Slovanský a Orientální ústav prošly od svého vzniku do roku 1953 mnohými obměnami a to jak ve smyslu organizačním, tak změnami hlavního směřování badatelských záměrů, násilnou obměnou členské základny i změnami ve financování. Studie se zabývá otázkou příčin a důsledků organizačních změn vedení obou ústavů v průběhu jejich vývoje od skončení druhé světové války po začlenění do Československé akademie věd. Studie se zabývá problematikou vybraných jevů - jak se tyto změny promítly například v nahlížení na samotné začlenění obou ústavů do Akademie věd, jak a kdy probíhala změna těchto zpočátku spíše ''prestižních'' ústavů v ústavy vědecké a co ústavům toto začlenění v širší vědecké organizaci dalo či naopak vzalo. and From their establishment until 1953 the Slavonic and Oriental Institutes underwent numerous changes in the organizational sense, as well as involving the primary direction of research objectives, the compulsory replacement of the membership base and funding. This study deals with the issues surrounding selected phenomena - how these changes were reflected e.g. taking into account the actual incorporation of both institutes in the Academy of Sciences, how and when these initially rather ''prestigious'' institutes turned into ''scientific institutes'' and what they won and lost from this incorporation within larger scientific organizations
Obnovení pořádku v Československé akademii věd patřilo mezi prvořadé úkoly československé normalizace. Některé instituce byly ''očištěny'' dříve, jiné později, každopádně propuštění Ivana Svitáka z Filosofického ústavu v létě 1969 představovalo precedens, podle něhož bylo o nedlouho později postupováno vůči vědcům ocitnuvším se v kapitalistické cizině. Hlavně se ale jednalo o symbolický akt likvidace nepohodlného exponenta ''pravice a kontrarevoluce''. Svitákova institucionální exkomunikace vypovídá mnohé o samotných normalizačních mechanismech i tehdejších aktérech. Publikovaná korespondence odhaluje myšlenkový svět hlavního aktéra, jeho odpor vůči technokracii, byrokracii i zdeformovanému socialismu, přibližuje jeho pracovní plány a do jisté míry i představy o fungování společnosti demokratického socialismu. Úřední strohost Richtových listů oproti tomu nese jisté stopy cynismu expertně orientovaného vědce, který nepřipouští výraznější projevy odstředivých tendencí a vyžaduje ''klid na práci''. Edice je chápána jako příspěvek k intelektuálním dějinám, stejně jako k dějinám vědní politiky a rané normalizace., The restoration of order in the Czechoslovak Academy of Sciences was among the chief tasks of the so-called ''normalization'' process in Czechoslovakia after the end of the Prague Spring. Some institutions were ''cleansed'' sooner, some later, but the expulsion of Ivan Sviták from the Philosophy Institute in the summer of 1969 set a precedent that would later be used in dealing with other scholars who went to capitalist countries after the military invasion of Czechoslovakia in August 1968. Above all, Sviták’s expulsion was a symbolic act that represented the elimination of ''rightwing and counterrevolutionary'' elements. Sviták’s institutional excommunication sheds light both on the mechanisms of normalization, on Sviták as an individual, and on then-director of the Philosophy Institute Radovan Richta. The correspondence presented here reveals Sviták’s intellectual world: his distaste for technocracy, bureaucracy and deformed socialism; his work projects; and to some extent his vision of democratic socialist society. In contrast to Sviták, Richta’s administrative curtness shows the cynicism of expert-minded scientists, who were prepared to fight any disruptive tendencies and who required normalized ''peace for work.'' The publication of these documents is understood as a contribution to intellectual history as well as to the history of science policy and to the history of the early period of Czechoslovak normalization. (Translated by Jan Mervart), and Překlad resumé: Jan Mervart
This study focuses on one of the elements in Czechoslovak cultural agreements that were entered into with ''Third World Countries'' from the 1950s. These agreements included training for foreign students, both in the form of grants for studying in Czechoslovakia, and the dispatch of Czechoslovak scholars abroad. These scholars were sent not only from higher education institutes, but also from the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS). This study focuses on CSAS scholars who worked in Iraq in the 1960s.
