The idea of conceputal scheme is clearly present in the classical and modern sociological theory. However, contemporary sociological thinking is highly critical of it and in its radical versions this idea is dismissed altogether. This articele taces various historically formed insights into the nature of concept formation in sociology and tries to demonstrate that without the attempts at creating a coherent conceptual scheme, sociology would be deprived of any possibility to push through a specifically sociological perspecitve on the social world. Talcott Parsons´conceptual level of theory is examined in detail and taken as an example of a viable theoretical approach based on the transformation of sociological concepts. The account of the sociological dilemma of scheme and reality is brought together with Donald Davidson´s argument against the dogma of scheme and reality. The idea of a conceptual scheme has been discredited on contemporary thinking together with the idea and the project of (grand) general theory of society. It is argued that from the generalizing critique of the idea of general theory it does not follow that sociology does not need sound concepts. If it were so then no sociological knowledge that would not refer only to itself would be possible., Jan Baloun., and Obsahuje seznam literatury
V nejbližší době projedná Poslanecká sněmovna PČR novelu zákona o ochraně přírody, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí. Novela mění dosavadní systém zonace národních parků, například tím, že místo stávajících tří navrhuje zóny čtyři. Obzvláště v souvislosti s NP Šumava vzbudila tato novela živou diskusi. Komise pro životní prostředí AV ČR proto uspořádala odborný seminář s cílem nahlédnout otázku zonace NP Šumava z nejrůznějších pohledů: od legislativního přes sociálně-ekonomický, obecně přírodovědecký až po ryze ochranářský. Důležitou součástí úvah o zonaci NP Šumava představovala i fundovaná analýza jejích potenciálních vlivů na obyvatele žijící uvnitř NPŠ či v blízkém okolí. and Pavel Cudlín.
Čeští a němečtí odborníci v oboru historie, sociální geografie, ekonomie, politologie, teologie a orientalistiky promluvili ve veřejné panelové diskusi „Uprchlíci a my: Česká očekávání a německá zkušenost“, kterou za účasti německého velvyslance Arndta Freiherra Freytaga von Loringhovena uspořádala Učená společnost ČR 19. dubna 2016 v budově Akademie věd ČR. Následná rozsáhlá debata prokázala velký zájem veřejnosti o tuto tematiku. Zveřejňujeme úvodní slovo prof. Jaroslava Pánka z Historického ústavu AV ČR v původním znění, které na diskusi muselo být vzhledem k omezenému času značně zkráceno. and Jaroslav Pánek.
Brněnští archeologové společně s velkým mezinárodním kolektivem analyzují na molekulární úrovni paleogenetický záznam z věstnonických a pavlovských lidských fosilií, jejichž stáří se odhaduje kolem 30 000 let. Zařazují je do kontextu dalších paleolitických nálezů z širšího období mezi 45-14 000 lety, a pokoušejí se tak načrtnout nové dějiny evropského paleolitu. Prakticky současně s články v prestižních časopisech Nature (Fu a kol. 2016) a Current Biology (Posth a kol. 2016) vydalo Nakladatelství Academia knihu Dolní Věstonice-Pavlov. Následující příspěvek je ukázkou z této publikace., Dolní Věstonice and Pavlov represent a complex of large hunters´ settlements of Upper Paleolithic age (about 30 000 years ago) with rich evidence of mammoth hunting, symbolic activities, and burials of early Homo sapiens. Actually, the Academia publishers edited a comprehensive book entitled Dolní Věstonice-Pavlov and published it almost simultaneously with two paleogenetic papers in Nature (Fu et al. 2016) and Current Biology (Posth et al. 2016) journals on paleogenetics of these human fossils., and Jiří Svoboda.
Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd (více k 125. výročím Akademie věd ČR - Můj svět zázraků - na http://www.umenivedy.cz/) patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. and Marina Hužvárová.