The aim of this study was to determine the prevalence of musculoskeletal problems among Czech dentists and to analyze the factors that affect these disorders. Information was gathered through questionnaire completed by 581 physicians. The questionnaire ascertained general information about physicians including their work habits and the characteristics of their work environment along with the occurrence of musculoskeletal problems as well as their intensity. In the past year the occurrence of at least mild difficulties associated with the locomotive system was reported by 96.9% of dentists surveyed (n = 557), with 66.3% of respondents (n = 381) reporting difficulties ofa moderate or major nature. Most respondents of both sexes indicated neck pain. A statistically significant correlation with the occurrence of musculoskeletal complaints of medium and major intensity was demonstrated for the following factors: sex, age, running a private practice, past injury or musculoskeletal diseases, and the perception of work as psychologically demanding. Musculoskeletal disorders in dentists in Czech Republic are relatively frequent and serious health problem. The causes of these diseases must be identified and appropriate preventive interventions undertaken that will contribute to a reduction in the incidence of these problems. and Z. Sustová, L. Hodacová, M. Kapitán
Cíl práce: Lipoperoxidace je dávána do příčinné souvislosti s rozvojem nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Lipoperoxidační procesy jsou důsledkem reakcí lipidů s volnými radikály bez ohledu na jejich původ. Vztah mezi triacylglyceroly (TAG) a volnými radikály (VR) není zcela jasný. Může se dokonce stát, že hypertriacylglycerolémie je doprovázena nízkými koncentracemi VR a naopak. Jedno z možných vysvětlení spočívá ve vztahu lipoperoxidace a složení mastných kyselin v molekulách TAG. Cílem této studie bylo analyzovat vztah složení mastných kyselin v TAG a produkci VR u pacientů trpících diabetes mellitus 2. typu. Typ studie: observační s kontrolní skupinou Materiál a metody: Studie zahrnovala 18 normotriacylglycerolemických (NTG) jedinců (M/F 12/6) a 24 hypertriacylglycerolemických (HTG) jedinců (M/F 16/8). Pacienti v obou skupinách byli diabetici 2. typu. Analýzu mastných kyselin v triacylglycerolech plazmy jsme provedli kapilární plynovou chromatografií a koncentrace volných radikálů byly změřeny přímou spektrofotometrií. Statistické analýzy (parametrické i neparametrické) byly provedeny pomocí statistického software STATISTICA pro Windows. Výsledky: Ve skupině HTG jsme pozorovali nižší zastoupení kyseliny myristové (14:0) (1.62 [1.23-2.07] vs. 1.90 [1.72-2.79], p = 0.022, [medián (1.-3. kvartil]) a vyšší poměr alfa-linolenové kyseliny (18:3n-3) (1.51 [1.21-1.86] vs 1.16 [1.02-1.42], p = 0.021). Poměr kyselin arachidonové/eikosapentaenové byl ve skupině HTG nižší (5.54 [3.62-7.98] vs 7.25 [5.98-15.12], p = 0.027). Když jsme HTG skupinu dále rozdělili podle koncentrací VR na tercily, prokázali jsme nižší hodnoty poměru kyseliny arachidonová/eikosapentaenová ve druhém tercilu (4.05 [2.66-4.67] vs 7.64 [5.83-11.00], 1. tercil, a 6.21 [3.20-8.31], 3. tercil p = 0.019). V spojených HTG+NTG skupinách jsme zaznamenali negativní korelaci mezi MA a TAG (r = -0.3153, p = 0.045). V triaclylglycerolech jsme prokázali pozitivní korelace VR a kyseliny stearové (p < 0.001) spolu s negativní korelací některých n-6 vícenenasycených mastných kyselin (18:3n-6, p < 0.05, 22:5n-6, p < 0.01). Závěr: Zastoupení mastných kyselin v molekulách TAG je spojeno s tvorbou VR. Nicméně do tohoto vztahu vstupují i jiné faktory., Objective: The lipoperoxidation plays a causal role in the development of most important risk factors of cardiovascular disease. The lipoperoxidation results from the reaction of lipid molecules with free radicals, regardless of their origin. The relationship between triacylglycerols (TAG) and the free radicals (FR) amount is not clear. Thus, it can turn up that the hypertriacylglyceridaemia is accompanied with the low values of FR, or vice versa. One possible explanation of this phenomenon is that the degree of lipoperoxidation of TAG is dependent on the composition of fatty acids (FA) in their molecule. Therefore, the aim of this study was to analyze FA composition in TAG and its relationship to FR production in type 2 diabetes mellitus. Design: observational study with internal control group Material and Methods: 18 normotriacylglycerolemic (NTG) individuals (12M/6F) and 24 hypertriacylglycerolemic (HTG) patients (16M/8F). Patients in both groups were persons, suffering from type 2 diabetes mellitus. Fatty acid analysis of plasma triacylglycerols was performed by gas chromatography and free radicals were determined by direct spectrophotometric method. Statistical analyses (both parametric and non-parametric) were performed with the statistical software STATISTICA for Windows. Results: We found lower content of myristic acid (14:0) (1.62 [1.23-2.07] vs. 1.90 [1.72-2.79], p = 0.022, [median (1st-3rd quartile)]) and higher content of alpha-linolenic acid (18:3n-3) (1.51 [1.21-1.86] vs. 1.16 [1.02-1.42], p = 0.021) in HTG group. The ratio of arachidonic/eicosapentaenoic acid was in HTG group lower (5.54 [3.62-7.98] vs. 7.25 [5.98-15.12], p = 0.027). When the HTG group was stratified into the tertiles by the FR concentrations, we observed lower values in the second tertile for ratios based on arachidonic acid (20:4n-6) and eicosapentaenoic acid (20:5n-3) (4.05 [2.66-4.67] vs. 7.64 [5.83-11.00], 1st tertile, and 6.21 [3.20-8.31], 3rd tertile, p = 0.019). In pooled groups, we proved negative correlation between MA and TAG (r = -0.3153, p = 0.045) and the link between FR and FA composition of TAG expressed as positive relationship of FR with content of stearic acid (p < 0.001) and negative correlation with some n-6 polyunsaturated fatty acids (18:3n-6, p < 0.05, 22:5n-6, p < 0.01). Conclusion: The composition of FA in TAG molecules has undoubtedly some relationship to the FR generation. However, the other factors seem to play a role, since the relationship is not straightforward within entire FR range., and Vecka M., Tvrzická E., Votruba M.
Cíl studie: Cílem studie bylo zjištění vztahů mezi manifestací tinnitu, nálezem na sluchových evokovaných potenciálech a genetickým pozadím u receptoru pro gamaaminomáselnou kyselinu typu A (GABA(A) receptor), podporující desinhibiční hypotézu vzniku tinnitu. Soubor a metodika: Bylo vyšetřeno 131 pacientů z hlediska sluchové ztráty, provedena kvantifikace tinnitu, sluchové evokované potenciály střední latence (MLR) a kmenové sluchové evokované potenciály (BAEP) a dále stanovení genotypu (CA)n repetitivní sekvence pro beta‑3 podjednotku GABA(A) receptoru. Následně byly hledány vztahy mezi jednotlivými výsledky a manifestací tinnitu. Výsledky: Byla nalezena korelace tinnitus skóre s amplitudovým poměrem vln V/III v BAEP (R = 0,22, p < 0,001) a s průměrným sluchovým prahem (R = 0,22, p = 0,17). Rovněž byla nalezena korelace tinnitus skóre s amplitudou vlny PA v MLR (R = 0,31–0,37; p < 0,001). Výsledky MLR neukázaly žádný vztah k průměrnému sluchovému prahu. U skupiny s kratší anamnézou tinnitu (méně než devět měsíců) byl prokázán rozdíl v manifestaci tinnitu na genotypu pro (CA)n repetitivní sekvenci genu pro beta‑3 podjednotku GABA(A) receptoru (p = 0,002). Tento výsledek byl rovněž konzistentní s rozložením amplitudy vlny PA v dané subpopulaci. Závěr: Tyto výsledky svědčí o existenci dvou hlavních regulačních mechanizmů vzniku tinnitu: první, který je závislý na velikosti sluchové ztráty, je na úrovni mozkového kmene, zatímco druhý je na úrovni korové s možnou souvislostí s genotypem (CA)n repetitivní sekvence pro beta‑3 podjednotku GABA(A) receptoru., Study aim:Study objective was to explore associations between manifestation of tinnitus, auditory evoked potentials and genetic background of gamma‑aminobutyric acid type A (GABA(A) receptors) to support the disinhibited feedback hypothesis of tinnitus generation. Materials and methods: A population of 131 patients was assessed for severity of hearing loss, quantification of tinnitus, mid‑latency responses (MLR) and brainstem auditory evoked potentials (BAEP), and (CA)n tandem repeat polymorphism in GABA(A) Beta‑3 subunit gene to establish any correlation with manifestation of tinnitus. Results: It was observed that tinnitus score correlates with V/III amplitude ratio in BAEP (R = 0.22, p < 0.001) and with mean pure tone audiometry (PTA) threshold (R = 0.22, p = 0.017). Analysis of the MLR results showed a