří opustili Československo po okupaci v srpnu 1968 a sdružili se kolem tohoto časopisu, a na jejich vztahy s domácí opozicí. Představuje Jiřího Pelikána (1923-1999), bývalého ředitele Československé televize a stoupence reformního kurzu pražského jara, který se stal zakladatelem a duší Listů po celou dobu jejich trvání a v roce 1979 byl za Italskou socialistickou stranu zvolen do Evropského parlamentu. Seznamuje s okolnostmi založení časopisu, nastiňuje jeho ideový profil, informuje o organizačních záležitostech a dotýká se i financování časopisu nebo jeho vztahu k demokratickému exilu vzniklému po únoru 1948. Tvůrci časopisu měli především v úmyslu informovat mezinárodní veřejnost o poměrech v Československu, rozvíjet kontakty s ideově spřízněnými proudy a osobnostmi západní levice a pěstovat teoretickou a publicistickou reflexi vycházející z myšlenek reformního komunismu či demokratického socialismu v duchu pražského jara. V tomto směru si Listy podle autora zachovávaly pozoruhodnou názorovou pluralitu., a2_Dále autor sleduje impulzy, které pro okruh Listů znamenalo ustavení Charty 77, vystoupení Solidarity v Polsku a později „perestrojka“ Michaila Gorbačova. Listy se ujaly úkolu publikovat dokumenty Charty a prezentovat debaty v disentu, v polských událostech hledaly podobnosti s pražským jarem a se sovětskými reformami spojovaly naděje na obrodu socialismu. V souladu s tím spatřovaly perspektivu změn v Československu v postupných pokojných reformách, zatímco z masových protestů měly spíš obavy. Příval událostí ve druhé polovině roku 1989 pohřbil sice jejich představy o obnově socialismu, Jiří Pelikán nicméně odmítl ukončit vydávání časopisu a přenesl jej do Prahy, aby zde v nových poměrech působil jako tribuna kritických názorů a obhajoval zásluhy československé socialistické opozice v boji proti komunistickému režimu., and Francesco Caccamo. Z italštiny přeložila Alice Flemrová
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
95. Michal Patrný - Jan Beránek, Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje v Kolíně: historický a stavební vývoj
- Creator:
- Filip Velímský
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Kostel sv. Bartoloměje (Kolín, Česko), medievalistika, medievalistics, dějiny, history, stavební vývoj, 8, and 930
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor anotace] Filip Velímský.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
96. Miroslav Plaček - Peter Futák a kol., Veselí nad Moravou. Město na řece času
- Creator:
- Maresz, Jakub
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- dějiny, archeologické výzkumy, historické prameny, rozvoj měst, history, excavations (archaeology), historical sources, urban development, Veselí nad Moravou (Česko), Veselí nad Moravou (Czechia), 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Jakub Maresz.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
97. Mlada Holá, Vratislavská hejtmanská kancelář za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.
- Creator:
- Martin Čapský
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Lucemburkové (rod), 14. století, dějiny, státní správa, panovnické dvory, správní orgány, history, state administration, courts and courtiers, administrative agencies, Vratislav (Polsko : oblast), Slezsko, Wrocław (Poland), Silesia, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- [autor recenze] Martin Čapský.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
98. Mocenská vertikála a nálady v československé společnosti v padesátých letech 20. století: pohled sovětských diplomatů v Praze
- Creator:
- Murašková, Galina P. and Vondrová, Jitka
- Format:
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- dějiny, politické dějiny, history, political history, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- a1_Tato stať je zpracována na základě studia materiálů ve fondech centrálních ruských archivů a v původním znění byla zahrnuta do antologie studií autorky (MURAŠKO, Galina Pavlovna: Vlastnaja vertikal i evoljucija umonastrojenij v Čechoslovakii v 50-je gody XX v.: Po dokumentam rossijskich archivov. In: TÁŽ: Izbrannoje. Ed. T. V. Volokitina - A. N. Kanarskaja - M. I. Leňšina. Moskva, Institut slavjanoveděnija Rossijskoj akaděmii nauk 2011, s. 230-264). Autorka využila diplomatické zprávy, v nichž úředníci sovětského velvyslanectví v Praze a generálního konzulátu v Bratislavě informovali Moskvu o situaci v Československu a v Komunistické straně Československa. Tyto prameny jí dovolují - v rámci daného úhlu pohledu - registrovat změny pozic ve stranických špičkách a sledovat proměny nálad v různých vrstvách české a slovenské společnosti, zejména mezi uměleckou a vědeckou inteligencí, studenty a státními zaměstnanci, a jejich reakce na rozhodnutí vlády a stranického vedení. Neméně důležité je, že analyzované dokumenty „v druhém plánu“ prozrazují, jakou optikou československé poměry vnímali sovětští diplomaté a další činitelé působící v zemi, a poskytují tak zajímavou sondu do formování politiky Kremlu vůči Praze v padesátých letech minulého století., a2_Z naznačeného hlediska si autorka