Evropská komise zveřejnila v dubnu 2015 výsledky veřejné konzultace na téma „Věda 2.0 - Měnící se věda“ („Science 2.0: Science in Transition“), která zhodnotila dosavadní tvorbu evropského výzkumu a organizace vědy. Aktéři jednání, kteří se podílejí na evropském výzkumném rámci, mohli od července do září 2014 vyjádřit názory na změny, jež umožnily vznik digitálních technologií a globalizaci vědecké komunity. and Lucia Krajčovicová.
The present study evaluates the medieval component of a rescue excavation carried out in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975. The castle, built during the 1330s–40s, ceased to exist due to war events in the early 15th century. A trench intersected the whole area of the fortified complex transversely from the northwest to the southeast (855 sqm). Two remnants of buildings dated to the High Middle Ages were partially examined. An assemblage of pottery and metal finds makes it possible to date both structures – mainly to the second half of the 14th and the early 15th centuries. The built-up area of the outer bailey cannot be considered a lower castle town but rather the so-called “latrán”.
Vyložíme zde fyzikální základy spektrometrie s Fourierovou transformací. Ukážeme jednoduchý postup nastiňující odvození základního vztahu Fourierovy transformace, podáme popis uspořádání spektrometru a vysvětlíme princip časově rozlišených spektrálních měření. Článek rovněž stručně seznamuje čtenáře se zajímavými výsledky, dosaženými na našem pracovišti pomocí vysoce rozlišujícího spektrometru s Fourierovou transformací Bruker IFS 120 HR, v současnosti jediném přistroji toho druhu u nás. Následující řádky jsou určeny zejména těm, kteří se chtějí podrobně seznámit s touto metodou a s možnostmi jejího využití. and Martin Ferus, Svatopluk Civiš.
První část článku připomíná vznik a vývoj Československé akademie věd v 50. a 60. letech 20. století v oblasti chemického bádání a druhá ve zkratce popisuje strukturální proměny Univerzity Karlovy v Praze v téže době. I v této části je hlavní pozornost věnována chemickým pracovištím. Třetí část pojednává o spolupráci a vzájemném soupeření těchto pracovišť. Jejich vztahy výrazně ovlivňovaly dobové trendy týkající se centralizace a decentralizace vědy. Ukazuje se, že po určité stagnaci v 50. letech se vysokoškolské pracoviště snažila získat opět vliv na vědecké bádání. Vzestup chemického bádání na Přírodovědecké fakultě UK v Praze však nebyl možný bez podpory ČSAV, která jednotlivým katedrám poskytovala potřebné přístroje a spolufinancovala některé výzkumy. Nezanedbatelnou roli hrály i osobní vztahy vědeckých pracovníků z těchto institucí. Šedesátá léta se proto nesla na vlně vzájemného soupeření a zároveň rostoucí spolupráce chemických pracovišť., The first section of this article recalls the establishment and development of the Czechoslovak Academy of Sciences in the 1950s and 1960s in the field of chemicals research, while the second briefly describes the structural transformation of Charles University in Prague at the same time, as well as primarily focusing attention on chemicals research establishments. The third section deals with the collaboration and mutual rivalries between these establishments. Their relations were significantly affected by the centralization and decentralization trends at the time in science. It turns out that after some stagnation during the 1950s higher education establishments attempted to regain their influence in scientific research. However, the emergence of chemicals research at the Charles University Natural Sciences Faculty in Prague was not possible without the support of CSAS, which provided the individual departments the necessary instrumentation and co-funded some research. A considerable role was also played by personal relations among scientists from these institutes. Hence the 1960s rode a wave of mutual rivalry and at the same time increasing collaboration among chemicals research establishments., and Překlad resumé: Melvyn Clarke