In the first third of 19th century the romantic movement inspired interest in folklore. Folk art was collected, published and reworked by professional artists, especially as concerned epic folklore genres. Authentic legends, published in Vienna by Alois
Mednyanský, include a romantic novella in a remarkable way utilising a folklore theme from two different European cultures. The study traces and analyses the folklore theme used for the story and tries to reconstruct the path through which the theme from the remote Scotland reached Mednyanský. The novella intentionally
creates an impression to be a historic legend set in the times of
Hussite wars, being interlaced with strongly pro-Catholic criticism of the period happenings. The story adopts the character of the Bohemian sorcerer called Žito 74 and uses elements of Moravian life and institutions. A Moravian patrician in the role of a romantic
pilgrim sets off for a dangerous journey with a tragic end. The description of Scottish life documents profound knowledge and understanding of Scottish legends and local names by the author. In addition it documents period fascination with Scottish history. Past of the novella analyses the ritual of taghairm nan caht - its variants and functions in the traditional Gaelic culture - its description is the literary apogee of the novella and was probably taken over from the London paper The Literary Gazette.
Adaptace dědičného základu organismů na změny probíhající v prostředí je základním principem života. Bakterie mění svou genetickou výbavu mutacemi nebo horizontálním přenosem genů. Někdy před miliardou let vznikly jejich symbiotickým skládáním organismy s buněčným jádrem - Eukaryota. Vznik jaderných organismů byl následován vznikem sexuální reprodukce. Při zrání pohlavních buněk došlo k vytváření nové DNA umožňující proměnu genomu. Existují však živočichové, kteří si zajistili tuto proměnu horizontálním přenosem genů. and Ilja Trebichavský ; ilustroval Vladimír Renčín ; foto D. Vondrák.
Holanďan Christiaan Huygens významně přispěl k rozvoji mechaniky a optiky v návaznosti na problémy, které řešila astronomie. Je vynálezcem kyvadlových hodin, nejpřesnějšího časoměrného přístroje doby umožňujícího poprvé stanovení zeměpisné délky plujících lodí., The article deals with the life and work of Dutch astronomer, physicist and mathematician Christiaan Huygens. Describing his extensive scientific work, we start with his activities in the field of observational astronomy (e.g. the discovery of the rings and moon of Saturn and the summary of the existing knowledge of the planets in his publication Cosmotheoros). His discovery and quantitative description of centrifugal force contributed significantly to solving problems describes in Newton´s Principia. Huygens is also well-known as a technician and technical designer. He constructed the first pendulum clocks. Last but not least, we describe his work on the impact of solid bodies, when he reflected on the work of R. Descartes and J. Marek Marci., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
Autorin des einleitenden Konferenzbeitrags charakterisiert das Familienmilieu Doz. Dr. Drahomíra Stránskás und den Kreis ihrer nahen Verwandten die seit der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts durch ihre Interessen mit dem Studium und der Dokumentation der Volkskultur eng verbunden waren (J. Wankel, M. Wanklová).
Nach dem Abschluß der slawischen Philologie an der Karls-Universität in Prag 1924 erhielt Drahomíra Stránská ein Stipendium
des Königreichs Jugoslawien; dort lernte sie viele Rrepräsentanten der ethnographischen Forschung kennen und studierte die Volkskultur der Südslawen. Ihre erste Stelle erwarb sie im Museum für Volkskunde in Prag; sie wurde Kuratorin der volkskundlichen Sammlungen. Sie unternahm eine Reihe von Studienreisen in die Slowakei, sie sammelte und systematisch ergänzte die Museumssammlungen. 1932 habilitierte sie sich an der Karls-Universität und fing an, auch pädagogisch tätig zu sein, zuerst als externe Dozentin., In ihren Vorlesungen konzentrierte sie sich auf slawische Problematik, Volksgewand und-bauten. Durchgehend publizierte sie in renommierten Zeitschriften, arbeitete mit dem Slawischen Institut zusammen u. a. Sie gab "Příručka lidopisného pracovníka" (Handbuch des volkskundlichen Mitarbeiters) heraus, beteiligte sich an den Vorbereitungen des Ethnographischen Atlasses. Ihre Bibliographie aus der Zeit vor dem 2. Weltkrieg ist umfangreich und vielseitig. Am Ende der 30er Jahre veranstaltete sie zwei bedeutende, der Slowakei und Bulgarien gewidmete Ausstellungen, die einen außerordentlichen Widerhall fanden. Nach dem Kriegsende wurde sie Dozentin in Ethnographie; zwei Jahre früher erschien ihr Grundwerk "Lidový oděv v Československu, díl I., Čechy" (Die Volkstracht in der Tschechoslowakei, Teil I., Böhmen), das bis jetzt nicht überholt wurde. Ihre Abhandlung über Volksmöbel blieb im Manuskript. Die Ethnographin, deren 100. Geburtstag wir heute gedenken, war und auch nach ihrem Tod 1964 blieb eine der wichtigsten Persönlichkeiten der ethnographischen Forschung, Muselogie und Publizistik in tschechischen Ländern., and Článek zahrnuje seznam literatury.
Ve dnech 10. a 11. března 2017 proběhla v Plzni konference o životě a díle Josefa Františka Smetany. Akce byla součástí tradičního kulturního festivalu Smetanovské dny. Hlavním pořadatelem konference byla Západočeská pobočka České astronomické společnosti. and Ondřej Trnka.