The history of lasers at the Institute of Scientific Instruments of the ASCR in Brno (ISI) has begun 1249 days after the worldwide premiere of laser. The first to be put into operation at ISI was the He-Ne laser (16 October 1963). Highest attention was then paid to its further development making possible a large number of its applications. The He-Ne laser was followed by a ruby laser (4 March 1964), He-Cd laser (1970), and Nd:YAG laser (1973). The article presents all achievements concerning lasers at ISI accompanied by historic photos, their applications and routes to production at national companies. Nowadays many of these instruments and techniques are in use and are further being perfected, such as interferometric distance measurements with sub-nanometer resolution, methods of comparison of metrological etalons by femtosecond lasers, utilization of laser light for manipulations with micro-object combined with laser micro-spectroscopy., P. Zemánek, J. Lazar, O. Číp, L. Oprchalová, J. Kršek, D. Vavrouch., and Obsahuje bibliografii
Článek seznamuje čtenáře s CFD výpočty prováděnými pro potřeby Oddělení chemických laserů Fyzikálního ústavu AV ČR. Simulace nízkotlakého nadzvukového proudění plynných směsí slouží pro design nadzvukových směšovacích trysek, které tvoří část dutiny chemického laseru COIL. Velmi náročné výpočty chemicky reagujícího proudění slouží jako doplněk experimentální diagnostiky, ověřování reakčních mechanismů a optimalizace provozních podmínek laseru. Výpočty jsou prováděny na uživatelském výpočetním serveru Luna komerčním CFD softwaru. V první části článku je uvedena matematická formulace modelu, okrajových podmínek, použité aproximace. V druhé části článku jsou uvedeny tři příklady konkrétních numerických simulací., Vít Jirásek., and Obsahuje seznam literatury
Jednou, krátce před půlnocí, tížen příslibem redakci Československého časopisu pro fyziku, nechávám běžné práce, otevřu Word a po nadpisu mě napadne podívat se do kalendáře: opravdu, za chvíli začíná 19. říjen 2010. Právě před 100 lety, 19-10-1910 (tak sám rád psal), se narodil Subrahmanyan Chandrasekhar, velká postava vědy 20. století, jeden z nejuniverzálnějších astrofyziků, nositel Nobelovy ceny za fyzku v roce 1983, ve vědeckých kruzích známý jako Chandra. O fyzikálním a astronomickém významu jeho Nobelovy ceny, kterou získal společně s W. A. Fowlerem, jsem již v tomto časopisu psal [1]. V následujícím se chci více zaměřit na události a postavy v okolí jeho světočáry; přitom čerpám především z podrobné biografie [2]. Na závěr připojím několik osobních vzpomínek na interakci s ním, nebudu však již opakovat ty, které jsou uvedeny v článku psaném před 27 lety., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii
Prezentovaný príspevok uvádza hlavné charakteristiky fluorescenčného farbiva merocyanínu 540 (MC 540), jeho interakciu s biologickými membránami a prehĺad jeho biofyzikálnych a biomedicínskych aplikácií. Dôraz je kladený na najnovšie možnosti aplikácií MC 540, a to v cytometrickej detekcii kapacitácie spermií a prokoagulačnej aktivite trombocytov, v elektroforetickej analýze alifatických karboxylových kyselín a peptidov a v optických senzoroch pro stanovenie amónia v pôde a vodných sedimentoch., Libuša Šikurová., and Obsahuje seznam literatury
Portrét čínského fyzika, který získal v r. 2009 Nobelovu cenu za vynikající zásluhy o realizaci přenosu světla vlákny pro optické komunikace., Charles Kuen Kao ; přeložil Ivan Gregora., and Rubrika: Nobelova cena za fyziku
Ačkoliv texty mnohých populárních písní nejsou žádné básnické skvosty, mnohý slogan v nich obsažený se nám vryje do paměti, aniž bychom si to příliš přáli. Takže asi většina z nás si vybaví fragment textu, který tvrdí, že "...Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď..." Pokud text popisuje reálnou situaci, pak je prapoddivné, že brněnští astronomové si místních dívek vůbec nehledí, ale zajímají se o jakési velmi vzdálené a údajně velmi zmalované krásky. Vedoucí skupiny astrofyziků na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc., totiž ve svých přednáškách velmi často nazývá hvězdy svého zájmu "zmalovanými slečnami". Zda k tomu má nějaký důvod, posuďte sami - vítejte ve světě CP hvězd!, Tomáš Gráf, Zdeněk Mikulášek, Pavel Zvěřina, Jiří Krtička., and Obsahuje bibliografii