Obezita dětí je v oblasti veřejného zdraví vážným celosvětovým problémem. Výživa, fyzická (in)aktivita a sedavý životní styl, ke kterému patří sledování televize, práce či hraní her na počítači, jsou nezávislými rizikovými faktory nárůstu BMI (nárůstu hmotnosti). Cílem předkládané práce bylo posoudit asociace mezi stravovacími návyky, fyzickou aktivitou, životním stylem, nadváhou a obezitou u dětí ve věku 8–14 let v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji. Cílovou skupinou (n = 2042) byli žáci ze základních škol z 2., 4., 6. a 8. ročníku. Všechny sledované parametry (vynechávání jídla, celkový energetický příjem, preference potravin a nápojů...) byly hodnoceny formou četnosti (%) v celé skupině, dle pohlaví a dle tělesné hmotnosti. Ve všech sledovaných parametrech měly děti s nadváhou/obezitou vždy horší výsledky než děti s normální hmotností, i když ne vždy signifikantní. Největší rozdíly byly zjištěny při dodržování pitného režimu, kde děti s nadváhou/obezitou pijí především slazené nápoje., Childhood obesity is a serious public health concern worldwide. Dietary behaviour, physical activity and a sedentary lifestyle which includes television viewing, working or playing games on the computer are independent risk factors for increased BMI (increasing weight). The aim of this study was to explore dietary habits, physical activity and lifestyle associated with overweight and obesity among children 8–14 years of age, in Hradec Králové, Liberec and Pardubice district. The target population (N = 2042) comprised elementary school children in the 2nd, 4th, 6th and 8th grade. All monitored parameters (skipping meals, total energy intake, food and beverage preferences...) were evaluated by frequency (%) in the group, by gender and according to body weight. In all monitored parameters overweight/obese children have worse results, although not always significantly, than children with normal weight. The biggest differences were found in compliance with liquid intake, overweight/obese children primarily drink sweetened beverages., Hana Střítecká, Pavol Hlúbik, and Literatura 21
V práci sme sa zamerali na analýzu pôrodnej hmotnosti a pôrodnej dĺžky novorodenca v závislosti od stravovacích návykov matky počas gravidity. Sledovali sme aj vybrané rizikové faktory životného štýlu matiek, ktoré môžu mať negatívny vplyv na ich zdravie, aj na vývoj plodu (dennú konzumáciu alkoholu a sladených nealkoholických nápojov, prevalenciu fajčenia a alternatívneho stravovania). Z potravín s vysokým ochranným potenciálom sme sa zamerali na dennú konzumáciu ovocia a zeleniny. Zber údajov sme rozdelili do dvoch fáz. V prvej fáze sme zbierali dotazníky v čakárňach v gynekologických ambulanciách, ktoré vypĺňali tehotné respondentky (n=164). V druhej fáze sme sa s respondentkami opätovne telefonicky skontaktovali a pýtali sme sa na pôrodnú hmotnosť a dĺžku ich novorodenca (n=126). Zistili sme významnú negatívnu asociáciu prírastku hmotnosti a BMI pred tehotenstvom. V III. trimestri tehotenstva mali respondentky najvyšší príjem energie (10,6±1,8 MJ), bielkovín (66,8±14,9 g), sacharidov (412,8±106,3 g) aj tukov (67,3±15,8 g). Znížený príjem tukov a sacharidov v tehotenstve bol asociovaný s nižšou pôrodnou hmotnosťou novorodenca (p<0,05). Pri zvýšení celkového príjmu energie o 1 000 kJ/deň vzrastá priemerná pôrodná hmotnosť novorodenca o 29 až 107 g. Zistili sme aj nedostatočnú konzumáciu ovocia a zeleniny, nadmernú konzumáciu sladených nealkoholických nápojov, konzumáciu alkoholických nápojov. Prevalencia fajčenia sa počas gravidity znížila z 11,6 % na 5,5 %. Výsledky plánujeme využiť v programoch a projektoch zameraných na znižovanie výskytu rizikových faktorov u žien ešte pred tehotenstvom, ktoré budú zamerané na intervenciu zdravej výživy a odvykania od fajčenia., We focussed on the analysis of the birth weight and birth length of newborns depending on the mothers' eating habits during pregnancy was done. The selected maternal lifestyle risk factors with the possible negative impact on their health and on fetus development were assessed (daily alcohol and/or sugary soft drinks consumption, smoking and alternative nutrition prevalence). We have focussed on food groups with a high protection potential, too: the daily fruit and vegetables consumption. Questionnaire collection was realized in two phases. The first phase was aimed at questionnaire data collection in the gynecological out-patiennt departments. The questionnaires was filled in by the pregnant women (n=164). In the second phase all women after giving birth were contacted by phone again and asked for birth weight and birth length of their newborn babies (n=126). A significant negative association of weight gain and BMI before pregnancy was found. In the course of the third trimester pregnant women had the highest energy (10.6±1.8 MJ), protein (66.8±14.9 g), carbohydrates (412.8±106.3 g), and fat (67.3±15.8 g) intake. A reduced fats and/or carbohydrates intake in pregnancy was associated with lower newborn birth weight (p<0.05). With an increased energy intake of 1,000 kJ/day the average newborn weight increased by 29–107 g. An insufficient fruit and vegetables consumption, non-alcoholic sugary beverages overconsumption and alcoholic beverages consumption were found. Smoking prevalence during pregnancy decreased from 11.6% to 5.5%. We are going to apply the results of this study in projects and programs aimed at the prevalence of risk factors in women before pregnancy, which will be focused on healthier eating intervention and smoking cessation., Martin Samohýl, Roman Rams, Katarína Hirošová, Diana Vondrová, Daniela Krajčová, Alexandra Filová, Jana Jurkovičová, and Literatura