Autorka v této přehledové stati představuje relativně nový společenskovědní obor Human-Animal Studies se zaměřením na jeho sociologickou dimenzi. Cílem článku není podrobná kompilace existujících publikací na toto téma, ale syntéza klíčových myšlenek, které stojí v základu sociologického chápání Human-Animal Studies, včetně odkazů na zásadní díla a vybrané webové portály, kde mohou zájemci najít podrobnější informace. Autorka představuje základní východiska a teoretické předpoklady tohoto oboru a zasazuje jej do širšího interdisciplinárního rámce. Poukazuje na různorodost přístupů jak z hlediska teoretického, tak metodologického. Poskytuje základní přehled historického vývoje tohoto oboru a jeho postupného etablování v rámci odborných center, univerzit i vědeckých časopisů. Autorka rovněž přibližuje vybraná témata, kterými se tento komplexní obor dnes zabývá, a v závěru nastiňuje jeho možnou budoucí perspektivu., The author of this review article introduces the relatively new social science field of human-animal studies, focusing on its sociological dimension. Her aim is not a particularized compilation of existing publications on the topic, but a synthesis of the key ideas behind the sociological perspective on human-animal studies. The author includes references to crucial works and selected web portals where one can find more detailed information. She introduces the fundamental premises and theoretic assumptions of the field and contextualizes it in a wider interdisciplinary framework. She presents a variety of theoretical and methodological approaches. She provides an elementary outline of the historical development of this field and its successive establishment within academic centres, universities and scientific journals. The author also introduces selected topics which this complex field examines today and, finally, outlines its possible future prospects., Tereza Vandrovcová., and Seznam literatury
From the temporal perspective, this article examines shifts in the production of sociological knowledge. It identifies two kinds of rhythms of sociology: 1) that of sociological standpoints and techniques of investigation and 2) that of contemporary academic life and culture. The article begins by discussing some of the existing research strategies designed to “chase” high-speed society. Some, predominantly methodological, currents are explored and contrasted with the “slow(er)” instruments of sociological analysis composed of different, yet complementary, modes of inquiry. Against this background, the article stresses that it is through the tension between fast and slow modes of inquiry that sociology reproduces itself. The subsequent part explores the subjective temporal experience in contemporary academia. It is argued that increasing administration and auditing of intellectual work signifi cantly coshapes sociological knowledge production not only by requiring academics to work faster due to an increasing volume of tasks, but also by normalizing time-pressure. The article concludes by considering the problem as to whether the increasing pace of contemporary academic life has detrimental consequences for the more organic reproductive rhythms of sociology., Tento článek zkoumá proměny produkce sociologického vědění, a to z perspektivy temporality (časovosti). Odlišuje dva druhy sociologických rytmů: první souvisí se sociologickými hledisky and technikami zkoumání, druhý potom se současnou podobou akademické kultury. Článek se nejprve zabývá několika existujícími výzkumnými strategiemi určenými ke „stíhání“ vysokorychlostní společnosti. Některé, především metodologické proudy jsou podrobeny diskuzi a porovnány s „pomalými/pomalejšími“ nástroji sociologické analýzy, sestávajících se z odlišných, avšak komplementárních způsobů šetření. V této souvislosti článek zdůrazňuje, že napětí mezi rychlými a pomalými způsoby šetření tvoří reprodukční předpoklady sociologie. Následující část se zabývá subjektivní časovou zkušeností v podmínkách soudobého akademického světa. Článek tvrdí, že zvyšující se adp ministrativa a auditování intelektuální práce značně spoluutváří výrobu sociologického vědění; a to nejen proto, že akademičtí pracovníci jsou díky vzrůstajícímu počtu úkolů nuceni pracovat rychleji, ale také kvůli normalizaci časového tlaku. Závěrem je pojednáno o tom, do jaké míry lze tvrdit, že tempo současného akademického života má neblahé důsledky pro organické reprodukční rytmy sociologie., and Filip Vostal.
The secondary and post-secondary schools that provided essential education to just a small percentage of the male population in the first half of the 19th century played an irreplaceable role in the formation of the future elites in early modem society in the Czech lands. The Bishop’s Seminary (founded in 1804), the Philosophy Lyceum (1803) and the Piaristické Gymnasium (1762), operating simultaneously, became a strong attraction for young people from České Budějovice, where the schools were located, and from all of Southern Bohemia and the surrounding areas, who were longing for a higher education. A study of records from chronicles, annual reports, and the study catalogues of these schools made it possible to obtain a better understanding of their significance for the life of the town and this Southern Bohemian region. Between 1800 and 1848, 4909 boys studied at the gymnasium, most of whom were from families of tradesmen and architects, and there was also a large proportion of boys from families of teachers. The school’s catchment area took in České Budějovice, Southern and Southwest Bohemia, and the proportion of students from the rest of Bohemia, Austria, Moravia, and Silesia was much lower. Information on the Philosophy Lyceum provides a very similar picture. Between 1803 and 1846, 2556 students enrolled in the first year of study. In terms of their socio-professional composition the majority of lyceum students were from tradesmen and agricultural families, and from families of public officials and teachers. The lyceum’s catchment area was very similar to that of the gymnasium. The social and territorial composition of the theology students (1618 in total) was very similar to that of the Philosophy Lyceum, which was also from where it received the most students.
