Druhý svazek pojednává o osudech táborské chudiny od založení Tábora jako střediska revolučního hnutí na českém venkově na jaře 1420. Rozebírá chiliastickou revoluční ideologii táborské chudiny, zorganisování táborského vojska, Žižkův příchod a vzestup táborské bojové slávy, vítězství na Vítkově i další úspěchy až po pád moci táborské chudiny roku 1421. Těžištěm práce podle autora je prokázat existenci táborské chudiny, ukázat smysl jejího boje, hrdinské úspěchy i blouznivé vznícené cíle.
Seznamy vesnic, měst a táborských občanů r. 1432-1540, Přehledný pramen táborského chiliasmu, and Historická monografie líčí v 1. dílu, z jakých sociálně ekonomických kořenů rostlo u nás revoluční husitské hnutí, vrcholící r. 1420 založením Tábora. Ukazuje, že jde o hnutí protifeudální, zaměřené přededším proti největšímu feudálovi, církvi, a proti šlechtě. Rozebírá postavení jednotlivých tříd, a zvláštní pozornost věnuje postavení nejvíce vykořisťovaných složek tehdejší společnosti, městské chudiny a venkovského lidu. Hodnotí životní dílo M.J. Husa, jeho předchůdců i následovatelů, jako zdroj revoluční ideologie, zabývá se pak třídními boji na začátku 15. stol., husitskými bouřemi a založením Tábora, které je výsledkem revolučního boje nejširších lidových mas. Závěrem je podán nástin vývoje Tábora, jehož propracování je vyhrazeno dalším dílům monografie. Úvodem je předesláno kritické zhodnocení buržoasních historiografických prací o Táboře.