Studie otevírá téma fungování expertního prostředí psychodisciplín (psychiatrie, psychologie, psychoterapie apod.) v socialistickém Československu, a to nikoli ve smyslu jejich vnitrooborového vývoje, nýbrž proměny jejich společenské a kulturní funkce a vztahu k politické moci. Autorka sleduje oborové společenství psychoterapeutů od šedesátých let, jeho polooficiální institucionální a vzdělávací platformy, prosazování psychoterapie v systému socialistického zdravotnictví, její vztah k ostatním psychodisciplínám a komunikaci s odbornými trendy na Západě. V centru její pozornosti je zejména první vzdělávací psychoterapeutický systém v Československu označovaný jako SUR (jde o akronym utvořený z iniciál příjmení tří zakladatelů - Jaroslava Skály, Edmunda Urbana a Jaromíra Rubeše), který fungoval od roku 1967 a jímž do konce osmdesátých let prošlo na dva tisíce účastníků. Vyznačoval se především sebezkušenostním principem výcviku, kdy na sebe terapeuti aplikovali stejné metody a režim jako na pacienty. Po roce 1989 zažil obor obrovský rozkvět a psychoterapeutické přístupy k mezilidským vztahům i vlastnímu „já“ se staly nejen módní záležitostí a dobrým obchodním artiklem, ale též hlubší součástí každodenního života. Tuto proměnu autorka konfrontuje s literaturou věnovanou takzvané psychoterapeutizaci společnosti v západní Evropě. Uzavírá, že Michelem Foucaultem inspirované analýzy psychodisciplín jako opory expertního vládnutí (Nikolas Rose) jsou sice lákavé i pro výklad období neoliberální dominance v českých zemích, avšak pomíjejí specifický historický kontext subverzivnosti psychoterapie v pozdním socialismu, využívání zdrojů socialistického zdravotnictví i jejich výpadku po roce 1989., a1_The study opens the topic of the functioning of the expert environment of psychic disciplines (psychiatry, psychology, psychotherapy, etc.) in socialist Czechoslovakia; not in the sense of their intradisciplinary evolution, but rather with a view to transformations of their social and cultural function and relationship to political powers-that-be. The authoress monitors the professional community of psychotherapists since the 1960s, its semi-official institutional and educational platforms, promotion of psychotherapy in the socialist system of medical care, relation of psychotherapy to other psychic disciplines, and communication with professional trends in the West. She focuses maily on the first educational psycho- therapeutic system in Czechoslovakia known as SUR (it is an acronym consisting of the initials of its three founders - Jaroslav Skála, Edmund Urban and Jaromír Rubeš), which was in use since 1967 and which some 2,000 participants passed through by the end of the 1980s. It was characterized by a self-experience training principle, with therapists applying the same metods and regimes to themselves as to patients. Since 1989 the discipline has experienced a tremendous boom and psychotherapeutic approaches to interpersonal relations and to the "ego" have become not just an "in" thing and a good business, but also a deeper part of everyday life. The authoress confronts the transformation with literature dedicated to the so-called psychotherapization of society in Western Europe., a2_She concludes that analyses of psychic disciplines as tools of expert rule (Nikola Rose), which were inspired by Michel Foucault, while potentially tempting as an interpretation tool of the period of neo-liberal dominance in the Czech Lands, ignore the specific historical context of the subversive nature of psychotherapy during the period of late socialism, utilization of resources of the socialist medical care system, and their failure after 1989., Adéla Gjuričová., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Online psychoterapie je dnes respektována jako svébytné uspořádání psychosociální léčby. V současnosti se pozornost výzkumníků zaměřuje především na její efektivitu. Autoři nabízejí přehled 30 studií zabývajících se účinností online psychoterapie. Shromáždili ty výzkumy, v nichž se ověřovala účinnost jedné ze tří základních forem online léčby: svépomocný online psychoterapeutický program bez kontaktu s terapeutem, svépomocný online psychoterapeutický program s minimálním kontaktem s terapeutem a online psychoterapie s terapeutem. Většina studií zkoumala efektivitu KBT intervencí, které trvaly v rozmezí 6–8 týdnů. Účinnost se dnes ověřuje nejčastěji porovnáním s kontrolními skupinami, tvořenými budoucími pacienty na čekací listině. Dvě třetiny studií zahrnuly do výzkumného designu i následné sledování respondentů, nejčastěji po dobu 3–6 měsíců. Ve všech sledovaných studiích se online psychoterapeutické intervence ukázaly jako efektivní prostředek léčby dané psychické poruchy. Ve výzkumech, které zahrnuly kontrolní skupinu, se vždy ukázalo, že absolvování online programu přineslo respondentům více úlevy než zařazení do kontrolní skupiny. Studie, které porovnávaly online intervence s léčbou tváří v tvář, došly ve všech případech k závěru, že obě dvě formy terapie jsou stejně efektivní., Online psychotherapy is now a respected mode of psychosocial treatment. Nowadays the attention of researchers is primarily focused on its effectiveness. Authors provide an overview of 30 studies dealing with the effectiveness of online psychotherapy. They collected surveys focused on the effectiveness of one of three basic forms of online therapy: self-help online psychotherapy program without contact with a therapist, self-help online psychotherapeutic program with minimal contact with the therapist and online psychotherapy with a therapist. Most studies examined the effectiveness of CBT intervention which lasted between 6-8 weeks. Efficiency was mostly measured by the comparison with control groups, made up of patients on the waiting list. Two thirds of the studies included in the research design follow up of the respondents, mostly for 3-6 months. In all the studies online psychotherapeutic interventions proved to be effective means of mental disorders treatment. Studies which included a control group have always shown that completion of the online treatment brought more relief than inclusion in the control group. Studies comparing the online intervention to face to face treatment came in all cases to the conclusion that the two forms of therapy are equally effective., Zbyněk Vybíral, Petra Vondráčková., and Obsahuje seznam literatury
