This paper highlighs the contribution of Philipp Lenard (Nobel Prize winner 1905) to the understanding of luminescence and reviews his main results in the field. In particular, the experimental spectroscopic technique introduced by Lenard and the properties of the so-called Lenard phosphors are discussed., Ivan Pelant, Jan Valenta., and Obsahuje seznam literatury
Dne 8. května 2015 nás po krátké těžké nemoci náhle a předčasně opustil náš učitel, kolega a přítel profesor RNDr. Lubomír Skála, DrSc. V jeho osobě ztrácíme člověka, kterého bylo vždy možno požádat o pomoc, radu či povzbuzení při řešení jakýchkoliv vědeckých nebo praktických problémů, výborného vědce, učitele a organizátora. and Jaroslav Zamastil, Vojtěch Kapsa a další členové oddělení kvantové teorie.
Nedávno se třem skupinám ve Spojených státech podařilo zpomalit světelný puls na neuvěřitelných několik metrů za vteřinu a posléze jej dokonce na okamžik zastavit. Pokusy byly prováděny ve třech různých prostředích: v Boseově-Einsteinově kondenzátu sodíkových atomů, v parách atomů rubidia a v krystalu křemičitanu yttritého, dopovaném praseodymem. K zastavování světla se využívá jevu elektromagneticky indukované průhlednosti, kdy za určitých rezonančních podmínek jeden, tzv. kontrolní laserový puls vytváří společně s druhým zkušebním pulsem průhledné prostředí s obrovskou disperzí indexu lomu. Ta je pak vlastní příčinou radikálního snížení grupové rychlosti zkušebního světelného pulsu, který s koherentními kvantovými stavy atomů vytváří "propletený" stav, tzv. tmavý polariton, šířící se beze ztrát prostředím. Rychlost tmavého polaritonu je možné ovládat kontrolním pulsem. Polariton lze zastavit, přičemž je celý zkušební puls převeden do koherentních kvantových stavů atomů a posléze je možné zkušební puls v původní podobě obnovit. V tomto přehledu jsou odvozeny rovnice, které tyto jevy popisují, jednotlivé pokusy jsou podrobně diskutovány a jsou zmíněna možná využití zastavování světla., Vladimír Dvořák., and Obsahuje bibliografie
Otázka přetrvávajícího nepoměrnéého zastoupení žen v matematice, fyzice a technických vědách je zajímavá vědecky i společensky. Dávno pryč je doba, kdy bylo nutno probojovávat vůbec samotnou příležitost žen v přírodních a exaktních vědách působit. Připomeňme si zde tyto zašlé časy textem profesora Augusta Seydlera, otištěným v Květech roku 1883. and August Seydler.
Holanďan Christiaan Huygens významně přispěl k rozvoji mechaniky a optiky v návaznosti na problémy, které řešila astronomie. Je vynálezcem kyvadlových hodin, nejpřesnějšího časoměrného přístroje doby umožňujícího poprvé stanovení zeměpisné délky plujících lodí., The article deals with the life and work of Dutch astronomer, physicist and mathematician Christiaan Huygens. Describing his extensive scientific work, we start with his activities in the field of observational astronomy (e.g. the discovery of the rings and moon of Saturn and the summary of the existing knowledge of the planets in his publication Cosmotheoros). His discovery and quantitative description of centrifugal force contributed significantly to solving problems describes in Newton´s Principia. Huygens is also well-known as a technician and technical designer. He constructed the first pendulum clocks. Last but not least, we describe his work on the impact of solid bodies, when he reflected on the work of R. Descartes and J. Marek Marci., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury