Search

Start Over Format text Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ Harvested from CDK Date 2014

137. Efektivita dočasné imobilizace po operaci syndromu karpálního tunelu

Creator:
Fibír, Aleš, Čáp, Robert, and Vaněk, Jiří
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, srovnávací studie, and TEXT
Subject:
lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, ženské pohlaví, prospektivní studie, syndrom karpálního tunelu--chirurgie--terapie, pooperační péče--metody, fyzické omezení, dlahy, výsledek terapie, statistika jako téma, elektromyografie--statistika a číselné údaje, nervus medianus--fyziologie, spokojenost pacientů--statistika a číselné údaje, síla ruky--fyziologie, dekomprese chirurgická, otevřená dekomprese, dlahování, and distální motorická latence
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Správný pooperační režim je důležitou součástí rekonvalescence po dekompresi karpálního tunelu. Cílem této prospektivní randomizované studie je zjistit, zda pooperační dočasné dlahování má klinicky významný efekt, nebo zda není naopak zbytečné. Výsledky dosud publikovaných prací nedávají jasné, prokazatelné a jednoznačné doporučení. Soubor a metodika: Do souboru bylo zařazeno celkem 72 pacientů s klinicky a elektromyograficky prokázaným syndromem karpálního tunelu, kteří byli randomizováni do dvou skupin. V první skupině byla pacientům po operaci na dva týdny přiložena dorzální dlaha fixující zápěstí v neutrální poloze a v druhé skupině dlaha použita nebyla. Před operací i po operaci byla hodnocena distální motorická latence, síla stisku a míra subjektivních obtíží pomocí specializovaných dotazníků DASH (Disabilities of Arm, Shoulder and Hand Questionnaire) a Bostonského dotazníku (Boston Carpal Tunnel Questionnaire). Výsledky: Po operaci došlo ke zkrácení distální motorické latence a mírnému snížení síly stisku, ale mezi skupinami nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly (p > 0,05). Po operaci došlo také k předpokládanému zmírnění subjektivních obtíží, objektivizovanému dotazníkovými koeficienty, ale mezi skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (p > 0,05). Závěr: Podle našich zjištění dočasné dlahování po otevřené dekompresi karpálního tunelu ve srovnání s nedlahovanou skupinou nezlepšuje výsledky chirurgické léčby. Používání dlahy v této indikaci se jeví jako nadbytečné jak z lékařského, tak z ekonomického pohledu. Na druhou stranu dočasné dlahování po operaci výsledky operační léčby nezhoršuje., Aim: Correct post-operative care is an important part of recovery after carpal tunnel decompression. The aim of this prospective randomized study was to determine whether postoperative temporary splinting has a clinically significant effect, or whether it is unnecessary. The results of published data do not give clear, demonstrable and unambiguous recommendations. Material and methods: A total of 72 patients with clinically and electrodiagnostically established diagnosis of carpal tunnel syndrome were randomized into two groups. The first group included patients with a dorsal splint, fixing the wrist in a neutral position for two weeks after surgery, whereas the second group included patients, in whom the splint was not used after surgery. Distal motor latency, grip strength and degree of subjective symptoms were assessed before and after surgery using specific questionnaires, namely the DASH questionnaire (Disabilities of Arm, Shoulder and Hand) and the Boston questionnaire (Boston Carpal Tunnel Questionnaire). Results: After surgery, there was a reduction of distal motor latency and a moderate reduction of grip strength, but there were no statistically significant differences (p > 0.05) between the two groups. After surgery, the anticipated improvement of subjective symptoms was achieved, objectified by questionnaire coefficients. However, there was no statistically significant difference (p > 0.05) between the two groups either. Conclusion: According to our findings, temporary splinting after open carpal tunnel decompression does not improve the results of surgical treatment compared to the non-splinted group. Using the splint in this indication seems to be redundant from the medical and economic point of view. On the other hand, temporary splinting after surgery does not cause worsening of the results of surgical treatment. Key words: carpal tunnel syndrome – surgical decompression – immobilisation – splints – postoperative care – electromyography The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and A. Fibír, R. Čáp, J. Vaněk
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

138. Effects of rehabilitation services on anxiety, depression, care-giving burden and perceived social support of stroke caregivers

