Nedávno uplynulo čtyřicet let od chvíle, kdy na oběžné dráze začal pracovat Magion, první československá umělá družice Země. Následovaly čtyři další stejnojmenní robotičtí průzkumníci blízkého vesmíru. Započali cestu, která v současné době míří k novým vědeckým přístrojům pro mezinárodní projekty družicového výzkumu okolí Země a pro meziplanetární sondy ke Slunci, k Marsu a k Jupiteru., The first Czechoslovak spacecraft, Magion, started measurements in a low-Earth orbit forty years ago. It was followed by another four robotic explorers of outer space bearing the same name. Magion started a journey, which today leads us to new scientific instruments on board Earth orbiting satellites and also interplatetary probes to the Sun, Mars and Jupiter., Ondřej Santolík., and Obsahuje bibliografické odkazy
Magnetickou anizotropii hornin objevil pravděpodobně Ising [1], když si povšiml, že magnetická susceptibilita jemně vrstevnatých hornin čtvrtohorního stáří, varvitů, je výrazně větší, když se měří podél vrstevnatosti, že když se měří kolmo na vrstevnatost. Na jeho práci navázal Graham [2], který upozornil, že magnetická anizotropie může být využita ve strukturní analýze hornin, a Granar [3], který prezentoval ucelenou metodiku měření a matematického zpracování měření. Od počátku šedesátých let, kdy byly vyvinuty dostatečně citlivé a přesné přístroje umožňující měřit magnetickou anizotropii takřka všech typů hornin, se datuje značný rozmach této metody., František Hrouda., and Obsahuje seznam literatury
Vesmír již dávno není pro fyziky jen doménou gravitační interakce. Elektromagnetické jevy ovlivňují chování vesmírných objektů neméně výrazně jako gravitace [1, 4] a hrají klíčovou roli při vzniku hvězd, sluneční a hvězdné aktivitě, v akrečních discích nebo při vytváření výtrysků. Magnetická pole tvoří obří pavoučí síť prolínající se vesmírem, na jejíž vlákna se napojují magnetické silokřivky z nejrůznějších zdrojů. Každý zdroj magnetického pole má uzavřené silokřivky, které se do zdroje vracejí, a otevřené silokřivky, které se napojují na silokřivky z jiných zdrojů. Nejinak je tomu například u střelky kompasu. Silokřivky v oblasti pólů se do magnetky již nevracejí a napojují se na magnetické silokřivky zemského pole. Právě proto míří magnetka severojižním směrem., Petr Kulhánek., and Obsahuje seznam literatury
This article deals with the possibility of the use of Magnetic NeoCubes to measure the Earth‘s magnetic field. The measurement was carried out as a part of a high-school lessons/labs on magnetism. and Ľubomír Konrád.
Magnetické pole Země patří mezi fyzikální parametry životního prostředí, stejně jako veličiny meteorologické - teplota, tlak a vlhkost vzduchu, osvětlení, vítr, koncentrace iontů apod. Je tedy na místě uvažovat o tom, že může působit na živé organizmy včetně člověka podobně jako faktory meteorologické, zčásti též nezávisle na aktivitě sluneční. Meteorologické vlivy jsou známy od pradávna. Zkoumání vlivů geomagnetického pole je však mnohem mladšího data. Vždyť přístroje na spojité registrování intenzity geomagnetického pole byly sestrojeny teprve v 70.-80. letech 19. století, číselné vyjádření geomagnetické aktivity pomocí K-indexů se používá od roku 1932 a další metody hodnocení geomagnetické aktivity vznikly ještě později., Jaroslav Střeštík., and Obsahuje seznam literatury
Zdrojem magnetického pole Země je pohyb elektricky vodivých hmot ve vnějším jádře. Z velikosti jádra a hodnot fyzikálních parametrů vyplývá, že typickou časovou jednotkou těchto procesů jsou tisíce let. Z paleomagnetických výzkumů víme, že pole měnilo mnohokrát v minulosti svou polaritu. Intervaly mezi inverzemi se pohybovaly od desítek tisíců do desítek milionů let. Poslední inverze proběhla před 720 tisíci lety., Josef Bochníček, Pavel Hejda., and Obsahuje seznam literatury
Uranové sloučeniny, kterých existuje několik stovek, vykazují celou řadu různých magnetických stavů. Chování se často odlišuje od chování, které popisuje teorie Fermiho kapaliny. Umístění 5f elektronů, které jsou odpovědné za magnetismus v těchto systémech, v blízkosti Fermiho meze způsobuje značnou citlivost magnetického stavu na podmínky v okolí 5f iontů v úzkém vztahu k ostatním fyzikálním vlastnostem, např. k měrnému teplu a elektrickému odporu. Ukazuje se, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím fyzikální vlastnosti uranových sloučenin je stupeň hybridizace 5f elektronů s ostatními stavy v pevné látce. Hybridizaci lze ovlivňovat nejen výběrem určitých prvků tvořících sloučeninu a určujících krystalovou strukturu (počet, rozložení a vzdálenosti sousedních atomů), ale např. i magnetickým polem nebo vnějším tlakem. Zatímco silná hybridizace vede ke ztrátě magnetického uspořádání, velmi slabá hybridizace vede k magnetickým stavům podobným stavům ve sloučeninách vzácných zemin. Nejzajímavější a nejsložitější chování uranových sloučenin vyvolává střední hybridizace, která vede k celé řadě atypických základních stavů a je dodnes předmětem intenzivního výzkumu. and Obsahuje bibliografii