Accumulation and distribution of zinc within Miscanthus x giganteus plants grown on elevated Zn concentrations and their photosynthetic performance were investigated. High concentrations of Zn in soils caused an increase of its concentrations in all plant organs. The bioconcentration factor, bioaccumulation factor, and translocation factor were lower than one indicating that M. x giganteus is an excluder plant species. Excessive Zn induced visible leaf damage, i.e. chlorosis and necrosis, only in the oldest leaves, pointing to Zn accumulation. Elevated amounts of Zn in leaves significantly lowered the photosynthetic rate, transpiration rate, stomatal conductance, intercellular CO2 concentrations, parameters of chlorophyll a fluorescence, and chlorophyll b content. Despite Zn excess in leaves, there was no severe reduction in the maximal quantum yield of PSII photochemistry, indicating a high photosynthetic capacity, high tolerance to elevated Zn concetrations, and ability of M. x giganteus to grow on Zn-contaminated soils., G. Andrejić, G. Gajić, M. Prica, Ž. Dželetović, T. Rakić., and Obsahuje bibliografii
The present study was carried out to assess the role of zinc oxide nanoparticles (ZnO-NPs) in tomato plants on growth, photosynthetic efficiency, and antioxidant system. At 20-d stage of growth, roots of tomato plants were dipped into 0, 2, 4, 8, or 16 mg(ZnO-NPs) L-1 for 15, 30, and 45 min and then seedlings were transplanted in their respective cups and allowed to grow under natural environmental conditions. At 45-d stage of growth, the
ZnO-NPs treatments significantly increased growth, photosynthetic efficiency together with activities of carbonic anhydrase and antioxidant systems in a concentration- and duration-dependent manner. Moreover, the treatment by 8 mg(ZnO-NPs) L-1 for 30 min proved to be the most effective and resulted in maximum activities of antioxidant enzymes, proline accumulation and the photosynthetic rate. We concluded that presence of ZnO-NPs improved the antioxidant systems and speeded up proline accumulation that could provide stability to plants and improved photosynthetic efficiency., M. Faizan, A. Faraz, M. Yusuf, S. T. Khan, S. Hayat., and Obsahuje bibliografii
Zinc is a critical mineral nutrient that protects plant cells from salt-induced cell damage. We tested whether the application of Zn at various concentrations [0, 5, 10, or 20 mg kg-1(soil)] would protect almond (Prunus amygdalus) seedlings subjected to salt stress (0, 30, 60, or 90 mM NaCl). All concentrations of Zn, particularly the application of 10 and 20 mg kg-1, increased the net photosynthetic rate, stomatal conductance, the maximal efficiency of PSII photochemistry, and a proline content in almond seedlings grown under salt stress; 20 mg(Zn) kg-1 was the most effective concentration. The activity of superoxide dismutase showed a significant increase under salinity stress and Zn application. The catalase activity decreased in the salt-treated seedlings, but recovered after the Zn treatment. Our results proved the positive effects of Zn on antioxidant enzyme activity scavenging the reactive oxygen species produced under salt stress., A. Amiri, B. Baninasab, C. Ghobadi, A. H. Khoshgoftarmanesh., and Obsahuje seznam literatury
Adaptace dědičného základu organismů na změny probíhající v prostředí je základním principem života. Bakterie mění svou genetickou výbavu mutacemi nebo horizontálním přenosem genů. Někdy před miliardou let vznikly jejich symbiotickým skládáním organismy s buněčným jádrem - Eukaryota. Vznik jaderných organismů byl následován vznikem sexuální reprodukce. Při zrání pohlavních buněk došlo k vytváření nové DNA umožňující proměnu genomu. Existují však živočichové, kteří si zajistili tuto proměnu horizontálním přenosem genů. and Ilja Trebichavský ; ilustroval Vladimír Renčín ; foto D. Vondrák.
Co je dobré umět, chcete-li obstát v polárních krajích? Půdní vířníky nic nepřekvapí. Odpovědí na extrémní podmínky jsou anhydrobióza či partenogeneze., What is good to know if you want to survive in a polar region? Anhydrobiosis and/or parthenogenesis improve the ability of hydrobionts to adapt to extremes., and Miloslav Devetter.
Šídlatky (rod Isoëtes) jsou prastaré plavuně s pozoruhodnými adaptacemi na nedostatek živinových zdrojů ve vlastním prostředí. Jejich unikátní životní strategie je dodnes úspěšná, ne však bezmezně odolná vůči globálním změnám prostředí. Šídlatky tvoří významnou složku vyhraněných vodních i suchozemských ekosystémů a citlivě indikují jejich stav. Detailní znalost anatomie, fyziologie a ekologie těchto živoucích fosilií je klíčem k pochopení fungování a zranitelnosti jejich často rozsáhlých biotopů a zajištění jejich ochrany, případně obnovy., Quillworts (genus Isoëtes) are ancient lycophytes with remarkable adaptations to the sparse nutrient sources in their environment. Their unique life strategy has been successful to these days, but not entirely resistant to the global environmental changes. Quillworts make up an important component in well-defined aquatic and dry-land ecosystems and sensitively indicate their state. A detailed knowledge of the anatomy, physiology and ecology of these living fossils is the key to understanding the operation and vulnerability of their often extensive biotopes and to ensuring their protection or recovery., and Martina Čtvrtlíková.
Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.