Příliš vysoký přívod sodíku je spojován s řadou zdravotních komplikací, především s hypertenzí. Data o spotřebě potvrzují vysoký přívod sodíku v mnoha zemích světa. Ve většině případů je daleko vyšší než uvádí doporučení (2 g sodíku/den). Hypertenze je významným rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění a s nimi spojená úmrtí. Mnoho studií potvrdilo, že snížením přívodu sodíku dochází ke snížení tlaku krve (TK). U normotenzních jedinců není pokles TK tak významný jako u hypertenzních, přesto převládá názor, že i mírné snížení přívodu sodíku může mít dlouhodobý pozitivní vliv na zdraví populace. Odhady naznačují, že snížení denního přívodu sodíku o 3 g by mohlo snížit výskyt ischemické choroby srdeční (ICHS) o 10 % a výskyt cévní mozkové příhody (CMP) o 13 %. Reakce organismu na přívod sodíku může být různá. U některých osob dojde po snížení přívodu sodíku k výraznému poklesu tlaku krve. V souvislosti s tím se používá termín citlivost na sůl. Častěji se vyskytuje u starších osob a u Afroameričanů. Je podmíněná geneticky. Dalším onemocněním dávaným do souvislosti se sodíkem je onemocnění ledvin. Studie potvrdily vliv redukce přívodu sodíku na proteinurii a albuminurii. Přívod sodíku může mít vliv také na hypertrofii levé komory, nelze však s jistotou prokázat, zda jde opravdu o jev nezávislý na tlaku krve. Sůl a solené potraviny jsou označovány za pravděpodobnou příčinu nádorového onemocnění žaludku. Vysoký přívod soli může vyvolat atrofickou gastritidu a ovlivnit i další stadia patogeneze. Zvýšená spotřeba sodíku vede ke zvýšené exkreci vápníku močí. Výsledky studií zaměřených na potvrzení souvislosti mezi přívodem sodíku a dalšími ukazateli osteoporózy, jako jsou markery kostní resorpce nebo výskyt zlomenin, jsou však nekonzistentní. Ve starší literatuře se objevovaly zmínky o možné souvislosti sodíku a astmatu. Autoři nejnovější přehledové studie došli k závěru, že snížení přívodu sodíku nemá větší vliv na zlepšení astmatu. Téma sodíku je i přes množství realizovaných studií stále kontroverzní. K objasnění zůstává mnoho nejasných vztahů a příčinných souvislostí. I přes tyto nejasnosti se zdá, že snižování přívodu sodíku v populaci má význam., Excessive sodium intake is associated with many health complications, especially hypertension. Data on sodium intake show too high consumption in many countries around the world. In many cases sodium intake exceeds recommendation for adults, which is 2 g sodium/day. Hypertension is a major risk factor for cardiovascular disease and mortality. Many studies have confirmed that dietary sodium reduction reduces blood pressure (BP). BP reduction was less significant in normotensive individuals than in individuals with hypertension. Nevertheless, there is a consensus that even a moderate decreasing in sodium intake is likely to have a beneficial impact on public health. Estimates suggest that a reduction of 3 g of daily sodium intake would reduce ischemic heart disease by 10% and strokes by 13%. BP response to change in dietary sodium varies widely among individuals. Significant BP reduction is evident in some patients following decreased sodium intake. This heterogeneity led to a concept of salt sensitivity. It is more common among the elderly and African-Americans. Salt sensitivity is determined genetically. Another disease associated with sodium intake is kidney disease. Studies have confirmed the effect of reducing sodium intake on proteinuria and albuminuria. Sodium intake can affect left ventricular hypertrophy but it is impossible to prove whether it is independent of blood pressure. Salt and salted foods have been identified as a probable risk factor of stomach cancer. High salt intake can induce gastric atrophy and affect the other stages of pathogenesis. Increased consumption of sodium leads also to increased urinary calcium excretion. Relationship between sodium intake and other indicators like bone biomarkers or fractures is unclear. Some older studies suggest that dietary sodium can be related to asthma. Authors of the latest systematic review have concluded, that there is no evidence that reduction of sodium intake improves asthma control. Despite the number of completed studies, the question of sodium intake is still controversial. There is a plethora of unclear causal relationships. Regardless of these uncertainties, it seems that sodium intake reduction is beneficial for the population., Marie Šubrtová, Halina Matějová, and Literatura
To investigate how bisulfite promotes photosynthesis, a pot experiment was conducted with rice (Oryza sativa L.) plants to determine Rubisco activity and content, and Rubisco activase (RCA) gene expression after spraying NaHSO3 on rice leaves. The NaHSO3 treatment promoted significantly net photosynthetic rate (PN), carboxylation efficiency, maximum carboxylation rate, ribulose-1,5-bisphosphate regeneration rate, initial Rubisco activity, and RCA protein and mRNA concentrations. Therefore, the NaHSO3 enhancement of PN could be directly attributed to induction of RCA gene expression both at the transcription and translation levels. Thus, the increased RCA regulated the initial Rubisco activity in vivo., Y. Chen, J.-H. Jin, Q.-S. Jiang, C.-L. Yu, J. Chen, L.-G Xu, D.-A. Jiang., and Obsahuje bibliografii
Soil metal contamination leads to a decrease in a yield of crops and is a threat to human health. In the present study, the properties (i.e., photosynthetic pigments, gas-exchange parameters, chlorophyll fluorescence, biomass, leaf area, leaf mass per area) of three green vegetables (i.e., Brassica chinensis, Chrysanthemum coronarium, Brassica alboglabra) grown under various Cu treatments [0, 200, 400, and 600 mg(Cu) kg-1] were measured and analysed. The results showed that soil Cu contamination resulted in the damage of photosynthetic pigments, negative effects on gas exchange, and hampered growth of all three vegetables. However, it did not significantly influence PSII functions of the three vegetables. It indicates that soil Cu contamination negatively affected photosynthesis particularly due to stomatal factors, but not due to the damage of photosynthetic apparatus., M.-Z. Lin, M.-F. Jin., and Obsahuje bibliografii