The paper examines the efforts to use computer science in historiography made at the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS) in the 1960s. It includes documents from the fond of the Scientific College of History of the CSAS, which present the contemporary ideas about possible uses of cybernetics in social sciences as well as the administrative and bureaucratic obstacles that stood in the way of implementing these ideas.
V úvodu studie je rekapitulována současná situace ve zpracování dějin Akademie věd v českých zemích, kterou ovlivnily některé realizované i nerealizované grantové projekty a také založení oddělení pro dějiny Akademie věd v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR v roce 2009. Komplexní a objektivní pohled na dějinný vývoj Akademie věd může výrazně ovlivnit i dlouhodobou debatu o povaze, potřebnosti a identitě mimouniverzitního výzkumu v České republice a obohatit ji o rozměr, který dosud nebyl v dostatečné míře reflektován. Komparace s jinými zeměmi také ukazuje na některá deformovaná tvrzení v celé debatě. V druhé části článku je analyzován stav dosavadního výzkumu (i v zahraničí) a pramenné základny. Poukazuje se zde na četná desiderata včetně hlubšího zpracování vývoje vědecké struktury v šedesátých letech, zapojení vědců do reformního dění v druhé polovině šedesátých let nebo na chybějící biografii předsedy ČSAV Františka Šorma. Velký problém pak představuje zpracování období sedmdesátých a osmdesátých let i následné doby transformace, kde musíme počítat i s omezeným přístupem k archivním materiálům. V následující třetí části jsou pak předkládány možné varianty zpracování dějin ČSAV. První alternativu představuje dvou- nejlépe však čtyřsvazkové, chronologicky členěné dílo, jehož členění odpovídá více či méně zřetelným vnitřním mezníkům v dějinách ČSAV. Navrženy bylo pracovně členění a pojmenování svazků: 1. svazek (1952-1962): První desetiletí - formování a stabilizace; 2. (1962-1970): Zlatá šedesátá - i ve vědě?; 3. svazek (1970-1985): Pod přísným dohledem - léta tzv. normalizace; 4. svazek (1986-1992): Přestavba a transformace - pokusy o reformu a jejich vyústění. K této variantě se autoři přiklánějí. Druhá varianta zahrnuje 2 svazky pro celé období 1952–1992, členěné věcně a problémově: 1. svazek: vědní a vzdělanostní politika komunistického státu ve vztahu k ČSAV; právní rámec; institucionální dějiny ČSAV jako celku; mezinárodní styky ČSAV a mezinárodní kontext zde pěstovaného výzkumu; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. 2. svazek: dějiny jednotlivých ústavů (pracovišť), profily osobností, týmů a dějiny vědních oborů zde pěstovaných; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. V závěru se autoři soustřeďují na některé praktické otázky spojené s naplňování zvolené varianty dějin ČSAV - např. nutnou interdisciplinární spolupráci či na skloubení jednotlivých institucionálních rovin ČSAV. Věnují se i problematice metodologického uchopení v konfrontaci s dosavadními koncepcemi analogických děl v zahraničí a zdůrazňují nutnost zasazení dějin ČSAV do širších sociokulturních souvislostí., The introduction to the study goes over the current situation regarding treatment of the history of the Academy of Sciences in the Czech lands, which has been affected by several implemented and unimplemented grant projects, as well as the establishment of the Department for the History of the Academy of Sciences at the Masaryk Institute and Archive of the ASCR in 2009. A comprehensive, objective view of the historical development of the Academy of Sciences may even have a significant effect on the long-term debate concerning the nature, identity and need for extra-university research in the Czech Republic and enhance it with a dimension that has not previously been taken into sufficient account. A comparison with other countries will also refer to some distorted statements made in the overall debate. The second part of the article analyses the state of research to date (even abroad) and the source base. Here it refers to numerous desiderata, including a deeper treatment of the development of the scientific and scholarly structures during the 1960s, the engagement of scientists and scholars in reform activities during the latter half of the 1960s and the lacking biography of CSAS President František Šorm. A great problem is then presented by the 1970s, the 1980s and the subsequent period of transformation, where we also have to expect limited access to archive materials. In the following third part the possible options for the treatment of CSAS history are presented. The first alternative involves a two-volume, or preferably, a four-volume