Endokrinní produkty adipocytů (PPAR?, A-FABP, E-FABP, leptin, adiponektin a další) modulují citlivost tkání k účinkům inzulinu a podílejí se tak na etiopatogenezi diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Osoby s DM2T charakterizují typické změny lipidového spektra (nižší koncentrace HDL-cholesterolu, vyšší koncentrace triacylgylcerolů) a změněná endokrinní aktivita adipocytů podkožní tukové tkáně ? adipocyty ? produkují více A-FABP, E-FABP, PPAR? a méně adiponektinu. Cíl práce: Stanovit u zdravých jedinců a u diabetiků s DM2T v séru a v abdominální podkožní tukové tkáni vybrané markery metabolického syndromu, získat základní statistické charakteristiky každého z testovaných parametrů a v rámci diskuse prezentovaných nálezů se pokusit vymezit jejich pravděpodobnou úlohu při vzniku a rozvoji metabolického syndromu. Metodika: U každého z účastníků studie (zdraví: 7 mužů, 8 žen; diabetici: 18 mužů, 11 žen) byly odebrány vzorky krve a abdominální subkutánní tkáň k vyšetření HDL, TAG, inzulinu, C-peptidu, glykemie, A-FABP, E-FABP, leptinu, adiponektinu, rezistinu, PPAR? a TNF?. Výsledky: Ve většině případů dosahovaly průměrné hodnoty testovaných parametrů v séru vyšších hodnot u diabetiků než u zdravých, a to bez ohledu na pohlaví. Nižší hodnotu v séru vykazoval pouze adiponektin. Obdobná situace byla i v podkožní tukové tkáni ? u diabetiků byly signifikantně vyšší koncentrace A-FABP, E-FABP a PPAR?. Zjistili jsme také, že absolutní hodnota rozdílu sledovaného parametru u zdravých a diabetiků závisí na pohlaví. U žen diabetiček byla reálná hodnota zvýšení/snížení určitého parametru signifikantně vyšší než u mužů diabetiků. Závěr: Vysoké koncentrace A-FABP, E-FABP v séru a v podkožní tukové tkáni diabetiků, popřípadě vysoké koncentrace PPAR? v jejich podkožní tukové tkáni, naznačují, že tyto parametry mají těsný vztah k obezitě a metabolickému syndromu. Lze proto předpokládat, že v blízké budoucnosti budou využívány v klinické praxi k diagnostice tohoto onemocnění., Rabha Ben Yahia, R. Lichnovská, L. Janušová, and Lit. 38
Zdravotní status evropských občanů se v posledních dekádách zlepšil vzhledem k lepším životním a pracovním podmínkám a kvalitnější zdravotní péči. Přesto existují značné nerovnosti ve zdravotním stavu obyvatel žijících v různých oblastech, zemích a mezi různými skupinami obyvatel. Systém zdravotní péče může zlepšit zdraví obyvatel a zmenšit nerovnosti za předpokladu, že zdravotní systémy jsou pružné a citlivě reagují na specifické potřeby a očekávání všech, včetně chudých lidí, seniorů, legálních nebo ilegálních přistěhovalců, invalidů, etnických menšin atp., The health status of European citizens has improved in the last decades due to better living and working conditions and health care, however, there are still important inequalities in health among various regions, countries and groups of inhabitants. Health care systems can improve health and thus decrease inequalities in health, provided that they are flexible and responsive to specific needs and expectations of all, including poor, people, seniors, legal or illegal immigrants, the handicapped, ethnic minorities and others., Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková, and Lit.: 14
Zdravotní péče a dlouhodobá péče jsou důležité součásti procesu sociální ochrany a sociální inkluze. V České republice není dlouhodobá péče legislativně definována.Tato situace je jedním z hlavních problémů při koordinaci zdravotní a sociální péče., Healthcare and long-term care are important components of the process of social protection and social inclusion. However, in the Czech Republic, longterm care has not been defined by the legislation yet. This situation represents one of the main problems for the coordination and interface of health and social care., and Iva Holmerová, Krystýna Čermáková, Božena Jurašková
V příspěvku jde o mapování terénu a o hledání nových přístupů ke zdravotnictví a vůbec sociálnímu sektoru jako celku, proto metody a témata ještě nejsou dobře provázána. Provedené ankety a rozhovory s aktéry zdravotní politiky, které proběhly během práce na této studii, nelze považovat za reprezentativní. V každém případě mají svůj význam v tom, že signalizují existující postoje aktérů k vybraným otázkám a vypovídají o tom, jaké aktivity v rámci rodících se konceptů investic do zdraví lze nalézt v současném krajském zdravotnictví v ČR. Přes všechna omezení uvedená výše se pokusíme shrnout poznatky z této studie, které podle nás mají určitou obecnější platnost. Koncept Investice pro zdraví není zatím v ČR příliš znám. To však neznamená, že by v ČR neexistovaly aktivity, které do tohoto rámce spadají. Podpora zdraví v ČR je podle expertního hodnocení WHO delegována převážně na resort zdravotnictví a tam je zaměřena pouze na ovlivňování rizikových faktorů v individuálním chování. Typická je malá spolupráce zainteresovaných partnerů. Kraje hrají v péči o zdraví důležitou roli, zatímco na národní úrovni je politika