a1_Bolest je signál ohrožení organizmu. Váže pozornost, narušuje probíhající psychické procesy a vyvolává strach, který neuropsychicky zesiluje bolest, působí hyperestézii a negativní nabuzení (arousal). Kognitivní hodnocení bolesti jako ohrožení vyvolá také strach. Výsledný strach je tedy generovaný neuropsychicky („reflexně“) i kognitivně. Strach, vyvolaný oběma mechanizmy, narušuje zvládání bolesti (coping). Selháváním procesu zvládání vzniká úzkost, zlost a deprese a dále nepříznivé hodnocení vlastní schopnosti zvládat bolest a spokojeně žít. Na předpokladu těchto procesů, jejichž podstatné segmenty byly testované strukturálním modelem EQS, je založen Dynamický model psychologických procesů při chronické bolesti (DM). Původní DM, podobně jako další současné modely chronické bolesti lze považovat za modely lokálně nezávislé (tedy vysvětlené „ze sebe sama“). V této práci jsou analyzovány „spouštějící“ procesy DM, pocit bolesti a kognitivní zpracovávání bolesti, a oběma procesy vyvolaný strach. Protože tyto procesy probíhají v rámci osobnosti jako vyššího psychologického celku, autoři rozšiřují původní předpoklad DM o rys úzkosti, jako další podmínku toho, jak silný bude strach, vyvolaný bolestí a jejím kognitivním zpracováním. Na souboru 272 pacientů s nemaligní bolestí, věk M = 47,93 (SD = 10,73) roků, trvání bolesti v letech = 11,06 (SD = 9,57), byl postupně testován odpovídající regresní model: K původním nezávisle proměnným, faktorům Bolest (Intenzita bolesti, Nepříjemnost bolesti) a Kognitivní zpracovávání bolesti (Očekávání bolesti v budoucnu, Vina druhých aj.), byla nově zavedena „vnější“ proměnná, Rys úzkosti, a vypočítána lineární regrese na Strach z bolesti., a2_Po redukci modelu s 8 měřenými hodnotami (CFI = 0,81) na 5 měřených hodnot (CFI = 0,84) přistoupili autoři k zařazení další proměnné (tj. mimo původní DM), kovariancí mezi (reziduální variancí) Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti. Tento model se dobře shoduje s daty (CFI = 0,95). Předpoklad přímého vztahu mezi Přetrváváním bolesti a Rysem úzkosti tak významně zvyšuje shodu modelu s daty. Strach z bolesti je tedy nejvíce podmíněn kognitivně, a to očekáváním, že bolest potrvá, a přisuzováním viny za bolest druhým. Efekt dispoziční úzkosti je dvojí: a) Strach z bolesti je specifický projev dispoziční úzkosti při bolestivém stavu, b) dispoziční úzkost ovlivňuje nastavení kognitivních procesů a vede k očekávání bolesti v budoucnosti, a tím ke strachu z bolesti. Pocit bolesti, atribut bolestivého stavu, tyto procesy spouští. Efekt intenzity a nepříjemnosti bolesti na strach z bolesti je malý., b1_Pain represents a signal that an organism is in danger. It attracts attention, it disturbs ongoing mental processes and it brings about fear. In addition, cognitive appraisal of the pain brings about fear as well. The resulting fear triggers coping. If the coping fails, it is followed by anxiety, anger, depression and negative evaluation of one‘s ability to cope with the pain and to live well. Assumption of the processes forms the basis of the Dynamic Model of Psychological Processes in Chronic Pain (DM). The original DM, similarly to other recent models of chronic pain, may be considered a locally independent model (i.e., explained “by itself”). The present paper contains an analysis of “triggering” processes of the DM, the feeling and cognitive processing of the pain, as well as the fear caused by both processes. In addition, the DM assumption is expanded by an “external” variable – Trait Anxiety – representing another condition of the fear. In a group of 272 patients with non-malignant pain (age: M=47.9, SD=10.7 years; duration of pain: M=11.1, SD=9.6 years), the authors gradually tested the regression model: together with the original DM factors of Pain (Pain Intensity, Pain Unpleasantness, and Cognitive Processing of Pain) a new “external“ variable Trait Anxiety was entered and the linear regression on the Fear of Pain was calculated. After reducing the model containing 8 measured values (CFI=0.81) to a model having 5 measured values (CFI=0.84), additional variables were included and covariance between Permanence of Pain and Trait Anxiety was computed. Resulting model fits the data very well (CFI=0.95). The assumption of a direct relationship between the Permanence of Pain and Trait Anxiety significantly increases correspondence of the model with the data., b2_ The results show that the fear of pain is primarily cognitively dependent on expectation that pain will last in future and that pain is blamed on the others. Two effects of Trait Anxiety in the Fear of Pain were found: a) the Fear of Pain represents specific manifestation of Trait Anxiety under pain conditions, b) Trait Anxiety influences cognitive setting, which leads to expectation that pain will last and it thus creates Fear of Pain. The effect of Pain Intensity and Pain Unpleasantness on the Fear of Pain is small., Petr Knotek, Helena Knotková, Jaroslava Raudenská., and Obsahuje seznam literatury
Cíl: Cílem této normativní studie Mini‑Mental State Examination (MMSE), neuropsychologické metody pro orientační zjištění kognitivního stavu a skríningu kognitivních poruch, je potvrdit zahraniční zjištění o závislosti výkonu v MMSE na věku a vzdělání a poskytnout normativní data české starší populace. Soubor a metodika: Soubor 540 osob ve věku 60 a více let splňujících daná kritéria zařazení, z 12 krajů České republiky, bez suspektní poruchy kognice (na základě anamnézy a výsledků neuropsychologických testů). Soubor byl rozdělen na čtyři skupiny dle věku (mladší, 60–74 let, a starší, 75 a více let) a dle vzdělání (nižší – bez maturity, vyšší – s maturitou a vyšším). Poměr pohlaví byl muži : ženy, 1 : 1. Výsledky: Byl zjištěn významný efekt věku (Pearson r = –0,308) i vzdělání (Cohenovo d = 0,43; oba p < 0,001) na získaný skór v MMSE. Nejhorších výsledků dosahovali starší, méně vzdělaní jedinci (MMSE 26,88; ? 1 SD 24,27–28,48) a nejlepších výsledků mladší vzdělanější (MMSE 28,60; ? 1 SD 26,83–29,62). Závěry: Potvrdili jsme závislost výsledků v MMSE u starších zdravých osob na jejich věku a vzdělání. Z toho vyplývá nutnost ve studiích klinické užitečnosti prověřit užívaný jednotný hraniční skór při odhadu kognitivních poruch, a to především u syndromu demence u různých neurodegenerativních onemocnění. Studie poprvé poskytuje normativní data MMSE na velkém souboru osob z české populace upravená dle věku a vzdělání., Aim: The aim of this normative study of Mini-Mental State Examination (MMSE) – a neuropsychological method to screen cognitive status and disorders - is to confirm international findings on the effects of age and education on MMSE scores and to obtain normative data for the Czech older population. Sample and methods: The sample consisted of 540 adults of 60 plus years of age meeting the inclusion criteria and without suspected cognitive disorder (based on anamnesis and neuropsychological assessment) from 12 regions of the Czech Republic. The sample was divided into four groups according to their age (younger 60–74, older 75+), and education (lower, higher). Men to women ratio in the sample was 1 : 1. Results: We found a significant effect of age (Pearson r = –0.308) and education (Cohen‘s d = 0.43; both p < 0.001) on MMSE score. The lowest scores were obtained by older, less educated individuals (MMSE 26.88; ? 1 SD 24.27–28.48), the highest scores were obtained by younger, more educated individuals (MMSE 28.60; ? 1 SD 26.83–29.62). Conclusion: We confirmed correlations between MMSE scores and age and education in older, cognitively healthy persons. These results necessitate further investigation of the MMSE clinical utility to determine the cut-off scores for dementia due to different neurodegenerative diseases. The study provides the first normative data from a large sample of the Czech population according to their age and education. Key words: ageing – cognitive functions – screening – dementia syndrome – normal values The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and H. Štěpánková, T. Nikolai, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Vrajová, M. Kopeček