chronologically arranged work, the division of which corresponds more or less to the obvious internal milestones in CSAS history. The following division and titles were proposed on a working basis: Volume 1 (1952-1962): The first decade - formation and stabilization; Volume 2 (1962-1970): The golden sixties - even in science?; Volume 3 (1970-1985): Under strict supervision - the normalization years; Volume 4 (1986-1992): Reconstruction and transformation - attempts at reform and the upshot. The authors are inclined to adopt this alternative. The second alternative comprises two volumes for the entire period from 1952 to 1992, divided up in accordance with the subjects and the issues involved: Volume 1: the science and scholarship policy of the Communist state in relation to CSAS; the legal framework; the institutional history of CSAS as a whole; international relations of CSAS and the international context of research undertaken here; summaries and tables; appendices, sources and bibliography. Volume 2: the history of individual institutes (departments), profiles of individuals, teams and the history of disciplines, dealt with here; summaries and tables, appendices, sources and bibliography. In conclusion, the authors focus on several practical issues associated with the implementation of the selected alternatives regarding CSAS history - e.g. the necessary interdisciplinary collaboration, and on the way that individual CSAS institutional levels are combined. They also deal with the issue of methodological understanding in comparison with previous concepts of analogical works abroad, stressing the need to set the history of CSAS in its broader sociocultural context.(Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Hornický ústav ČSAV vznikl v roce 1957 v souvislosti se snahami rozšířit Československou akademii věd o další obory a aplikovaný výzkum. V článku bylo ukázáno, jak probíhala vyjednávání o vzniku ústavu od počátku 50. let a jak se v průběhu let měnila jeho koncepce i s ohledem na vývoj vědní politiky ČSAV. Významný faktor představovala otázka, co je hornická věda a co z ní patří do Akademie věd jako základní nebo aplikovaný výzkum. Svébytnou roli hrálo soupeření mezi jednotlivými osobnostmi, které prosazovaly podobu budoucího ústavu. Nejvýznamnějšími postavami byli František Špetl, Emil Petýrek (pozdější první ředitel ústavu) a Antonín Pelnář. Jejich představy však měly své limity a musely se podřídit finančním možnostem ČSAV. Klíčovou roli nakonec sehrál areál v Praze na Rokosce, ve kterém již působil resortní ústav a který se proměnil v jádro Hornického ústavu ČSAV., The CSAS Mining Institute was created in 1957 as part of efforts to expand the Czechoslovak Academy of Sciences so as to include new disciplines and applied research. The article sets out the progress of negotiations from the early 1950s over the creation of the institute and the changes that took place over the years in its basic conception and with regard to the development of CSAS science policy. One important factor was the issue of what mining science actually is and which part of it came under the Academy of Sciences as basic or applied research. A special role was played here by rivalry between the individuals who were supporting particular forms of the future institute. The most prominent figures involved were František Špetl, Emil Petýrek (subsequently the first Director at the institute) and Antonín Pelnář. However, their ideas had their limits, as they had to fall into line with the financial circumstances at CSAS. A key role was ultimately played by the premises at Rokoska in Prague, where the ministerial institute was already in operation, which was transformed into the core of the CSAS Mining Institute. Translated by Melvyn Clarke, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Při zpracování oficiálních písemnosti vzešlých z činnosti různých složek bývalé Československé akademie věd (řídící orgány, výzkumné ústavy) bylo již na počátku sedmdesátých let 20. století zjevné, že jejich informační hodnota jako historického pramene je značně limitovaná. K doplnění celistvého obrazu vývoje české a československé vědy v druhé polovině 20. století jsou proto v Archivu Akademie věd ČR (dříve Ústřední archiv ČSAV) zaznamenávány řízené rozhovory s vybranými pamětníky z řad vědců i pracovníků aparátu akademie věd. Tímto způsobem postupně vznikla sbírka nahrávek rozhovorů a její katalog je zde předkládán. Vedle nejzákladnějších údajů o respondentovi je obsah každého interview zachycen ve stručných heslech a poté krátce zhodnocen. Rozhovory přinášejí velmi cenné a nezřídka unikátní informace o fungování