Search

Start Over Format svazek Subject biologie Type články

31. Jak přispět k efektivnější ochraně lesa před kůrovci?

Creator:
Petr Doležal
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Entomologický ústav (Akademie věd ČR), 21. století, biologie, ekofyziologie, kůrovcovití, ochrana lesa, biology, ecophysiology, Scolytidae, forest conservation, Česko, Czechia, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Petr Doležal.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

32. Jak rozpoznat reliktní druh? Příběh odhalení vzácné rašeliništní houby šupinovky Henningsovy

Creator:
Jan Holec and Tomáš Kučera
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, ohrožené druhy, houby, rašeliniště, biology, mushrooms, endangered species, peatlands, Borkovická blata (Česko : přírodní rezervace), Borkovice Region (Czechia), šupinovka Henningsova, reliktní rašeliniště, rašeliništní houby, Pholiota henningsii, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Analyzovali jsme stanoviště a rozšíření houby šupinovky Henningsovy (Pholiota henningsii) v Evropě, kde je známa z Holandska, Akvitánie, Pařížské pánve, Massiv Central, úpatí Pyrenejí a Alp ve Francii a Švýcarsku, třetihorních pánví v Rakousku a jižních Čechách, z Mazurských jezer v Polsku, ostrova Sjaelland v Dánsku a ostrovů poblíž Stockholmu ve Švédsku. Všude je velmi vzácná a v mnoha zemích je zařazena na červených seznamech ohrožených druhů hub. Roste na slatinách, přechodových rašeliništích i vrchovištích, jak živinami bohatých, tak chudých. Váže se na lokality a oblasti s dlouhodobou (tisíciletou) historií otevřených rašelinišť ležících v blízkosti vodních nádrží. V ČR byly tři historické lokality doplněny v roce 2012 o dvě nové. Dlouhodobá mozaika lesa a bezlesí se zdá být hlavní podmínkou pro přežívání tohoto druhu reliktních stanovišť., The occurrence of the rare fungus Pholiota henningsii has been analysed in Europe. It is known from the Netherlands, the Parisian and Aquitanian basins, the Massif Central, and the foothils of the Pyrenées and Alps in France, Switzerland and Austrian Terciary basins, with numerous mires, in southern Bohemia, the Mazury lakes in Poland, Sjaelland island in Denmark and the island region near Stockholm in Sweden. In many countries it is included in Red Lists of endangered species. The fungus occurs in spring fens, transitional mires and raised bogs, both nutrient rich and oligotrophic. It is confined to localities with long term (i.e. millennia-long) mire non-forest continuity, in the vicinity of open water bodies up to the present. In the Czech Republic three historical sites were completed by two new localities in 2012. A temperate and forest - treeless mire mosaic seems to be the conditional factor for the long-term persistence of this relict species., and Jan Holec, Tomáš Kučera.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

33. Jak starý je virus HIV?

Creator:
Viktor Černoch
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda, biologie, virus HIV, science, biology, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Jméno dostal teprve v roce 1986, takže tu s námi zdánlivě není dlouho. Nevzal se ale jen tak odnikud, na člověka se přenesl ze šímpanzů na přelomu 19. a 20. století. HIV řadíme mezi lentiviry, které jsou - v širším slova smyslu - mnohem starší. V roce 2008 odvodil tým ze Stanfordovy univerzity stáří jejich předchůdců na 14 milionů let. Experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR je však nejnovějším výzkumem datují ještě mnohem hlouběji do minulosti. Mohl být vzdálený předchůdce viru HIV současníkem dinosaurů? Nebo je dokonce napadat? and Viktor Černoch.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

34. Jak učit biologii v on-line světě?

Creator:
Stanislav Mihulka
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, studium a výuka, virtuální vzdělávání, didaktické hry, biology, study and teaching, virtual education, educational games, online vzdělávání, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Stanislav Mihulka.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

35. Jak učit přírodovědu? Pohled ze základní školy

Creator:
Musilová Antonie
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, studium a výuka, předmětová didaktika, přírodověda, základní vzdělávání, biology, study and teaching, teaching school subjects, natural history, elementary school education, výuka přírodovědy, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Antonie Musilová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

36. Jekyll a Hyde: máme se obávat parazitických helmintů člověka?

Creator:
Tomáš Macháček, Jana Bulantová, Jedličková, Lucie, Leontovyč, Roman, Pankrác, Jan, Skála, Vladimír, Turjanicová, Libuše, and Petr Horák
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Buněčná biologie. Cytologie, biologie, parazitičtí červi, červi, parazitologie, helminth parasites, biology, worms, parasitology, helminti, helmintózy, 2, and 576
Language:
Czech
Description:
Helminti, známí též jako červi, jsou v tradičním pojetí považováni za více či méně závažné parazity zvířat a člověka. Současný výzkum však postupně odhaluje i jejich druhou tvář a hledá jejich možné využití v moderní medicíně., Helminths, also known as worms, are traditionally considered to be more or less serious parasites for both animals and man. Nevertheless, current research has revealed some beneficial attributes and aims to uncover their potential application in modern medicine., and Tomáš Macháček, Jana Bulantová, Lucie Jedličková, Roman Leontovyč, Jan Pankrác, Vladimír Skála, Libuše Turjanicová, Petr Horák.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

38. Kanál pro amonné ionty se podílí na příjmu NH4+ při trávení kořisti u mucholapky podivné

Creator:
Lubomír Adamec
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, masožravé rostliny, trávicí enzymy, fyziologie rostlin, biology, carnivorous plants, digestive enzymes, plant physiology, amonné ionty, mucholapka podivná, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Lubomír Adamec.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

39. Kde přežít v těžkých časech?: refugia epifytických lišejníků

Creator:
Malíček, Jiří and Syrovátková, Lada
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, lichenologie, lišejníky, životní prostředí, bioindikátory, lichenes, biology, lichenology, environment, bioindicators, Česko, epifytické lišejníky, refugia, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia., Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia., and Jiří Malíček, Lada Syrovátková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

40. Když se řekne vřecko

Creator:
Koukol, Ondřej
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, vřeckaté houby, biology, Ascomycetes, vřeckovýtrusné houby, rozmnožování hub, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Vřecko představuje důmyslnou strukturu, kterou nacházíme pouze u vřeckovýtrusných hub. Po pohlavním procesu v něm vznikají askospory sloužící k šíření houby. Významná je funkce vřecka v aktivním rozšiřování askospor. Na odstřelování askospor se podílí stěna vřecka, vrcholový aparát a další buňky v hymeniu. V průběhu evoluce došlo u různých skupin vřeckovýtrusých hub k modifikacím ultrastruktury vřecka a jeho funkce v rozšiřování askospor., Ascus is a sophisticated structure that can only be found in Ascomycota. Ascospores formed in ascus after the sexual process are used for fungal dispersal. Ascus is very important for active discharge of spores. The ascus wall, apical apparatus and other hyphal elements in hymenium are involved in the shooting of spores. The ultrastructu­re and function of the ascus in the spores discharge has been modified during evolu­tion of various groups of ascomycetes., and Ondřej Koukol.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public