Studie sociálního chování vlků arktických se zaměřuje především na etologii tohoto druhu, ale také na adaptaci přirozených vzorců chování na umělé podmínky. Poskytuje stručné informace o obecné hierarchii smečky, způsobu života a umožňuje náhled na jednotlivé projevy dominance a submise. Analýza byla prováděna na základě pozorování dvou smeček chovaných v Zoo Brno a Zoo Olomouc., This study of the social behaviour of Arctic Wolves (Canis lupus arctos) focuses on the ethology of this species, and the adaptation of its natural behaviour to artificial conditions. It provides brief information about the general hierarchy of a pack and its way of life and presents photographs of the individual manifestations of dominance and submission. The analysis is based on observations of two packs kept in Brno Zoo and Olomouc Zoo., and Dobromila Malíková.
Autor, který působí na Ženevské univerzitě ve Švýcarsku, sepsal sociální dějiny Komunistické strany Československa a Jednotné socialistické strany Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands - SED) v Německé demokratické republice během více než čtyř poválečných desetiletí jejich cesty k moci a vládnutí. Klade přitom důraz na pečlivě zvolenou vzájemnou komparaci a na dlouhodobější historické procesy. Recenzent vysoce oceňuje syntetickou kvalitu jeho práce, precizně uplatňovanou metodologii a široké výzkumné pole, zahrnující tvorbu a reprodukci lokálních stranických elit, administrativní stranickou praxi a každodenní život členstva obou stran. Seznamuje přitom s hlavními poznatky autora o jejich fungování, k nimž patří specifický význam nacionálního faktoru v legitimizační strategii KSČ a značně důslednější průnik SED do běžného života svých členů., The author of the book, who works at the University of Geneva in Switzerland, wrote the social history of the Communist Party of Czechoslovakia and the Socialist Unity Party of Germany in the German Democratic Republic, covering more than four decades of their post-war road to power and rule. In doing so, he emphasizes a meticulously chosen mutual comparison and long-term historical processes. The reviewer highly appreciates the synthetic quality of his work, precisely applied methodology, and broad field of research including the formation and reproduction of local party elites, administrative party practices, and everyday life of members of both parties. The reviewer presents principal findings of the author concerning the operation of the parties, including the specific significance of the nationalistic factor in the legitimization strategy of the Communist Party of Czechoslovakia and the substantially deeper penetration of SED into everyday life of its members., [autor recenze] Marián Lóži., and Obsahuje bibliografické odkazy
Přehledová studie sle duje a analyzuje proměny pojmu sociální inovace. Na základě silné společenské poptávky se z původně dílčí, teoreticky nediskutované a nefi xované kategorie stává kategorie obecná. Pokrývá širokou oblast nemateriálních inovací a zároveň se profiluje jako aktivita normativní a intencionální, zaměřená na obecně uznávané sociální cíle. Co do ideově-hodnotových orientací současných koncepcí sociálních inovací studie identifi kuje kromě mainstreamu, který zůstává u otevřených hodnotových charakteristik, ještě směr emancipačně-mobilizační a sociálně-tržně odpovědný. V epistemologické rovině se teoretici sociálních inovací hlásí především k praktickému experimentování, pragmatismu, teorii komplexnosti a principům transdisciplinarity., This essay reviews and analyzes the development of the concept of social innovation. In the wake of increasing societal demand, an initially partial and undertheorized category has developed into a general concept, which covers a broad field of immaterial innovation and presents itself as a normative and intentional practice. Among various ideological orientations, the study identifies a mainstream approach with its open attitude towards values, emancipatory-mobilizing stance and a socially- and market-responsible approach. At an epistemological level, theorists of social innovation typically embrace practical experiments, pragmatism, complexity theory and the principles of transdiciplinarity., and Jiří Loudín.
The article deals with the topic of migration from cities to villages in the Czech Republic and Austria and the opportunities for the social integration of newcomers. It relates partly to the problems of suburbanisation but is not limited to just migration to suburban villages. The analysis is based on a qualitative study conducted in 2003-2004 using grounded theory, and it examines the subjective viewpoints of the incomers and their assessments of their situation. The author reveals two different patterns of motivation for migration, presents a typology of relationships between the incomers and the village community, and distinguishes three basic 'orientations' among the incomers: a village orientation, a city orientation, and an orientation towards self-sufficiency. These specific orientations emerge in the process of mutual interaction between the preferences of the incomers and the integration opportunities offered by particular villages; they are not exclusive and can change over time. The author closes with a summary of the differences between the situation in the Czech Republic and Austria, which may be a result of different structural conditions and different historical backgrounds.
Abstract: This article deals with the social introspection approach of the Czech sociologist I. A. Bláha. Its aim is not only to introduce the method but also to explore the potentials and the limits of this approach in understanding social reality. The author looks at Wittgenstein's argument against a private language as a critique of the introspective method and briefly analyses the phenomenological approach in sociology to asses the boundaries of the introspective approach. Theoretical conclusions on the application of the introspection method in sociology are drawn at the end of the article, allowing the author to assess the applicability of Blaha's method.
The present study focuses on the vertical social mobility in the cities of the Early Modern Era. On the example of the city Slaný it demonstrates the mechanism through which the burghers tried to gain entrance to the elite stratum. On chosen individuals also tries to capture their personal motivations. It also outlines the changes brought by the development after the battle on the White Mountain. and Josef Kadeřábek.