Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V prvním díle článku se autor zaměřuje na úvod do tohoto paradoxu a prezentuje dříve navržená vysvětlení z okruhu genetických a ekologických teorií pohlavního rozmnožování. Připravuje si tak půdu pro obecnější vysvětlení vyplývající z teorie zamrzlé plasticity v druhém díle seriálu., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the first part of his article the author focuses on the introduction to this paradox and a presentation of the earlier explanations postulated by the genetic and ecological theories of sexual reproduction. He thus sets the stage for a more general explanation arising from the frozen plasticity theory in the second part., and Jan Toman.
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V druhém díle článku se autor zaměřuje na vysvětlení tohoto paradoxu ze strany teorie zamrzlé plasticity, které shrnuje řadu výhod pohlavních druhů postulovaných dřívějšími teoriemi a vysvětluje je prostřednictvím evolučního zamrzání. To je vlastní pohlavním druhům a spočívá v dlouhodobém udržování vysokého genetického polymorfismu umožňujícího rychlé a vratné reakce na selekční tlaky prostředí na úkor schopnosti se nevratně přizpůsobit změněným podmínkám., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the second part of his article, the author focuses on the explanation of this paradox according to the “frozen plasticity theory”, which connects several advantages of sexual organisms postulated by earlier theories and explicates them by evolutionary freezing. This phenomenon applies to sexual species and is based on long-term maintenance of high genetic polymorphism, which facilitate fast and reversible reactions to selective pressures of the environment at the expense of the ability to irreversibly adapt to changed conditions., and Jan Toman.
The paper focuses on the concept of implicit rules as discussed in the book by Jaroslav Peregrin Člověk a pravidla (2011). It aims to point out deficiencies of the concept of implicit rules through an analysis of examples of its application, mainly of what it means to follow and interpret an implicit rule. It is argued there is no test to decide whether we follow or interpret implicit rules correctly. Another problematic aspect is that the relation between normative practices and rules is not as straightforward as suggested by Peregrin, but it is much more various., Příspěvek se zabývá pojmem implicitní pravidla, o němž pojednává kniha Jaroslava Peregrina Člověk a pravidla (2011). Jejím cílem je poukázat na nedostatky konceptu implicitních pravidel prostřednictvím analýzy příkladů jeho aplikace, zejména toho, co znamená sledovat a interpretovat implicitní pravidlo. Tvrdí se, že neexistuje žádný test, který by rozhodl, zda budeme dodržovat nebo interpretovat implicitní pravidla správně. Dalším problematickým aspektem je, že vztah mezi normativními postupy a pravidly není tak přímočarý, jak navrhl Peregrin, ale je mnohem různorodější., and Michal Ivan