U pavouků se často setkáváme se sexuálním kanibalismem, tedy situací, kdy je samec zabit a zkonzumován samicí při páření. U mikárie pospolité (Micaria sociabilis) se však role vyměnily a jsou to samice, které se ocitají při páření v ohrožení a často padají za oběť samcům. Tento tzv. reverzní sexuální kanibalismus je u studovaného druhu ovlivněn hned několika faktory, jako například stářím samice či dostupností potravy., In spiders, sexual cannibalism is a common phenomenon. While normally a male becomes a victim of the female during mating, in the spider Micaria sociabilis females are in danger as they are often killed during sexual interaction by males. In Micaria this so-called reversed sexual cannibalism is affected by several factors such as the age of the female and food availability., and Lenka Sentenská.
Saranče horská (Miramella alpina) patří mezi glaciální relikty, tedy živočichy osídlující velká území střední Evropy během dob ledových (glaciálů) v pleistocénu. Dnes je však jejich rozšíření většinou sporadické. Tyto druhy jsou přizpůsobeny k životu v extrémních podmínkách a u nás se vyskytují např. v horách nad hranicí lesa, v alpínských ekosystémech. Zde se musejí vypořádat s rychlou proměnlivostí prostředí (teplota nebo vítr) a s omezenou délkou vegetačního období. Saranče horská představuje jediný glaciální relikt ze skupiny rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) žijící v České republice. Vyskytuje se u nás v alpínském bezlesí Hrubého Jeseníku, kde může osídlovat i horské louky a paseky ve smrkových porostech, a dále obývá několik rašelinišť v jižních Čechách (např. Chlum u Třeboně, Vltavský luh - Mrtvý luh). Jde o evropský horský mezotopní druh rozšířený v Pyrenejích, Alpách a Karpatech, jenž nachází optimální podmínky pro život v subalpínském a alpínském stupni. K přežívání v podmínkách rašelinišť a horských bezlesých stanovišť od 500 do 2 200 m n. m. se výborně přizpůsobil a využívá hned několik strategií. Kvůli své potravní biologii a výskytu v alpínském bezlesí se saranče horská již několik let využívá při výzkumu vlivu zvýšeného množství oxidu uhličitého na bionomii herbivorního hmyzu v horských ekosystémech. Změny v koncentraci CO2 ve vzduchu vyvolávají totiž rozdíly v kvalitativním i kvantitativním zastoupení prvků a sloučenin v rostlinném těle a vedou k odchylné distribuci látek v listech. Herbivorové jsou tudíž těmito změnami prostřednictvím potravy ovlivňováni., Miramella alpina is a glacial relict, which occurred in large areas of central Europe during the ice ages in the Quaternary. This montane species lives in subalpine and alpine habitats, and is considered rare in the Czech Republic. Cryptic colouration, adaptation of the tarsi, food preferences and the onthogenetic cycle help the species to survive under extreme conditions. Due to its specific foraging biology it has been used as an excellent model in research on the effects of increased carbon dioxide concentration on the bionomics of herbivorous insects in mountain ecosystems., and Kateřina Kuřavová.
Opakovaný a nezávislý vznik i následná rozmanitost šavlozubých predátorů náležejí mezi nejpozoruhodnější jevy historie života na Zemi. Ti tak představují jedinečný příklad konvergentní evoluce, který zahrnuje celou řadu sdílených, velmi efektivních adaptací, vedoucích k jejich mimořádnému evolučnímu úspěchu. Důvod jejich zániku, ač k tomu v průběhu kenozoika došlo vícekrát, zůstává nejasný a poskytuje tím vděčný námět k četným spekulacím. Naposledy tento zajímavý ekomorfotyp vymizel z přírody zhruba před deseti tisíci lety. Snad ne navždy., Multiple independent origins and great diversity of sabre-tooth predators are one of the most remarkable phenomena in the natural history of life. Sabre-tooth predators provide a unique example of the convergent evolution that involved many kinds of very efficient functional adaptations leading to their unprecedented evolutionary success. The reason for their demise, although occurring repeatedly during the Tertiary, remains unclear and offers a broad matter of speculation. Nevertheless, this interesting ecomorphotype completely disappeared from nature roughly 10,000 years ago, but may be not for ever., and Stanislav Knor.