significant correlation between the PA wave amplitude and the tinnitus score (R = 0.31–0.37; p < 0.001). MLR result analysis showed no statistically significant correlation between the wave amplitudes and the mean auditory threshold. An analysis of a subgroup with shorter clinical history (less than nine months) revealed a statistically significant difference in the tinnitus score in relation to the genotype of (CA)n tandem repeat of the GABRß3 receptor subunit gene (p = 0.002). This result was also consistent with the distribution of the PA wave amplitude in the given subpopulation. Conclusion: Our findings indicate existence of two main regulatory mechanisms of tinnitus generation: first, the brainstem mechanism is dependent on the severity of the hearing loss; second, the cortical mechanism is likely to be dependent on the genotype of (CA)n tandem repeat in GABA(A) beta‑3 subunit gene., and J. Rottenberg, M. Zallmann, R. Kostrica, M. Jurajda, T. Talach
Cardiac surgery is inseparably linked to the activation of innate immunity cells recognizing danger signals of both endogenous and exogenous origin via pattern recognition receptors such as TLR receptors. Therefore, we followed by flow cytometry TLR2 and TLR4 expression on blood monocytes and granulocytes of patients who underwent coronary artery bypass grafting using beating heart surgery (off-pump, n = 34), with use of standard cardiopulmonary bypass (CPB), (on-pump, n = 30), and miniinvasive CPB (mini on-pump, n = 25), respectively, before, during surgery, and up to 7th postoperative day. TLR2 and TLR4 expression both on monocytes and granulocytes was significantly diminished already at the end of CPB being highly significantly decreased at the end of surgery in all patients' groups. TLR2 and TLR4 expression reached preoperative value at the 1st postoperative day being significantly higher at the 3rd postoperative day. Using intracellular staining we found the peak of TLR2 and TLR4 expression inside of monocytes and granulocytes at the first postoperative day in a subgroup of on-pump patients. In conclusion, TLR2 and TLR4 expression is significantly modulated in patients undergoing coronary artery bypass grafting as a part of adaptive homeostatic mechanisms induced by major surgery. The very surgical trauma is responsible for TLR2 and TLR4 modulation. Surprisingly, cardiopulmonary bypass itself was little contributing to the modulation of TLR2 and TLR4 expression. and J. Krejsek, M. Kolácková, J. Mand'ák, P. Kunes, Z. Holubcová, D. Holmannová, M. AbuAttieh, C. Andrýs
Kontinuální tvorba výpotků jakékoliv etiologie zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života nemocných. Akumulace tekutiny v pleurální dutině postupně komprimuje plicní parenchym. Prvním příznakem bývá progrese námahové dušnosti, později se přidává i klidová dušnost. S nárůstem výpotku dochází ke kompresi plicního parenchymu s rozvojem plicní atelektázy. Nemocný je ohrožen vznikem zánětového onemocnění plic v nevzdušném plicním parenchymu. U diagnózy maligního onemocnění je riziko zánětových komplikací výrazně vyšší vzhledem k předchozí chemoterapii či radioterapii, která zásadním způsobem snižuje imunitu. Opakovaná tvorba výpotku se výrazně podílí na rozvoji terminálního stavu nádorové kachexie. Efektivní metodou léčby je chemická pleurodéza, která se užívá u vybraného spektra nemocných. Principem je navození aseptické pleuritidy. Nejefektivnější cestou aplikace léčiva je videotorakoskopie. V souboru bylo 47 nemocných, 29 (61,7 %) mužů a 18 (38,3 %) žen, s cytologicky prokázaným recidivujícím maligním pleurálním výpotkem. Věkové rozmezí 42–80 let, Ø věk 65 let. Cílem práce bylo objektivizovat průběh celkových a lokálních zánětových změn po talkáži. Efekt léčby nebyl ovlivněn základním typem nádorového onemocnění. U obou skupin nebyly významně odlišné pooperační komplikace, což dokládá bezpečnost zvolené metody a podporuje správně zvolený algoritmus léčby., Continuous pleural effusion production of any aetiology can significantly affect the quality of patients life. Chronic effusion accumulation in the pleural cavity can lead to lung parenchyma compression. The first symptom of this entity is a progressive exertional dyspnea, which can later turn in dyspnea at rest. With the increase of the pleural