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder, porucha pozornosti s hyperaktivitou) představuje z hlediska psychiatrie a psychologie jednu z nejvýznamnějších poruch dětského věku. Přes většinou prezentované multifaktoriální pojetí poruchy vyvolává ADHD kontroverze v terapeutických postupech, jak ve směru preference farmakoterapie, tak ve směru preference psychosociálních intervencí. Autorky popisují teoretické podklady a terapeutické postupy obou směrů a ukazují prospěšnost jejich vzájemného propojení. Kontroverzní postoje vycházejí spíše z osobních zaujetí, než z odborné neslučitelnosti názorů., ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) represents one of the most important disorders in child psychiatry and psychology. Despite multifactorial attitude to ADHD has predominantly been presented, this disorder keeps eliciting controversies in therapeutic approaches, both in psychopharmacological trends and in preferences of psychosocial interventions. The authors describe theoretical basis and therapeutical methods of both trends and show benefits of their reciprocal combination. Controversial attitudes proceed mainly from personal prejudices than from scientific incompatibility of different approaches., Iva Dudová, Jana Kocourková., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu. Dílčí část je zaměřena na psychoterapeutický pohovor při klinických vyšetřeních ve zdravotních službách. Další část příspěvku je věnována podrobnému právnímu rozboru zdravotnické legální výhrady. Autor dospívá k právnímu závěru, že poskytování psychoterapie podléhá režimu zdravotních služeb podle zdravotnického práva. Další dílčí právní pohled je zaměřen na omezené používání profesního označení psychoterapeut podle českého zdravotnického práva, tzn. pouze u psychiatrů se vzděláním v psychoterapii nebo u jiných lékařů s tímto vzděláním či u klinických psychologů. Nedílnou součástí příspěvku je právní otázka jiných působení na duševní zdraví, nežli psychoterapeutických. Jedná se o veřejnoprávně volný prostor pro pastorální medicínu nebo přírodní léčitelství, popřípadě další podobné činnosti. Závěr práce spočívá v tom, že psychoterapie podle českého práva patří mezi zdravotní služby, které jsou vyhrazeny podle zdravotnického práva. Podstatná část psychoterapie je přitom hrazena z veřejného zdravotního pojištění., The paper presents a detailed legal analysis of psychotherapy and psychotherapists under the applicable law in the Czech Republic. The attention is paid to various types of psychological and similar services on the market. The overview of the psychological professions in the legal point of view is also included in the paper.The conclusion of the paper is that the psychotherapy is one of the health services which falls under the medical law regulation, whereby the substantial part of psychotherapy is covered by public health insurance., and Ivo Telec.
Odpúšťanie patrí medzi psychologické javy, ktorým dlhú dobu nebola venovaná primeraná pozornosť psychologických štúdií. Situácia sa mení s rozmachom aplikovanej pozitívnej psychológie a vzhľadom k tomu je tematika odpúšťania aktuálne vo svete predmetom interdisciplinárneho štúdia. Príspevok poukazuje na potenciál procesu odpustenia ako jednej z intervenčných techník v poradenstve a psychoterapii, ktorého cieľom je zlepšenie psychologického zdravia klienta. Odpustenie môže byť jednou z možností redukcie negatívneho afektívneho aspektu utrpenia psychického zranenia obete. Príspevok najprv poukazuje na podstatu odpustenia v poradenstve a psychoterapii, následne definuje odpustenie vzhľadom na fázy procesu odpustenia a popisuje proces odpustenia podľa R. D. Enrighta. Prezentuje modely procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii s ohľadom na zdravotný aspekt odpúšťania a neodpúšťania. V závere sú uvedené niektoré výsledky výskumov zaoberajúcich sa intervenč- nými programami modelu procesu odpustenia v rámci kvality života človeka, konkrétne jeho fyzického a duševného zdravia. Okrem toho sa príspevok pokúsil naznačiť silné a slabé stránky procesu odpustenia v poradenstve a psychoterapii na základe troch prístupov k odpusteniu v psychoterapii. Ukazuje sa nádej, že tento jav sa stáva predmetom intenzívneho psychologického štúdia nielen v zahraničí, ale aj v Čechách a na Slovensku., Forgiveness is one of the psychological phenomena, which did not received adequate attention in psychological studies for a long time. The situation is changing due the rise of applied positive psychology and thus the topic is the subject of interdisciplinary studies in the world. This paper points to the considerable potential of the process of forgiveness as one of the intervention techniques in counseling and psychotherapy, which aims to improve the psychological health of the client. Forgiveness can be one of the options how to reduce the negative affective aspect of suffering the psychological injury of a victim. First, it is pointed to the essence of forgiveness in counseling and psychotherapy, then, the forgiveness is defined regarding the phases of forgiveness and the process of forgiveness is described according R. D. Enright. The process models of forgiveness in counseling and psychotherapy are presented regarding the health aspect of forgiveness and non-forgiveness. In the conclusion, some results of studies dealing with intervention programs of process model of forgiveness in the field of quality of life, namely physical and mental health, are mentioned. Besides that, the author tries to outline the strengths and weaknesses of the process of forgiveness in counseling and psychotherapy based on three approaches to forgiveness in psychotherapy. The hope turns out that this phenomenon will become the subject of deeper psychological study not only abroad but also in the Czech and Slovak Republics., Ivana Prešinská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy