This short contribution presents six papers, which characterize research areas at the Department of Surface and Plasma Science, Faculty of Mathematics and Physics, Charles University. The joint research field is the interaction between particles, and particle interaction with gases, solid structures, and surfaces. in particular, the research concerns vacuum physics, physics of thin films and surfaces, plasma physics, and space physics together with their applications in diagnostics and modern technologies in material science., Jana Šafránková, Jan Wild., and Obsahuje bibliografii
Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia., Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia., and Jiří Malíček, Lada Syrovátková.
Recenzent srovnává dvě téměř současně vydané encyklopedické publikace klíčových pojmů, jež se vztahují k dějinám každodennosti českých zemí v éře lidové demokracie, respektive socialismu. Průšova Abeceda má populární ráz, sleduje především osvětový účel a chce své čtenáře pobavit, čemuž odpovídá nesystematický výběr a uspořádání hesel (včetně slangových a argotových výrazů), jejich stručné komentáře bez uvedení informačních zdrojů a zařazení četných dobových vtipů. Naproti tomu Francův a Knapíkův Průvodce je reprezentativním slovníkem k dějinám české každodennosti mezi únorem 1948 a pražským jarem 1968, který vychází ze solidního metodologického základu a na němž kromě obou editorů a zároveň hlavních autorů spolupracovaly čtyři desítky dalších odborníků. V sedmi tematických okruzích obsahuje téměř dva a půl tisíce hesel, opatřených důkladným seznamem pramenů a literatury, jejichž zpracování většinou vyžadovalo primární výzkum. Dvoudílný slovník je uveden obsáhlou studií a recenzent jej hodnotí jako jednu z nejdůležitějších historických publikací k českým poválečným dějinám., The reviewer compares two encyclopaedias, published almost simultaneously, of key terms in the history of everyday life in the Bohemian Lands (Bohemia, Moravia, and Silesia) in the period of the ‘people’s democracy’ or Socialism. Průša’s one-volume encyclopaedia, taking a popular approach, aims mainly to educate the reader, while being amusing, which is reflected in the unsystematic selection and arrangement of the entries (including the use of slang), brief commentary without citing sources, and the inclusion of numerous jokes from the period. By contrast, Franc and Knapík’s ‘guide’ is a proper encyclopaedia on the history of everyday Czech life in the period from the Communist take-over of 1948 to the Prague Spring of 1968. Based on solid methodology, it contains contributions from the editors (who are also the main authors) and about forty other experts. It contains almost 2,500 entries, arranged in seven thematic sections, based mostly on primary-source research, with a comprehensive list of primary and secondary sources. The two-volume encyclopaedia is introduced by a long article. The reviewer considers this publication to be one of the most important books on post-war Czech history., and [autor recenze] Jakub Rákosník.
a1_Poslední část seriálu rekapitulujícího pomocí sond vývoj akademií věd v českých zemí od r. 1890 až po konec 20. stol. přibližuje dopady čistek na přelomu 60. a 70. let 20. stol. na činnost Československé akademie věd (ČSAV). 70. léta 20. stol. znamenala pro ČSAV éru celkového úpadku a stagnace, což souviselo jak s výraznou vlnou odchodu předních vědců do exilu, tak s ideologicky podmíněnou perzekucí mnoha významných osobností zastávajících vedoucí pozice ve vědě do r. 1968 a s politickými zásahy do fungování vědy. Zároveň došlo zejména na počátku 70. let k přetrhání mnoha cenných kontaktů mezi ČSAV a centry světové vědy na Západě. Přesto i v tomto období dokázali někteří vědci přicházet s důležitými objevy a pracovat na skutečně mezinárodní úrovni. Stagnace pokračovala i v první polovině 80. let. K jistému zlepšení došlo až po nástupu M. S. Gorbačova do funkce generálního tajemníka Ústředního výboru KSSS a s tím spojené politiky tzv. přestavby., a2_V ČSAV tyto změny symbolizovala i změna na nejvyšší pozici - v jejím čele stanul chemik Josef Říman. Řada pracovníků ČSAV se na konci 80. let zapojovala do kritiky stávajících poměrů a později také do rozsáhlých protestů proti zásahu policejních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Na jednotlivých pracovištích vznikala Občanská fóra a zejména mladší vědci požadovali nejen personální změny, ale také zásadní reformu celé struktury ČSAV. Josef Říman rezignoval a jeho nástupcem se stal vysoce uznávaný chemik Otto Wichterle. Probíhaly velmi intenzivní diskuze o změně podoby ČSAV. Výsledkem se stal návrh zákona o Akademii věd ČR, který parlament schválil v r. 1992. Mimo jiné už nová instituce nepočítala s institucí členů akademie věd a přestala tak plnit úlohu učené společnosti. Tento rok byl také posledním rokem existence společného československého státu - s ním zanikla i Československá akademie věd a její nástupnictví převzala Akademie věd ČR. Na jejím ustavujícím sjezdu na počátku r. 1993 byl do čela zvolen Rudolf Zahradník, který musel především zápolit s dramatickým nedostatkem financí. Situace se v tomto ohledu alespoň krátkodobě zlepšila až v první polovině 21. století., The last part of this series recapitulating the development of the Academy of Sciences in the Czech Lands from 1980 to the end of the 20th century presents the impact of the purges in the early 1970s on the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS) operations. The 1970s were an era of overall decline and stagnation, due to the emigration of leading scientists, ideologically-based persecution of many prominent figures that held leading positions in science and scholarship until 1968, as well as political interference in the operation of science. At the same time many valuable contacts with centres of world science in the West were broken off. Nevertheless, even in this period some scientists managed to make important discoveries and to work at an international standard. The stagnation carried on into the first half of the 1980s, but some improvements were made after M. S. Gorbachev came to power in the Soviet Union and launched perestroika. At CSAS these changes were symbolized by replacements at top levels, as the chemist Josef Říman took over. At the end of the 1980s a number of CSAS staff took part in criticism of existing conditions and subsequently in extensive protests at police operations against demonstrators on 17th November 1989 in Prague. Civic Forum branches were set up at individual establishments and particularly the younger scientists and scholars demanded personal changes and fundamental reforms in the entire CSAS structure. Josef Říman resigned and was replaced by the highly esteemed chemist Otto Wichterle. Intensive discussions followed on changes in the form of CSAS. Parliament then approved the Czech Academy of Sciences (CAS) bill in 1992. At the CAS inaugurating congress in early 1993, Rudolf Zahradník was elected a President. He primarily had to deal with the dramatic lack of funds. This situation did not improve at least in the short term until the beginning of the 21st century., and Martin Franc.
Autor výše uvedené recenze (Na pomezí historického románu. In: Soudobé dějiny, roč. 22, č. 3-4, 2015,, s. 524-539) knihy Igora Lukeše Československo nad propastí, respektive On the Edge of the Cold War, tímto příspěvkem reaguje na Lukešovu polemiku. Sám stručně polemizuje s různými body Lukešovy argumentace a uzavírá, že na své recenzi by nezměnil vůbec nic, protože Igor Lukeš nevyvrátil žádnou z jeho námitek a řadu dalších ignoroval., In this contribution, the autor or the review of Igor Lukeš´s On the Edge of the Cold War (''Na pomezí historického románu'' [Almost a Historical Novel], Soudobé dějiny, vol. 22 (2015), nos. 3-4, pp. 254-39), which is under discussion here, reacts to Lukeš´s rejoinder. He briefly takes issue with various points of Lukeš´s argument and concludes that he would not change a single thing in his review, because Lukeš ignores a number of objections and elsewhere fails to provide satisfactory counterarguments for others., Vít Smetana., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The Seventh Conference of the Czech Neuroscience Society together with the First Conference of the Slovak Society for Neuroscience was jointly convened in Prague November 1-4, 2009. The conference was held in conjunction with 7th International Stem School in Regenerative Medicine, which offered Ph.D. students and young researchers the opportunity to discuss with prominent scientists in the field of stem cell biology and regenerative medicine. Regenerative medicine stands at the forefront of current medical research as scientists seek to better understand regenerative abilities of our cells and tissues and to use these abilities to enable the rescue and repair of damaged tissue resulting from injury or disease. and Luděk Svoboda.