effusion volume, pulmonary atelectasis can develop due to chronic parenchycha compression. The patient is at risk of inflamatory complications from the territory of non-ventilated parenchyma. Patients with a diagnosis of malignant disease have this risk considerably higher due to their previous chemotherapy or radiation, which substantially affect the immunity system. Repeated pleural effusion formation can significantly take part in the development of the terminal status of cancer cachexia. An effective method of palliative treatment is a chemical pleurodesis, which is used in selected patients. The principle is inducing aseptic inflammation. The most effective way of application is via videothoracoscopy. In a group of 47 patients, there were 29 (61.7 %) men and 18 (38.3 %) women with cytologically diagnosed recurrent malignant pleural. The age ranged between 42 and 80 with average age of 65 years. The aim was to assess the course of local and systemic inflammatory changes after talc application. The effect of treatment was not influenced by the type of malignancy . In both groups there was no significant difference in postoperative complications. This proves the safety of the selected procedure and also supports the correctness of the chosen algorithm of treatment., Petr Habal, Nedal Omran, Karolina Jankovičová, Kateřina Kondělková, Jan Krejsek, Jiří Manďák, and Literatura
Úvod: Tato práce referuje první zkušenosti s laparoskopicky asistovanou transanální totální excizí mezorekta u pacientů s karcinomem středního a dolního rekta. Metody: V období od října 2013 do května 2014 bylo na dvou pracovištích (CHK FN Brno, CHO KOC Nový Jičín) operováno 17 pacientů technikou transanální totální mezorektální excize. V souboru bylo 11 mužů a 6 žen ve věku 49–81 let. Vzdálenost dolního okraje tumoru od análního okraje byla 30–80 mm, medián 60 mm. U všech pacientů byla konstruována ručně šitá kolo-anální anastomóza. Výsledek: U všech operovaných byl dosažen negativní distální resekční okraj. Cirkumferentní resekční okraj byl pozitivní ve dvou případech. Kvalita totální mezorektální excize byla hodnocena v 8 případech jako kompletní a v 9 případech jako téměř kompletní. Dehiscence kolo-anální anastomózy byla zaznamenána ve dvou případech (12 %). Operační čas se pohyboval v rozsahu 212–375 minut (medián 280 minut). Medián pooperační hospitalizace byl 9 dnů v rozsahu 6 až 30 dnů, v případě řešení anastomotické a rané komplikace. Závěr: Na základě prvních získaných zkušeností hodnotíme výkon jako realizovatelný a bezpečný v podmínkách našich chirurgických pracovišť s uspokojivými patologickými výsledky. Přesné indikace zatím nelze jednoznačně doporučit. Předpoklad je, že k transanální totální mezorektální excizi by měli být indikováni pacienti s nízce uloženým karcinomem rekta, event. s úzkou pánví, objemným mezorektem a objemnou prostatou., Introduction: First experiences with laparoscopic low anterior resection with transanal mesorectal excision in patients with low and mid rectal cancer are referred. Methods: During a 9 month period (between October 2013 and May 2014), 17 laparoscopically assisted rectal resections with transanal total mesorectal excision, hand-sewn colo-anal anastomosis and protective ileostomy were performed at two institutions (CHK FN Brno, CHO KOC Nový Jičín). There were 11 males and 6 females, with a mean age 68 years (range 49–81 years) in our cohort. The tumor was located 30–80mm from the anal verge (median 60 mm). Results: A negative distal resection margin was achieved in all patients. The circumferential resection margin was positive in two cases. The TME quality was described as complete in 8 cases and nearly complete in 9 cases. Mean operative time was 280 min (range 212–375 min) with no intra-operative complications. Anastomotic leakage was observed in two patients (12%). Median length of postoperative hospital stay was 9 days with a range of 6–30 days, in case of anastomotic and wound complications. Conclusion: According to our first experience we evaluated this method as feasible and safe with satisfactory pathological outcomes. We cannot recommend exact indications yet. It is assumed that the transanal approach for total mesorectal excision should be indicated in obese patients with a narrow pelvis and voluminous prostate., and V. Procházka, Z. Kala, M. Škrovina, T. Grolich, K. Klos
