Monstrozní, obří, tajemné, vražedné, vymykající se známým fyzikálním zákonům, přímo nepozorovatelné brány do jiných vesmírů... Jen málokteré objekty v kosmu se honosí tak barvitými a rozpruplnými označeními jako černé díry. A současně málokteré tolik dráždí zvědavost nejen veřejnosti, ale také astronomů, kosmologů a (astro)fyziků, kteří se snaží kousek po kousku odrhrnout roušku jejich tajemství. Černé díry se však nehodlají vzdát a vzdorovitě připravují jedno překvapení za druhým. and Jana Olivová, Michal Švanda.
Název Centrum pro výzkum věřejného mínění nebo jeho zkratku CVVM zná asi každý. Přinejmenším z televizního zpravodajství týkajícího se stranických preferencí, volebních modelů či předvolebních průzkumů. Málokdo však ví, že jed o pracoviště Sociologického ústavu AV ČR. Ještě překvapivější bude asi zjištění, že v CVVM pracuje pouhých 15 lidí. and Luděk Svoboda.
Přesné měření je nezbytné pro úspěšné stavební práce i kontrolu stability objektů, to věděli i naši předkové. Dnes existují velmi citlivé přístroje, které odhalí sebemenší pohyby svahů, mostů, hrází či vysilačů a pomohou tak předejít katastrofě. S detailními postupy, jak moderní měřici technologii využít a analyzovat data, přišel tým výzkumníků z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR ve spolupráci s firmou Geodézie Ledeč nad Sázavou. and Leona Matušková, Stanislava Kyselová.
Energetická soběstačnost patří podle Světové obchodní organizace mezi desítku výzev, jimž budeme čelit v následujících desetiletích. Současné dominantní zdroje energie nejsou trvalým řešením, a tak musíme nejen hledat zdroje nové, ale přitom i zdokonalovat její přeměnu a vyřešit skladování. Právě to je jedním z úkolů Strategie AV21. and Luděk Svoboda.
Stále citlivější a menší senzory, které odhalují nesmírně nízké koncentrace látek souvisejících se vznikem a rozvojem nemocí, choroboplodné bakterie v potravinách či různé další chemické a biologické látky kolem nás, mohou přinést zásadní pokrok v lékařské diagnostice, kotrole bezpečnosti potravin, monitorování životního prostředí a mnoha dalších oblastech. and Jana Olivová, Stanislava Kyselá.
Jméno dostal teprve v roce 1986, takže tu s námi zdánlivě není dlouho. Nevzal se ale jen tak odnikud, na člověka se přenesl ze šímpanzů na přelomu 19. a 20. století. HIV řadíme mezi lentiviry, které jsou - v širším slova smyslu - mnohem starší. V roce 2008 odvodil tým ze Stanfordovy univerzity stáří jejich předchůdců na 14 milionů let. Experti z Ústavu molekulární genetiky AV ČR je však nejnovějším výzkumem datují ještě mnohem hlouběji do minulosti. Mohl být vzdálený předchůdce viru HIV současníkem dinosaurů? Nebo je dokonce napadat? and Viktor Černoch.