V souvislosti s ochranou lidských práv zaručených Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod se v poslední době čím dál častěji diskutuje otázka, zda přístup k asistované reprodukci také spadá pod rámec ochrany poskytovaný Úmluvou. Příspěvek přináší přehled rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která se problematikou asistované reprodukce zabývaly. Na pozadí těchto rozhodnutí se příspěvek snaží analyzovat hranice rozšiřujícího pojetí práva na respektování rodinného a soukromého života podle čl. 8 Úmluvy a poukázat na skutečnost, že v oblasti řešení složitých biomedicínckých a bioetických otázek nemá Soud dostatečnou autoritu na to, aby se stal finálním arbitrem při posuzování hodnotových měřítek společnosti v jednotlivých evropských státech., In the last few decades decided European Court of Human Rights very problematic cases involving “right to access to assisted reproduction”. These cases are concerning very controversial ethical aspects of biomedical developments in the field of medical techniques of artificial procreation and reshape the content (meaning) of Article 8 of European Convention of Human Rights. This paper provides short overview of cases of European Court of Human Rights involving “right to access to assisted reproduction” and focuses especially on the latest developments in this field (case S.H. and Others v. Austria - Application no 57813/00) . Although the technology of medically assisted procreation had been available in Europe for several decades, many of the issues to which it gave rise, remained the subject of debate. There is no consensus towards the use of IVF treatment in general and even less clear are trends in some particular questions (f.e. allowing gamete donation). These unsolved problems give to raise serious doubts about the possibility of the Court provide “final decisions” in these matters., Tomáš Doležal, and Literatura 10
Výluka sexuálně aktivních gayů (mužů majících pohlavní styky s muži) z darování krve v mnoha zemích je sporná. Před soudy a v parlamentech ji napadají ochránci lidských práv. Spor se v případě Léger dostal až před Soudní dvůr Evropské unie. Soudní dvůr se nicméně vyvaroval lidskoprávního aktivismu. Potvrdil upřednostnění ochrany pacientů jako příjemců krve a odlišné poměry transfuzní medicíny v jednotlivých členských státech. To veřejný ochránce práv hodnotil výluku existující v České republice kritičtěji. Příspěvek se snaží výluku ospravedlnit bez popření současné antidiskriminační politiky, přestože ji samotnou hodnotí kriticky. Vysvětlují se zvláštnosti transfuzní medicíny a darování krve jako jejího základu. Hromadná výluka se zavedla kvůli vysokému výskytu HIV/AIDS a dalších nakažlivých onemocnění mezi sexuálně aktivními gayi. Zkoumání individuálního sexuálního chování by bylo obtížné. Existují další hromadné výluky se širokým záběrem. Kvůli nezávadnosti krve se upřednostňuje bezpříspěvkové darování. Mezinárodní spolupráce v transfuzní medicíně je důležitá. Soběstačnost se však považuje za cíl, prosazuje ji dokonce Světová zdravotnická organizace a Rada Evropy. Mezinárodní výměna krve a krevních výrobků je omezená též z praktických důvodů. Jednotlivé státy tak provozují nadále národní transfuzní služby. Evropská unie je nadnárodní organizace pro všestrannou hospodářskou integraci a posílenou spolupráci členských států. Transfuzní medicíny se ale integrace kvůli praktickým důvodům a nezávadnosti navzdory harmonizaci standardů však víceméně netýká., Exclusion of sexually active gays (men having sex with men) from blood donation applied in many countries is controversial. It is challenged by human right activists in politics and in courts. Constitutional provisions on equality and legislation prohibiting and combatting discrimination are invoked. This controversy reached the Court of Justice of the European Union in Léger. Nevertheless, the Court refrained from human rights activism, confirmed priority of safety for patients as blood recipients and different situation in the member states in transfusion medicine. Czech ombudsman examined the exclusion with greater suspicion. The paper attempts to justify the exclusion even without departure from contemporary antidiscrimination policies despite their criticism. Specific features of blood donation as crucial component of transfusion medicine are summarized. Block exclusion of sexually active gays from blood donation was introduced because they suffer increasingly from HIV/AIDS and other contagious diseases. Investigation of individual sexual behaviour is hardly feasible. Far-reaching block exclusions are applied in other cases. Voluntary (unremunerated) blood donation is preferred for safety. International cooperation in transfusion medicine is important. Self-sufficiency is promoted even by the World Health Organization and the Council of Europe. International exchange of blood and blood products is limited also for practical reasons. Countries operate their own national blood services. The European Union is supranational organization for intensive economic integration and enhanced cooperation of its member states. Transfusion medicine, however, remains largely unaffected with this integration for practical reasons and safety concerns despite harmonization of standards., Filip Křepelka, and Literatura