Cil: Klasická neuralgie trigeminu (CTN) je charakterizována epizodickou ostrou neuropatickou obličejovou bolestí a s výjimkou přítomnosti neurovaskulárního konfliktu (NVC) nebyla v našem souboru podmíněna jinou známou abnormitou či patologií. V poslední době je diskutovaná atrofie trigeminu na straně bolesti. Našim cílem bylo ověřit tyto nálezy a vztáhnout je k dalším klinickým datům. <p align="">Soubor a metodika: Pomocí magnetické rezonance (MR) jsme změřili objemy trojklaného nervu na bolestí postižené a nepostižené straně a vyhodnotili výskyt a typ NVC u 45 nemocných s CTN. Následně jsme provedli korelace mezi objemy postiženého nervu, NVC, klinickými a demografickými daty (trvání nemoci, věk nemocného). <p align="">Výsledky: NVC jsme zjistili u 69 % postižených nervů, 51 % nepostižených nervů a u 42 % nemocných oboustranně. Signifikantně snížený objem trojklaného nervu byl zjištěn na bolestí postižené straně (p < 0,001). Žádné korelace jsme nezaznamenali mezi objemem postiženého nervu, přítomností a typem NVC ani mezi klinickými a demografickými daty. <p align="">Závěr: Naše výsledky naznačují, že NVC může být sice spoušťovým mechanizmem CTN u vnímavých subjektů, ale není spolehlivým ukazatelem nemoci. Snížený objem trojklaného nervu se objevuje nezávisle na NVC a odráží spíše predisponující asymetrii trigeminu než vzniklou atrofii., Aim: Classic trigeminal neuralgia (CTN) is characterized by episodic neuropathic facial pain that, with exception of neurovascular conflict (NVC), was not attributed to any underlying disorder in our sample. Using magnetic resonance imaging, we evaluated volumes of affected and non‑affected nerves and presence and type of NVC in a large group of CTN subjects prior to gamma knife treatment. <p align="">Design: Correlation between affected nerve volume and NVC, clinical data and demographic characteristics (duration of pain, age) were explored in 45 subjects diagnosed with CTN. <p align="">Results: NVC was detected in 69% of affected nerves, 51% of non‑affected nerves, and in 42% of subjects bilaterally. Lower trigeminal nerve volume was detected on the affected side (p < 0.001), however, no correlation between affected nerve volume and the presence and type NVC or demographic data was detected. <p align="">Conclusion: Our results suggest that NVC may trigger CTN in susceptible subjects but is not a reliable disease marker. Lower trigeminal nerve volume appears to manifest independently of NVC, and may represent nerve asymmetry rather than atrophy., and D. Urgosik, A. M. Rulseh, J. Keller, V. Svehlik, J. M. V. N. Pingle, D. Horinek
Úvod: Důležitou součástí diagnostického algoritmu neuropatické bolesti jsou jednoduché dotazníkové nástroje založené na přítomnosti typických popisných charakteristik (tzv. deskriptorů). V českém jazykovém prostředí však není k dispozici validovaná verze žádného z mezinárodně akceptovaných dotazníků. Cíl: Cílem práce bylo vytvoření české jazykové verze jednoho z nejpoužívanějších dotazníků zaměřených na diagnostiku neuropatické bolesti a charakteristiku jednotlivých jejích subtypů, a to tzv. NPSI (Neuropathic Pain Symptom Inventory) a její validace. Soubory a metodika: Dotazník byl přeložen metodou „forward‑backward translation“. Pro potřeby validace byla touto českou jazykovou verzí následně vyšetřena skupina pacientů s neuropatickou bolestí periferního (n = 66) nebo centrálního (n = 30) původu (v rámci polyneuropatie či roztroušené sklerózy) a skupina nemocných s bolestí nociceptivní v důsledku pokročilé artrózy kyčelního nebo kolenního kloubu (n = 70). Za účelem hodnocení opakovatelnosti testu byl u části pacientů (n = 19) dotazník administrován dvakrát s odstupem přibližně tří hod. Výsledky: Srovnání jednotlivých hodnocených položek, dílčích škál i celkového NPSI skóre pomocí ROC analýzy prokázalo vysokou schopnost diskriminace mezi neuropatickou a nociceptivní bolestí (p < 0,001), ale nízkou schopnost odlišení neuropatické bolesti centrálního a periferního původu (p > 0,05). Opakovaná administrace testu potvrdila vysokou opakovatelnost testu (ICC, Intraclass Correlation Coefficient = 0,86 pro sumární skóre). Pomocí clusterové analýzy bylo identifikováno šest odlišných symptomových profilů. Závěr: Vytvořená česká verze dotazníku NPSI je schopna spolehlivě diskriminovat neuropatickou a nociceptivní bolest a identifikovat odlišné symptomové profily bolesti při akceptovatelné opakovatelnosti testu. Dotazník lze tedy doporučit jako vhodný a snadno použitelný nástroj v diagnostickém algoritmu neuropatické bolesti, využitelný i pro longitudinální sledování., Introduction: Simple questionnaires based on so called “neuropathic pain descriptors” are the most frequently used screening tools in the diagnosis of neuropathic pain, especially by non‑specialists. However, no validated Czech version of any of the internationally accepted nueropathic pain questionnaires is available. Aim: The aim of this study was to develop and validate a Czech version of the Neuropathic Pain Symptom Inventory (NPSI), a questionnaire that allows the user to characterize subtypes of neuropathic pain, is sensitive to change, and has discriminatory power. Patients and methods: The NPSI was translated into the NPSIcz using the forward‑backward translation method and validated in a group of patients suffering from neuropathic pain of peripheral (n = 66) or central origin (n = 30) due to polyneuropathy or multiple sclerosis, and in a group of individuals suffering from nociceptive pain (due to severe osteoarthritis of the knee or hip joint; n = 70). The NPSIcz was repeated within three hours in 19 individuals to determine test‑retest reliability. Results: The NPSIcz showed good diagnostic validity in discriminating between patients with neuropathic and nociceptive pain (p < 0.001) but low ability to discriminate between patients with central and peripheral neuropathic pain (p > 0.05). Repeated administration confirmed acceptable test‑retest reliability (intra‑class correlation coefficient of 0.86 for the NPSIcz sum score). Cluster analysis identified six different pain profiles. Conclusions: The NPSIcz is able to discriminate between neuropathic and nociceptive pain, to identify different pain profiles, and has acceptable test‑retest reliability. It can, therefore, be recommended as an easy‑to‑administer questionnaire suitable for the diagnosis of neuropathic pain, including long‑term follow up. Key words: neuropathic pain – nociceptive pain – pain measurement – questionnaire – polyneuropathy – multiple sclerosis – osteoarthritis The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and I. Šrotová, E. Vlčková, J. Straková, S. Kincová, L. Ryba, L. Dušek, B. Adamová, J. Bednařík
Cíle: Tato studie měla za cíl zjištění diagnostické přesnosti české verze souboru tří otázek ke stanovení diagnózy syndromu neklidných nohou (Restless Legs Syndrome, RLS), které se používají v epidemiologických studiích prováděných dotazníkovou cestou bez asistence investigátora. Originální anglická verze dotazníku byla publikována v roce 2003 Mezinárodní skupinou pro výzkum RLS (International RLS study group) společně s hlavními a vedlejšími diagnostickými kritérii pro klinické nebo telefonické stanovení diagnózy RLS. Soubor a metody: Sada otázek byla přeložena do češtiny a pak zaslepeně zpět do angličtiny, aby nedošlo k posunu významu. Ženy přicházející ke kontrole na Gynekologickou kliniku 1. LF UK a VFN v Praze v 34.–38. týdnu těhotenství byly požádány o vyplnění výše zmíněného dotazníku. Následně lékař vycvičený v diagnostice RLS pacientky kontaktoval na jimi zadaném telefonním čísle k standardnímu diagnostickému rozhovoru k ověření či vyloučení diagnózy RLS. Výsledky obou metod byly porovnávány a byla stanovena senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnoty. Výsledky: Dotazníkovou studii podstoupilo celkem 776 těhotných žen, ve věku 18–49 let. Celkem bylo validováno 199 dotazníků, u 65 osobní pohovor potvrdil diagnózu RLS. Pozitivita všech tří otázek má 89% specificitu, ale jen přibližně 78% pozitivní prediktivní hodnotu a senzitivitu. Za použití pouze první otázky je senzitivita 94 % a negativní prediktivní hodnota 96 %. Ze všech vyšetřených žen na všechny tři otázky odpovědělo pozitivně 28,0 % (95% konfidenční interval je 24,9–31,2 %). Závěr: Studie validovala českou verzi otázek a prokázala jejich relativně vysokou diagnostickou přesnost., Aims: The aim of this study was to estimate diagnostic accuracy of the Czech version of a self-administered minimum question set to diagnose the Restless Legs Syndrome (RLS). The wording of the three questions was published in 2003 by the International RLS study group together with the diagnostic criteria. Material and methods: The question set was translated into Czech, followed by blind translation back to English. Women in 36th–38th week of pregnancy were asked to complete the questionnaire. Subsequently, the women were contacted over a telephone by a physician trained in diagnosing RLS and a standard telephone interview to establish or exclude the diagnosis of RLS was performed. The results of both methods were compared to estimate sensitivity, specificity, positive and negative predictive values of the minimum question set. Results: We surveyed 776 pregnant women (18–49 years old) who came to a prenatal outpatient clinic to consult an obstetrician at the third trimester (36th–38th week of pregnancy). In total, 199 questionnaires were validated; personal interview confirmed the diagnosis of RLS in 65 of them. Positive response to all three questions yields specificity of 89% but only about 78% sensitivity and positive predictive value. Positive response to the first question only has sensitivity of 94% and negative predictive value of 96%. The prevalence of RLS during pregnancy estimated using the three-question questionnaire was 28% (95% confidence interval from 24.9 to 31.2%). Conclusion: Our study validated the Czech version of the minimal question set for diagnosing RLS and confirmed its high diagnostic accuracy., and Z. Šrůtková, J. Pavlíčková, L. Plchová, K. Šonka, A. Pařízek, D. Kemlink
Cíl: Cílem bylo určit a zobrazit typický rozsah plicních laloků a jeho krajní varianty. Metodika: Z 250 HRCT vyšetření hrudníku dospělých pacientů bez nálezu výraznější patologie jsme zjistili varianty rozsahu plicních laloků a následně jsme typické polohy a jejich krajní varianty promítli na prosté snímky. Výsledky: Na levé straně byla hranice mezi plicními laloky nejvýše dorzálně nejčastěji u čtvrtého žebra (45 %), s rozsahem od druhého po osmé žebro. Laterodorzálně bylo dolní rozhraní nejčastěji v úrovni šestého žebra (52 %), s rozsahem od čtvrtého po osmé žebro. Vpravo byla hranice mezi horním a dolním plicním lalokem nejčastěji nejvýše u pátého žebra (49 %), s rozsahem od čtvrtého po osmé žebro. Laterodorzálně byla dolní hranice nejčastěji v úrovni šestého žebra (50 %), s rozsahem od čtvrtého po osmé žebro. Vedlejší interlobium probíhalo nejčastěji v úrovni ventrálního konce čtvrtého žebra. Závěr: Průmět plicních laloků na snímcích se mezi jednotlivými osobami poměrně významně liší. I při kombinaci dvou projekcí jsou v obou plicích velké oblasti, kde se mohou překrývat průměty laloků. Vzhledem k velké variabilitě polohy interlobií snímky často neumožňují spolehlivou lokalizaci plicních lézí do laloků., Aim: To determine and depict typical extend of lung lobes and its border variants. Methods: HRCT examinations of the lung in 250 adult patients without major pathology were assessed to find out variants of lung lobes localizations. Afterwards we projected typical localizations and their extreme variants on the chest X-rays. Results: On the left side, the most frequent uppermost localization of the border between lung lobes was posteriorly at the fourth rib (45%), range from the second to the eighth rib. Posterolaterally the inferior border was most frequently at the sixth rib (52%), range from the fourth to the eighth rib. On the right side, the most frequent uppermost localization of the border between upper and lower lung lobes was posteriorly at the fifth rib (49%), range from the fourth to the eighth rib. Posterolaterally the inferior border was most frequently at the sixth rib (50%), range from the fourth to the eighth rib. Minor fissure was most frequently located at the level of anterior part of the fourth rib. Conclusion: The projection of lung lobes on the x-rays is considerably different among individuals. Even with two projections there remain extensive areas in both lungs, where the demarcations of lobes overlay each other. Due to the high variability of the position of interlobar fissures, x-rays often do not provide reliable localization of lung lesions into the lobes., Zuzana Sedláčková, Filip Čtvrtlík, Miroslav Heřman, and Literatura