Prokazatelně nenulové hmotnosti neutrin a nečekaně velké směšovací úhly v leptonovém sektoru představují jeden z důležitých střípků v mozaice poznatků, které snad v blízké budoucnosti bude možné využít k testování fyzikálních scénářů vycházejících za rámec dnešního Standardního modelu částicových interakcí., Michal Malinský., and Obsahuje bibliografii
Pozoruhodné elementární částice zvané neutrina svá tajemství vydávají jen pomaloučku a neochotně. Jedno by teď mohl po více než půl století odhalit experiment KATRIN – a čeští vědci jsou u toho.
The nuclear fusion processes that power the Sun take place at such high temperatures that the nuclei of atoms are able to fuse together, a process that results in the creation of very large numbers of fundamental particles called neutrinos. Neutrinos only interact through the weak interaction and gravity and therefore can penetrate out from the core of the Sun and through the Earth with little or no interaction. It is these neutrinos from the Sun that are the subject of our measurements with the Sudbury Neutrino Observatory (SNO), 2 km underground in a mine near Sudbury, Canada. With the use of heavy water as a central element in the design of SNO it was possible to determine clearly that electron neutrinos change to one of the other active flavors before reaching our detector, a property that requires that they have a mass greater than zero. Both of these fundamental neutrino properties are beyond the predictions of the Standard Model for elementary particles. Extensions of the Standard Model to include these neutrino properties can give us a more complete understanding of our Universe at a very basic level., Arthur B. McDonald ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografii
Předmětem studie je zmapování snah o posílení Federálního shromáždění jako nejvyššího československého zákonodárného sboru během takzvané sametové revoluce na konci roku 1989 a vysvětlení příčin jejich nezdaru. Autoři se hlásí k takzvanému novému institucionalismu, který obrací svou pozornost na méně viditelné aktéry a procesy, jako jsou nedeklarované zvyky, hodnoty, procedury a mýty, které si instituce předávají. V komunistickém Československu hrál parlament podružnou roli a také během přelomového roku 1989 se mu klíčové politické diskuse a jednání vyhýbaly, nestal se jevištěm politiky ani arénou měření sil. To se začalo měnit koncem listopadu 1989 po pádu starého komunistického vedení a během změny politického režimu. Autoři vysvětlují principy fungování a politické složení Federálního shromáždění a ukazují, jak se v osobě svého mluvčího Antona Blažeje (1927-2013) začala aktivizovat komunistická většina v něm, která se přihlásila k principům demokracie, plnoprávné roli parlamentu a posléze se stala eventuální překážkou pro zvolení Václava Havla (1936-2011) prezidentem republiky. Vývoj však šel jinudy. Jako nové mocenské centrum se prosadilo Občanské fórum, které získalo rozhodující postavení i ve „vládě národního porozumění“, vytvořené mimo půdu parlamentu a bez účasti poslanců. Parlament se znovu rychle dostal do závislosti na exekutivě a jeho role pak začala růst až na jaře 1990, poté co Občanské fórum v něm získalo svou reprezentaci v procesu kooptací nových poslanců., The aim of this article is to chart out the efforts to strengthen the Federal Assembly as the supreme Czechoslovak legislative body during what became known as the Velvet Revolution beginning in late 1989, and to identify and explain the causes of the failure of these efforts. The authors are advocates of the ‘new institutionalism’, an approach that focuses on the less visible actors and processes, such as implicit customs, values, procedures, and myths, which institutions pass on to each other. In Communist Czechoslovakia, the legislature played a secondary role, and during the watershed year of 1989, the key political debates and negotiations also avoided the legislature; it did not become the stage on which politics were played out, nor even an arena in which to demonstrate who was more powerful. That began to change in late November 1989, after the fall of the old Communist leadership and during the change in political régime. The authors explain the principles of the operation of the Federal Assembly and its political composition, and demonstrate how, in the person of its spokesman, Anton Blažej (1927-2013), the Communist majority began to take action in the Federal Assembly, and came out in favour of the principles of democracy and a fully fledged role for the legislature, and eventually became a possible obstacle to the election of Václav Havel (1936-2011) to the Czechoslovak presidency. Events, however, took a different turn. The Civic Forum became the new centre of power, and achieved the decisive position also in the ‘government of national understanding’, which was formed in the Federal Assembly, but without the participation of the deputies to that legislature. The Federal Assembly again quickly became dependent on the executive, and its role did not begin to grow until the spring of 1990, after the Civic Forum was represented there by co-opting new deputies., and Adéla Gjuričová - Tomáš Zahradníček.
The study shows that Benjamin’s conception of revolution, put forth in his essay “Surrealism: The Last Snapshot of the European Intelligentsia,” can be understood as a way to bring about a long-term transformation of reality. To not exhaust revolution in a single moment is facilitated, above all, by the relationship of Benjamin’s revolution to evolving technology, which constantly enters (in the form of new objects) into the daily life of society. “Surrealism” offers an opportunity to look at new technological objects as images and to understand them in a specific way thanks to the method of profane illumination. Understanding new technology as an image – its “reading” – enables one to use its revolutionary potential towards an active transformation of society. Thanks to profane illumination, technology proves to be a part of the collective body. It thus becomes an organ of transformation rather than an instrument of control. Since Benjamin leaves the meaning of his concepts to a certain extent open, this study will try to present a concrete interpretation of the concepts of image and profane illumination and demonstrate how they establish the author’s conception of revolution. and Studie ukazuje, že Benjaminovu koncepci revoluce, předloženou v eseji „Surrealismus“, lze chápat jako způsob dlouhodobého transformování skutečnosti. Nevyčerpat se v jediném okamžiku umožňuje Benjaminově revoluci především její vztah k vyvíjející se technice, dlouhodobě vstupující (v podobě stále nových předmětů) do každodenního života společnosti. „Surrealismus“ nabízí možnost nahlížet nové technické předměty jako obrazy a poté jim specifickým způsobem rozumět díky metodě profánního osvícení. Porozumění nové technice jako obrazu – její „přečtení“ – umožňuje zužitkovat její revoluční potenciál k aktivní transformaci společnosti. Technika se díky profánnímu osvícení ukazuje být součástí kolektivního těla. Stává se tak orgánem transformace spíše než nástrojem ovládání. Benjamin však ponechává význam svých pojmů do jisté míry otevřený, a tak následující studie navrhne konkrétní interpretaci pojmů obrazu a profánního osvícení a předvede, jak zakládají autorovo pojetí revoluce.