Za účasti významných představitelů britské Královské společnosti nauk (The Royal Society) - Martina Reese, Geoffrey Boultona a Briana Heapa - se Učená společnost ČR sešla 18. května 2015 na slavnostním zasedání ve Velké aule Karolina, následující den pokračovali její členové v interním jednání v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě. Zatímco dopolední část patřila proslovům a tradičnímu ceremoniálu předání medailí a cen Učené společnosti, ale i obecným vystoupením výše zmíněných hostů, v odpolední části proslovili britští vědci vůbec poprvé v Modré posluchárně Karolina populárně-vědecké přednášky přístupné veřejnosti, jež se těšily velké návštěvnosti. and Jana Olivová, Luděk Svoboda.
The Academy Assembly is the highest body of the Academy of Sciences of the Czech Republic responsible for the topmost priority decisions related to the AS CR. It convened its XXXII Meeting in the Municipal House in Vinohrady of the 24th April 2008. One of the distinguished guests of Assembly was Dr. Jüri Engelbrecht, president of the ALLEA board who talked about the role of ALLEA in uniting European Academies. and Miroslav Šmidák.
The Czech Academy of Sciences (CAS) celebrates its 125-year anniversary with a new strategy for its future development (consisting of 14 research programmes) and also with its new logo. Part of the speech of the CAS President delivered at the 45th Session of the Academiy Assembly (16th December 2014) is published with the aim of presenting the important ideas behind the Strategy AV21 for the 21st century. and Jiří Drahoš.
Když jsme vás v minulém čísle Akademického bulletinu provedli nově zrekonstruovanými prostorami brněnského Mendeliana, zmínili jsme jeho počátky jen zběžně. Nyní si tedy připomeňme, že mohlo vzniknout teprve v 60. letech minulého století po období lysenkismu a mičurinské biologie, kdy byla genetika v tehdejším východním bloku považována za „buržoazní pavědu“, a podle toho patří k obětem komunistického režimu i nestor československé genetiky doc. Jaroslav Kříženecký. Právě on stál jako vůdčí osobnost u budování genetického oddělení Gregora J. Mendela v Moravském muzeu. and Marina Hužvárová.
Stať se snaží analyzovat myšlenky málo známého rukopisu Sigmunda Freuda z roku 1895, v němž usiloval o nalezení biologických základů lidské psychiky. Tato práce je pozoruhodná ze dvou důvodů. Jednak představuje úvahy, které se výrazně odlišují od toho, co je pro Freuda v oblasti psychologie tak typické. Freud se zde, až na výjimky, nezabývá psychoanalýzou či studiemi o hysterii, nýbrž popisuje, co by mohlo být základem těchto psychologických jevů na neurofyziologické úrovni. Druhým pozoruhodným faktem je, že tento manuskript byl pozapomenut až do poloviny 20. století, kdy byl vytištěn pod názvem Projekt vědecké psychologie. A jak je známo, neurofyziologická studia lidské mysli spojená s analýzou kognitivních funkcí se v rigorózní podobě objevují až na počátku 60. let. Stať se proto pokouší ukázat základní principy Projektu a naznačit, v čem byl Freud inspirativním průkopníkem moderních neurofyziologických přístupů k lidské mysli., This paper focuses on Sigmund Freud’s manuscript that he wrote in 1895 as a series of letters seeking for biological foundations of human mind. Th is work significantly differs from what is so typical for Freud as a psychologist. With few exceptions, Freud is not engaged here with psychoanalysis and studies on hysteria, but describes what could be the basis of psychological phenomena at neurophysiological level. Another remarkable fact is that this manuscript was forgotten until the mid-twentieth century when it was published under the title Project for Scientific Psychology. And as we know, neurophysiological studies as rigorous studies of the human mind associated with the analysis of cognitive functions appeared first at the beginning of 60’s. The article therefore attempts to show the basic principles of the Project as well as to outline some of the issues that connect Freud to contemporary ideas in neurophysiology of human mind., and Michal Polák.
Ještě nedávno se tuková tkáň považovala za pouhou zásobarnu energie a symbol nežádoucí obezity, která má značný podíl na tzv. civilizačních chorobách. Stále víc vědeckých poznatků však začalo podobně jednostranný pohled nabouravat a ukazovat, že tuková tkáň není zbytečné zlo, ale má mnoho důležitých funkcí, bez nichž by se naše tělo neobešlo. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.