Creator:
Karahan, Ali Yavuz, Kucuksen, Sami, Yilmaz, Halim, Salli, Ali, Gungor, Tayfun, and Sahin, Muhammed
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, klinické zkoušky, časopisecké články, and TEXT
Subject:
adaptace psychologická, úzkost--epidemiologie, osoby pečující o pacienty--psychologie, deprese--epidemiologie, posuzování pracovní neschopnosti, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, lidé středního věku, prospektivní studie, psychiatrické posuzovací škály, sociální opora, cévní mozková příhoda--ošetřování--rehabilitace, and epidemiologie
Language:
English
Description:
Background: Few data are available on the specific care giving-related problems of stroke patient’s caregivers and factors that influence the burden of these caregivers. Aim: To study the influences of the active rehabilitation process on anxiety, depression, care burden and perceived social support level of stroke patients caregivers. Design: A prospective clinical trial. Setting: Patients and caregivers entering a rehabilitation program at a university hospital in Turkey. Populations: Ninety patients with a first episode of stroke and 90 caregivers responsible for their care were recruited for our study. Methods: Patients and caregivers were assessed before and after the active rehabilitation process. The functional disability level of the patients was assessed by Functional Independence Measure (FIM). The Beck Anxiety Scale (BAS) and the Beck Depression Scale (BDS) were used for anxiety and depression assessment, the Zarit Care Burden Scale (ZCBS) for care burden assessment and the Multi-Dimensional Scale of Perceived Social Support (MDSPSS) for perceived social support assessment. Results: A statistically significant rise is observed in the special person sub-assessment of MDSPSS in both female and male caregivers. Also, a significant decrease in care burden, anxiety and depression levels of caregivers was noted after the rehabilitation program (p < 0.05). Conclusion: Caregivers accept the rehabilitation period as important social support in addition to the support provided by family and friends. Also, our positive results were associated with an improvement in the patients’ functional level and an increase in the acquisition of knowledge and skill required of caregivers in order to provide care during rehabilitation. Clinical Rehabilitation Impact: The rehabilitation team should be aware of the fact that the perceived care burden may be greater due to the lack of knowledge concerning available resources and due to the inability to cope with stress effectively. and A. Y. Karahan, S. Kucuksen, H. Yilmaz, A. Salli, T. Gungor, M. Sahin
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

139. eGFR a problémy interpretace rovnic CKD-EPI

Creator:
Jabor, Antonín, Franeková, J., Kubíček, Zdeněk, and Šálek, Tomáš
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
diabetes mellitus--patofyziologie, chronické selhání ledvin--diagnóza--epidemiologie--klasifikace, vyšetření funkce ledvin, glomerulární filtrace - hodnota, kreatinin--analýza, cystatin C--analýza, klinické laboratorní techniky--metody--přístrojové vybavení, interpretace statistických dat, numerická analýza pomocí počítače, průřezové studie, retrospektivní studie, věkové faktory, ženské pohlaví, mužské pohlaví, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Jabor A., Franeková J., Kubíček Z., Šálek T. and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