ČSAV, o dobových souvislostech a podmínkách vědecké práce. V úvodní stati je vylíčen vývoj použití metod orální historie v Achivu AV ČR a neúspěšné snahy téhož archivu koordinovat práce v tomto oboru mezi archivy akademií věd socialistických zemí v 80. letech., Witnesses and cooperators of the history of the Czechoslovak Academy of Sciences. The collection of interviews in the Archive of the Academy of Sciences It was evident already at the beginning of 1970s, during processing of official documents from the activities of the management and research institutes of the former Czechoslovak Academy of Sciences, that their value as a historical source is limited. For this reason, witnesses chosen from scientists, scholars, and officials of the Academy of Sciences were interviewed to provide a more complete and compact picture of Czech and Czechoslovak sciences in the second half of the 20th century. The interviews records gradually accumulated, and their catalogue is submitted here. Besides basic data on each respondent, the content of each interview is conveyed in short entries and then briefly reviewed. The interviews bring rich and often unique information on the operation of the Academy of Sciences and on contemporary relations and conditions for research. The introduction describes the use of oral history in the Archive of the Academy of Sciences and the efforts of the Archive to coordinate work among archives of the academies of sciences of the so-called socialistic countries during the 1980s. (Translated by Hana Barvíková.), and Překlad resumé: Hana Barvíková
Obsáhlá stať přímého aktivního účastníka transformace ČSAV po 17. listopadu 1989 a prvních let činnosti Akademie věd České republiky je věnována událostem a dějům, které proběhly v Československé akademii věd v době od 17. listopadu 1989 do konce června 1990. Její první část, nazvaná Šest revolučních týdnů (listopad-prosinec 1989), se zabývá vznikem a bouřlivou aktivitou občanských hnutí členů ČSAV a pracovníků jejích pracovišť, která vyvrcholila konáním mimořádného valného shromáždění členů ČSAV dne 21. prosince 1989, kompletní změnou vedení ČSAV a přijetím prvního komplexního programu její zásadní přestavby. Ve druhé části stati (jež bude uveřejněna v následujícím čísle našeho časopisu), pojmenované Půlroční dvojvládí (leden-červen 1990), se podrobně popisuje vývoj a činnost ČSAV v dalším období, kdy v jejím čele společně stálo prozatímní prezidium ČSAV a předsednictvo Komory volených zástupců pracovišť ČSAV., This extensive article by a direct and active participant in the transformation of CSAS after 17th November 1989 and the first years of activity of the Academy of Sciences of the Czech Republic focuses on the events and happenings that took place at the Czechoslovak Academy of Sciences in the period from 17th November 1989 to the end of June 1990. Its first part, entitled Six revolutionary weeks (November-December 1989), deals with the origins and turbulent activities surrounding the civic movements of CSAS members and staff at its institutes, which culminated in the extraordinary General Meeting of CSAS members on 21st December 1989, the complete change in CSAS management and the adoption of the first comprehensive programme for its fundamental reconstruction. The second part of the article (which will be published in the following issue of our journal) entitled Six months of dual government (January-June 1990) describes in detail the developments and activities at CSAS in the subsequent period when it was headed jointly by the interim CSAS Presidium and the Presidium of the Chamber of Elected CSAS Institute Representatives. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Autor, který byl v šedesátých letech minulého století vedoucím sekretariátu prezidia ČSAV, po srpnu 1968 byl z této funkce odvolán a přeřazen jako odborný pracovník do tehdejšího Ústředního archivu ČSAV, se po listopadu 1989 aktivně podílel na zásadní ideové, personální i organizační transformaci Akademie, k níž došlo v návaznosti na změnu celkového politického a ekonomického systému Československa a později České republiky. Ve své práci o počátcích této transformace od listopadu 1989 do poloviny roku 1990 se proto mohl opírat nejen o důkladné využití příslušných archivních pramenů, ale i o bohaté osobní zážitky, vzpomínky a vlastní záznamy z tohoto období. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první, nazvaná Šest revolučních týdnů se zabývá obdobím od 17. listopadu 1989 do mimořádného Valného shromáždění členů ČSAV dne 21. prosince 1989, a druhá, pojmenovaná charakteristicky Půlroční dvojvládí, pak vývojem ČSAV od ledna 1990 do řádného LIX. Valného shromáždění ČSAV, které se konalo 28. června 1990. V první části (vyšla v Pracích z dějin Akademie věd, 2012, roč. 4, č. 1) se nejprve popisují intenzivní a v zásadě jednomyslné spontánní reakce pracovníků ústavů ČSAV i části členů ČSAV na události 17. listopadu 1989. Z těchto akcí se vyvinuly dvě nejdůležitější občanské aktivity na půdě Akademie - Koordinační centrum občanských aktivit ČSAV, jež se stalo základem pro ustavení tzv. Komory volených zástupců pracovišť ČSAV jako součásti Valného shromáždění ČSAV, a Konsultační skupina členů ČSAV, která podnítila odstoupení dosavadního prezidia ČSAV a svolání mimořádného valného shromáždění členů ČSAV, které zvolilo nové prozatímní vedení ČSAV a formulovalo ucelený program její další transformace. Horečná aktivita obou těchto center v závěru roku 1989 je podrobně popsána včetně jejich vzájemných vztahů, jež se vyznačovaly úspěšnou spoluprací v úsilí o dosažení hlavních společných cílů i řadou rozdílných názorů a sporů při řešení dílčích problémů. Druhá část práce se podrobně zabývá děním v Československé akademii věd během prvního pololetí 1990, kdy její činnost společně řídily dva orgány – prozatímní prezidium ČSAV v čele s akademikem M. Katětovem a předsednictvo Komory volených zástupců pracovišť ČSAV. I když rozhodující pravomoc mělo z těchto dvou orgánů podle tehdejších právních předpisů pouze prezidium ČSAV, složené z členů Akademie, byly jejich vzájemné vztahy a procedura jejich jednání upraveny tak, že pravomocná rozhodnutí byla vždy přijímána pouze po dosažení oboustranného souhlasu. Toto řešení plně odpovídalo panující vzrušené atmosféře a v praxi kupodivu přineslo méně problémů a obtíží, než se původně předpokládalo. Jednotlivé oddíly této části, pak blíže popisují vlastní činnost řídících orgánů ČSAV a jejich úřednického aparátu, zahájení restrukturalizace soustavy pracovišť ČSAV a demokratizaci jejich vnitřního života, odstraňování deformací ve sboru členů ČSAV, rehabilitaci politicky postižených pracovníků pracovišť ČSAV, přípravu zákonných úprav Československé akademie věd a její podíl na novém celostátním uspořádání a financování vědy a výzkumu i řešení aktuálních otázek výzkumné a ediční činnosti ČSAV, její spolupráce s vysokými školami, výchovy vědeckých pracovníků, mezinárodní vědecké spolupráce a ekonomického zabezpečení výzkumné činnosti. Závěr práce je pak věnován přípravě a průběhu LIX. Valného shromáždění ČSAV, které - již v souladu s novelizovaným zákonem o ČSAV a novými prozatímními Stanovami ČSAV - zvolilo nové řádné prezidium ČSAV pod vedením akademika O. Wichterleho a svým usnesením stanovilo program další transformace ČSAV na moderní demokratickou vědeckou instituci., The author, who was CSAS Presidium Secretariat Chairman during the 1960s, was removed from this position after August 1968 and reassigned as a specialist to what was then the CSAS Central Archive. After November 1989 he played an active role in the basic ideological, organizational and staffing transformation at the Academy, which occurred in association with the changes in the overall political and economic system in Czechoslovakia and then the Czech Republic. In his work on the origins of this transformation from November 1989 to mid-1990 he could thus base himself not only on painstaking utilization of the appropriate archive sources, but also on his own extensive personal experience, memories and notes from this period. This work is divided into two parts, the first of which, entitled Šest revolučních týdnů [Six revolutionary weeks], deals with the period from 17th November 1989 to the extraordinary General Meeting of CSAS members on 21st December 1989, while the second, characteristically entitled Půlroční dvojvládí [Six months of dual government], with CSAS developments from January 1990 to the ordinary LIX CSAS General Meeting which took place 28th June 1990. In the first part (Práce z dějin Akademie věd 4, 2012, no 1) the intensive and basically unanimous spontaneous reactions of CSAS institute staff are described, as well as the participation of some CSAS members in the events of 17th November 1989. These events gave rise to two of the most important civic activities at the Academy - the CSAS Civic Activities Coordination Centre, which formed the basis for the establishment of what was known as the Chamber of Elected CSAS Institute Representatives as part of the CSAS General Meeting, and the CSAS Members' Consultative Group, which brought about the resignation of the current CSAS Presidium and the convening of an extraordinary General Meeting of CSAS members, which elected a new interim CSAS management and formulated an integrated