všímá takových jevů jako působení sovětských poradců v Československu, lidových nepokojů po vyhlášení měnové reformy v roce 1953, podnikových stávek, reakcí obyvatel na hospodářská a sociální opatření přijímaná v rámci takzvaného nového kurzu v roce 1954, formování opozičních postojů po dvacátém sjezdu sovětských komunistů v roce 1956, ohlasů následných společenských revolt v Polsku a Maďarsku, mocenských poměrů v KSČ po smrti Antonína Zápotockého nebo kritických reakcí obyvatel na reorganizaci řízení hospodářství a masové „prověrky politické a třídní spolehlivosti“ ve státním aparátu po nástupu Antonína Novotného do čela země v roce 1957. Celkově autorka konstatuje, že Moskva měla k dispozici dostatek úplných informací o vývoji situace v Československu a že zde v padesátých letech výrazně ovlivňovala utváření politických rozhodnutí na centrální úrovni., and Galina P. Murašková. Z ruštiny přeložila Jitka Vondrová
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
99. Monumenta Poloniae historica =: Pomniki dziejowe Polski
- Creator:
- Akademia Umiejętności w Krakowie
- Publisher:
- Gubrynowicz & Schmidt
- Format:
- print and x, 1170 s.
- Type:
- text, volume, prameny, dokumenty, výběrové bibliografie, sources, documents, selective bibliography, model:monograph, and TEXT
- Subject:
- Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, Dějiny zemí střední Evropy, archivní fondy, hagiografie, historiografie, dějiny, osobnosti, archives, hagiography, historiography, history, celebrities, Polsko, Poland, 930.253, 27-36, 94(438), (093), 019.922, 8, 930, and 94(430/439)
- Language:
- Latin
- Description:
- Tom V, wydany nakładem Akademii umiejętności w Krakowie., KČSN, and Obsahuje rejstříky
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
100. Most do budoucnosti: příběh města na severu Čech jako studie proměn socialistické modernity
- Creator:
- Matěj Spurný
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- dějiny, history, 8, and 93/94
- Language:
- Czech
- Description:
- Příběh likvidace severočeského města Most v sedmdesátých letech minulého století kvůli těžbě hnědého uhlí slouží autorovi jako případová studie k načrtnutí proměn státněsocialistické verze modernity ve dvacátém století. Klade si přitom základní otázku: v jakém myšlenkovém a sociálním kontextu bylo možné ospravedlnit gigantický experiment, v jehož důsledku zaniklo jedno z nejcennějších historických měst českých zemí? Rámcově připomíná historii Mostu jako mocenského a hospodářského centra od 13. století, stoupající ekonomický význam dolování uhlí v Podkrušnohorské pánvi a úvahy o rozšíření těžby na samotný areál města, které se po druhé světové válce přetavily do plánů na zbourání starého a výstavbu nového Mostu, což v roce 1962 posvětily rozhodující politické orgány Československé socialistické republiky. Tento příběh autor nahlíží ze tří odlišných perspektiv. První z nich je lokální a klade důraz na specifika krajiny a společnosti v tomto regionu českého pohraničí. Je pro ni charakteristické přetržení tradic a vazeb mezi člověkem a prostředím, zánik tamní etnické, kulturní a náboženské identity v důsledku dramatické výměny obyvatel po roce 1945 (vysídlení Němců a znovuosídlení pohraničí), kterou posléze nahradilo ztotožnění s industriální vizí, založenou na vyzdvižení práce, produktivity a modernosti., Produktivistické myšlení jako druhá perspektiva autorových úvah má naopak globálně civilizační ráz. V jeho logice byla podle autora mostecká krajina redukována na zásobárnu surovin potřebných pro další rozvoj země a osudy jejích obyvatel podřízeny odosobněné ekonomické moci a zdánlivě nezpochybnitelným potřebám pokroku. Autor tvrdí, že hlavním hybatelem asanace Mostu byl management Severočeských hnědouhelných dolů a že jako klíčový legitimizační argument sloužil výpočet aktivní finanční bilance tamní těžby. Také třetí nabídnutá perspektiva urbanistických utopií vřazuje příběh do souvislostí evropské moderny. Autor zde osvětluje vizi a výstavbu nového Mostu jako „města růží“, jež mělo nahradit zanedbaný a rozpadající se starý Most, na pozadí myšlenkových proměn československé a evropské architektonické avantgardy mezi třicátými a šedesátými lety minulého století. Podle jeho názoru vycházela celá tato akce z utopie racionálně organizovaného, čistého a spravedlivého města budoucnosti a byla takto prezentována i veřejnosti. V dalším sleduje autor veřejné ohlasy plánů na asanaci Mostu v šedesátých letech, a to v kontextech probouzející se pozornosti k životnímu prostředí a zaostávajícího zájmu o památkovou péči., Ve druhé polovině dekády, a zejména za pražského jara se pak tyto plány staly předmětem veřejné kritiky a kulturní elity se začaly zřetelně vymezovat vůči samotné produktivistické ideologii. Po nástupu takzvané normalizace byly sice kritické hlasy umlčeny, ale na příkladu Mostu je podle autora možné sledovat zrod nového paradigmatu, založeného na syntéze technokratické mentality s humanistickým diskurzem ohleduplnosti k dědictví minulosti. To se plně projevilo v kampani kolem přestěhování nejcennější mostecké památky, gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl díky světově unikátnímu technickému řešení přesunut téměř o kilometr mimo areál těžby. Tato událost, jež měla vyjadřovat vztah socialistického státu k životnímu prostředí a historickému dědictví, se stala ikonou celého mosteckého příběhu. Autor uzavírá tvrzením, že poválečná historie Mostu je sice bezpochyby také projevem ideologie a direktivní praxe státního socialismu, v daleko větší míře je ale vypouklým zrcadlem evropské průmyslové moderny., The story of how and why the old north Bohemian town of Most was destroyed in the 1970s to enable lignite (brown-coal) mining serves the author as a case study with which to outline the transformations of the State-Socialist version of modernity in the twentieth century. In doing so, he raises a fundamental question: What were the intellectual and social contexts that made it possible to justify this gigantic experiment, a result of which was the destruction of one of the most valuable historic towns in the Bohemian Lands? The author outlines the history of Most as a centre of power and economics from the thirteenth century onwards, the growing economic importance of the coal-mining area in the foothills of the Giant Mountains (Podkrušnohorská pánev), and considerations about expanding mining to the area of the town itself. After the Second World War, these considerations were recast into plans for the demolition of the old town of Most and the building of a new town of the same name. The plans were given the blessing of the key political bodies of the Czechoslovak Socialist Republic in 1962., The author looks at the story from three different perspectives. The fi rst is local, emphasizing the special nature of the landscape and society in this region of the Bohemian borderlands (formerly called the Sudetenland). Typical of this perspective are the interrupted traditions and broken bonds between human beings and their environment, and the demise of local ethnic, cultural, and religious identity in consequence of the dramatic population exchange after 1945 (the expulsion of the Germans and the re-settlement of the borderlands); these bonds and traditions were eventually substituted for by identifying with the industrial vision, based on work, productivity, and modernity. Productivist thinking as the second perspective in the essay, by contrast, is of a global nature, occurring wherever civilization was spread. By this logic, the author argues, the Most region was reduced to a storehouse of raw materials necessary for the further development of the country and the lives of its inhabitants who were subordinated to depersonalized economic powers and the apparently unquestioned needs of progress., The author argues that the management of the North Bohemian Lignite Mines (Severočeské hnědouhelné doly) was the driving force behind the removal of Most and that the calculation of a positive fi nancial balance of local mining was the key argument for the legitimation of the project. The third perspective offered here is that of urban planners’ utopias, and it also puts the story into the context of European modernism. Here, the author explains, against the background of changes in avant-garde thinking in Czechoslovakia and the rest of Europe from the 1930s through the 1960s, the vision, and construction, of the new Most as a ''City of Roses'' to take the place of derelict old Most. According to the author, the whole project had its origins in a rationally organized utopia, a clean and socially just city of the future, and it was presented as such to the public. Among other things, the author discusses public responses to the plans for the removal of Most in the 1960s, in the context of nascent attention to the natural environment and the undeveloped interest in the preservation of historical monuments., In the second half of the decade, particularly during the Prague Spring, these plans then became the subject of public criticism, and the cultural elite began clearly to distinguish itself from productivist ideology itself. Even though critical voices were silenced with the coming of ‘normalization’ policy in 1969, Most can, according to the author, serve as a good example of the birth of a new paradigm, one founded on the synthesis of the technocratic mentality and the humanist discourse of respecting the cultural heritage. That was fully manifested in the campaign for moving the most valuable architectural monument in Most, the Gothic Church of the Assumption. Thanks to the solution, which was an internationally unique feat of engineering, the church was moved almost one kilometre outside the mining area. This event, intended to express the Socialist State’s concern for the natural environment and cultural heritage, became the icon of the Most story as a whole. The author concludes by claiming that although the post-war history of Most is doubtless an expression of the ideology and directive practice of State Socialism, it is to a far greater degree a convex mirror of industrial European modernism., and Matěj Spurný.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public