140. Ejekční frakce levé komory a velikost srdečního stínu na RTG

Creator:
Mulač, Martin
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
srdeční selhání--diagnóza--patofyziologie, tepový objem, echokardiografie, kardiovaskulární nemoci--diagnóza--patofyziologie, srdce--anatomie a histologie--radiografie, rentgendiagnostika hrudníku, lidé, and dysfunkce levé srdeční komory--patofyziologie
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Záměrem práce je analyzovat vztah mezi systolickou funkcí levé srdeční komory a velikostí srdečního stínu a podpořit nebo zamítnout názor, že nezvětšený srdeční stín predikuje u srdeční nedostatečnosti zachovanou ejekční frakci (EF). Metodika: Měřili jsme polárním planime-trem plochu srdečního stínu a zadopředního průmětu hrudníku u 100 kardiálně zdravých osob, u 100 kardiovaskulárně nemocných (KvN) se zachovanou EF (EF > 0,6) a u 100 osob se systolickou dysfunkcí (EF < 0,4). Velikost srdečního stínu jsme vyjadřovali kardiotorakálním poměrem v procentech (KTP%). KTP% udává, jakou část průmětu hrudníku v procentech zaujímá srdeční stín, a umožňuje spolehlivou kvantifikaci srdeční velikosti. Za horní mez normální velikosti srdečního stínu pokládáme pro účel tohoto sdělení KTP = 21%, tj. interval < 20,5-21,4% >. Výsledky a závěr: Průměrná velikost srdečního stínu byla u zdravých osob KTP = 17 %, u KvN se zachovanou EF KTP = 21 % a u osob se systolickou dysfunkcí KTP = 25 %. Srdeční velikost se ukázala být nedostatečně spolehlivým markerem systolické funkce. U osob se systolickou dysfunkcí jsme v 85 % naměřili zvětšený srdeční stín (85 % senzitivita), avšak v 15 % bylo u této skupiny srdce normální velikosti a mohlo být mylně pokládáno za srdeční stín osob se zachovanou EF. U KvN s EF > 0,6 jsme v 68 % naměřili nezvětšený srdeční stín (68% specificita). V 32 % jsme ale u pacientů této skupiny zjistili zvětšené srdce, jež mohlo budit podezření na poruchu systolické funkce. Ukazuje se tedy, že i porucha diastolického plnění levé komory může vést k srdečnímu zvětšení. Spolehlivou předpověď zachováné EF či systolické dysfunkce z velikostí srdečního stínu vyslovit nelze. Ke zlepšení predikce lze ale využít poznatek, že s narůstající hodnotou KTP% se plynule zvyšuje pravděpodobnost výskytu osob se systolickou dysfunkcí a klesá zastoupení KvN se zachovanou EE Při předpokládaném zhruba paritním zastoupení osob se systolickou dysfunkcí a KvN se zachovanou EF v populaci svědčí nezvětšený srdeční stín přibližně s 80 % pravděpodobností pro zachovanou EF a zvětšený zhruba se 70 % pravděpodobností pro systolickou dysfunkci., Aim: Intention of this article is to analyse the relation between systolic function of the left ventricle and of the heart shadow size and to support or to deny the opinion, that a normal sized heart shadow predicts in cardiovascular diseased persons a preserved ejection fraction (EF) of the left ventricle. Method: We measured by means of a polar planimeter the area of the heart shadow and of the frontal chest projection in 100 cardial healthy persons, in 100 cardiovascular diseased patiens with preserved systolic function (EF > 0.6) and in 100 persons with systolic dysfunction (EF < 0.4). The measured heart shadow area had been expressed by the cardiothoracic ratio (CTR%). The CTR% indicates, what percentual part of the thoracic area is occupied by the heart shadow and enables to quantify a possible heart enlargement.The highest size of an unenlarged heart shadow measured for purpose of this article CTR = 21%, i.e. Interval < 20.5-21.4% >. Results and conclusions: The ever-age heart shadow size measured in cardial healthy persons CTR = 17%, in cardiovascular diseased persons with preserved systolic function (EF > 0.6) CTR =21% and in patients with systolic dysfunction (EF < 0.4) CTR = 25%. The heart shadow size appeared to be an unreliable marker of systolic function of the left ventricle.The enlarged heart shadow had been found in 85% of persons with systolic dysfunction (85% sensitivity), but in 15% persons of this group there was an unenlarged heart shadow and demonstrated, that a normal sized heart does not exclude a systolic dysfunction. 68% of patients with preserved EF had a normal sized heart (68% specificity), but in 32% of this group there was an enlarged heart shadow and proved, that even a diastolic mechanism of heart failure may lead to a heart enlargement.The heart size frequency curves of both the types of cardiovascular diseased persons interfered mutually along the CTR% line in such a way, that the percentual amount of persons with systolic dysfuntion was continuously raising from CTR = 16% to CTR = 29%, whereas the occurence of patients with preserved EF was permanently sinking. In case of presupposed equal prevalence of cardiovascular diseased persons with preserved systolic function and those with systolic dysfunction may be awaited, that a normal sized heart shadow predicts a preserved EF with approximative 80% probability and an enlarged heart shadow allowes to presume a systolic dysfunction roughly in 70% of cases., Martin Mulač, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Current results range from 2014 to 2014

View larger »