V průběhu neogénu byli s výjimkou jihoamerických vačnatých thylakosmilidů po celém světě jedinými představiteli šavlozubého ekomorfotypu již pouze šelmy barbourofelidi (Barbourofelidae) a příslušníci čeledi kočkovitých (Felidae). Někteří z nich pak dosahovali značné velikosti a mimořádně robustní stavby těla, přičemž v těchto ohledech překonávali ty největší zástupce dnešních velkých koček. Zvláště šavlozubé kočky na dlouhou dobu obsadily pozici na vrcholu potravní pyramidy, než nakonec definitivně vymizely ke konci pleistocénu ze Severní a Jižní Ameriky. Ve Starém světě však vyhynuly již o něco dříve během čtvrtohor, zřejmě následkem zesílené vzájemné konkurence s velkými kočkami, především pak se lvy a tygry., During the Neogene, with the exception of thylacosmilids, barbourofelids and felids were the only representatives of the sabre--tooth ecomorphotype worldwide. Some of them attained tremendous size and were of very robust somatic constitution, exceeding in these aspects the largest contemporary cats. Especially the sabre-tooth felids occupied the top of the trophic chain for a long time before their demise at the end of the Pleistocene in both North and South America. But in the Old World these predators disappeared somewhat earlier, probably due to the strength of mutual competition with other large felids, namely the lions and tigers., and Stanislav Knor.
Podmořská sopečná činnost patří k fascinujícím přírodním jevům, jež pro svou rozmanitost poutají pozornost jak zájemců o živou přírodu, tak těch, které přitahuje spíše geologie a procesy probíhající na naší planetě. V okolí aktivních podmořských sopek se díky soustavnému obohacování vody o nejrůznější minerály a chemické látky udržuje specifické prostředí, které je domovem unikátních ekosystémů a zdrojem cenných údajů mimo jiné pro výzkum vzniku života na Zemi a vývoje jeho rozmanitosti. Vulkanická činnost na dně oceánu představuje přibližně 75 % celosvětové produkce magmatu, což podtrhuje její význam pro vulkanologii, nezanedbatelná jsou i možná společenská rizika těchto vulkánů. Pokud podmořská erupce vyvolá sesuv, může dojít ke vzniku vln tsunami. Přes uvedené významné aspekty zůstává sopečná činnost pod mořem málo probádaným jevem ve srovnání vulkanismem na kontinentech. Příčina je zřejmá - oceánské dno, z něhož sopky vystupují, se ukrývá pod kilometry vodního sloupce, takže jeho topografii známe méně detailně než topografii povrchu Marsu. and Aleš Špičák.
Na hustě osídleném ostrově Srí Lanka se zachovalo necelých 5 % primárních deštných lesů. Část z nich je chráněna v biosférické rezervaci Sinharaja na jihozápadě země. Vysoký stupeň endemismu je typický pro flóru i faunu rezervace. Různorodé rostlinné formace, které se plynule mění od nížin až po submontánní stupeň, představují refugium pro mnohé vzácné a ohrožené druhy živočichů - více než 50 % z nich je endemických. Protože o toto chráněné území projevuje zájem stále větší počet turistů, lze předpokládat, že nebude v budoucnu ohroženo exploatací a bude i nadále spravováno podle nejnovějších poznatků ekologů. I proto je pro návštěvníky zpřístupněna jen nepatrná část rezervace., Only 5 % of primary rainforests have been preserved on the densely populated island of Sri Lanka. Some rainforests are preserved within the biosphere reserve Sinharaja in the southwest of the country, with a high degree of flora and fauna endemism. Various plant formations, changing from lowlands up to the submontaneous level, provide a refuge for rare and endangered species of animals (more than 50 % endemic). Due to rising tourism, the area likely will not be much exploited and will be managed according to the latest ecological knowledge., and Jozef Májsky.