programme for its subsequent transformation. The feverish activity of both of these centres at the end of 1989 is described in detail, together with their mutual relations, which were remarkable for their successful collaboration over endeavours to achieve their primary joint aims, as well as their many differing opinions and the disputes over the solutions to individual problems. The second part of the work deals in detail with happenings at the Czechoslovak Academy of Sciences during the first half of 1990, when its activities were jointly managed by two bodies - the interim CSAS Presidium headed by Academician M. Katětov and the Presidium of the Chamber of Elected CSAS Institute Representatives. Although under, legal regulations in effect at the time, of the two bodies only the CSAS Presidium, made up of Academy members, had the authority to take decisions, their mutual relations and the procedure behind their negotiations were governed in such a way that authorized decisions were only adopted after the consent of both sides was attained. This solution was fully in harmony with the prevailing agitated atmosphere and surprisingly it brought fewer problems and difficulties in practice than were originally anticipated. The individual sections of this part then describe in greater detail the actual activities of the CSAS governing bodies and their official apparatus, the commencement of restructuring of the CSAS institutional system and the democratization of their internal life, the elimination of distortions in the CSAS membership base, the rehabilitation of politically persecuted CSAS institute staff, the drafting of legislative amendments for the Czechoslovak Academy of Sciences and its role in the new nationwide arrangements and funding for science and research and the solution to current issues involving CSAS research and editorial activities, its collaboration with institutes of higher education, the training of research workers, international research collaboration and the economic underpinning of research activity. The work concludes with the preparations for, and procedure of, the LIX CSAS General Meeting, which - now in compliance with the amended legislation on CSAS and the new interim CSAS Statutes - elected a new ordinary CSAS Presidium under the direction of Academician O. Wichterle and set out the programme for the subsequent transformation of CSAS to a modern democratic research institute. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Ústav pro jazyk český vznikl v roce 1946 podstatným rozšířením Kanceláře Slovníku jazyka českého coby komplexní bohemistické pracoviště, věnující se jazykovědnému výzkumu i všestranné péči o český jazyk. V roce 1952 byl začleněn do struktur nově ustavené Československé akademie věd a její součástí zůstal až do roku 1992, kdy byla existence ČSAV završena. Organizační struktura ÚJČ, o níž především článek pojednává, procházela velkým množstvím změn, které byly dány nejen aktuálními vědeckými potřebami, ale také politicky motivovanými pohnutkami tehdejší doby. Ovlivňováno tak bylo personální obsazení ÚJČ, lokalizace jednotlivých oddělení i jejich materiální a technické zabezpečení. Markantním příkladem byly rozsáhlé personální změny, vyplývající z událostí v Československu v roce 1968, zánik některých oddělení v sedmdesátých a osmdesátých letech či nutnost postoupení rozsáhlých, pro jazykovědné bádání již adaptovaných, prostor Ústavu marxismu-leninismu., The Institute of the Czech Language (‘Ustav pro jazyk cesky’, UJC) was established in 1946 in a significant extension of the Office for Dictionary of the Czech Language (‘Kancelar Slovniku jazyka ceskeho’) as a comprehensive worksite for Czech studies, providing linguistic analysis as well as bearing wide competence for the Czech language. In 1952 it was made part of the newly established Czechoslovak Academy of Sciences and remained so until 1992 when the Czechoslovak Academy of Sciences ceased to exist. The organisational structure of the UJC, which this paper is primarily about, underwent countless changes which reflected not only the contemporary needs of sciences but also politically motivated reasons of the time. This affected not just the staffing situation of the UJC, placement of divisions and their material and technical equipment. A serious example were large-scale personnel changes resulting from the events of 1968 in Czechoslovakia, the dissolution of some divisions in the 1970’s and 1980’s, or the instruction to convey large premises allocated to linguistic research to the Institute of Marxism and Leninism. (Translated by Věra Dvořáčková.), and Překlad resumé: Věra Dvořáčková