sektorově oddělená, krajský pohled jde více napříč sektory. I když i na regionální úrovni si respondenti stěžovali na přístup jiných odvětví, sami se snaží prosazovat zdraví do rozhodování. Podle hodnocení WHO existuje velký potenciál pro rozvoj podpory zdraví v krajích. Rozvinutý sociální systém přináší společnosti mnoho pozitivního. Na druhé straně existují také určité rizikové faktory se sociálním systémem spojené, které mohou negativně ovlivňovat společenský i ekonomický rozvoj. Zdravotní pojištění je orientováno na úhradu zdravotnických služeb, potlačuje motivaci občanů starat se o své zdraví, byrokracie brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupů, které nezapadají do existujících administrativních principů. Nákladný sociální systém může brzdit hospodářský rozvoj. Zdravotní a sociální pojištění zabezpečují přerozdělení finančních zdrojů nejen mezi jednotlivci, ale zprostředkovaně i kraji. Rozsah těchto transferů a jejich dopad zřejmě nebyl dosud analyzován. Migrace zdravotnických pracovníků je v ČR novým jevem. Podle názorů aktérů krajské zdravotní politiky je negativní dopad migrace pracovníků v médiích přehnaný. Čeští zdravotníci míří do západních zemí nebo do arabských zemí, do ČR naopak přicházejí pracovníci ze Slovenska a Ukrajiny. Aktéři zdravotní politiky si většinou uvědomují ekonomickou roli zdravotnictví, což ovlivňuje jejich rozhodování., The Investment-for-Health framework takes into account a social and economic context of health policy. Health is understood as a fundamental factor of social and economic development and, simultaneously, social and economic development is a fundamental factor for continuous health improvement. This study concentrates above all on policies implemented at the regional level, nevertheless it is not possible to omit a role of existing national health and social systems. These systems directly or indirectly redistribute financial resources between individuals and implicitly between regions. Migration of health workers is rather a new phenomenon in the Czech Republic. According to stakeholders a negative impact of migration among health professionals is exaggerated., Martin Dlouhý, Jana Havelková, and Lit.: 13
Problém: Pohybová aktivita je jednou z možností, jak pozitivně ovlivňovat tělesné a duševní zdraví nejen u seniorů. S kvalitou a kvantitou pohybové aktivity přímo souvisí funkční tělesná zdatnost, která by ani u seniorů neměla být podceňována. Abychom mohli sestavovat účinné intervenční programy, které by pozitivně ovlivňovaly právě úroveň funkční tělesné zdatnosti, musíme znát její výchozí stav. Nejvhodnějším diagnostickým nástrojem jsou terénní motorické testové baterie. Na základě analýzy literatury jsme vybrali Senior Fitness Test [1], jenž byl sestaven pro stanovení základních komponent funkční tělesné zdatnosti u populace nad 60 let v terénních podmínkách. Naším cílem je tedy diagnostika jednotlivých komponent funkční tělesné zdatnosti, nutných k udržení aktivního stáří u seniorské populace trvale žijící v domovech důchodců. Metody: Dosud se studie zúčastnilo 77 probandů ve věku 60?97 let. Oslovili jsme obyvatele 3 pražských domovů důchodců. U náhodně vybraných osob jsme stanovili úroveň tělesné zdatnosti pomocí testové baterie Senior Fitness Test [1] a získaná data jsme následně vyhodnotili ve statistickém programu SPSS. V tomto počátečním stadiu jsme provedli pouze základní deskriptivní analýzu doplněnou grafickým zpracováním relevantních výsledků. Závěry: Senior Fitness Test můžeme považovat za vhodnou diagnostickou metodu pro populaci seniorů, kteří jsou dosud soběstační v tzv. aktivitách denního života (ADL). Do budoucna se dá předpokládat, že spolu s rozvojem aktivního stárnutí by mohl být Senior Fitness Test doplněný o nezbytné modifikace významným zdrojem potřebných informací o funkční zdatnosti jednotlivých seniorů, a to nejen pro rehabilitační či ergoterapeutická oddělení., Kateřina Macháčová, Václav Bunc, Hana Vaňková, Iva Holmerová, Petr Veleta, and Lit.: 7
Text dokumentuje změny v léčebných výsledcích i nákladech u tří hematologických nemocí, mnohočetného myelomu, difuzního velkobuněčného B lymfomu a chronické myeloidní leukemie. Počátkem 90. let 20. století byla zlatým léčebným standardem u myelomu kombinace Alkeran a prednison. V polovině 90. let minulého století léčebné výsledky u mladších nemocných výrazně zlepšila vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací. V prvním desetiletí následujícího tisíciletí se zlepšily výsledky po zavedení talidomidu do iniciální léčby u pacientů nevhodných pro transplantaci a očekává se zlepšení i ve skupině mladších nemocných díky kombinaci nových léků s autologní transplantací. Pro nemocné s difuzním velkobuněčným lymfomem bylo jednak průlomem zavedení vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací do léčebného postupu, ale hlavně zavedení nového léku ? monoklonální protilátky antiCD20, rituximabu, do iniciální léčby. Pro nemocné s chronickou leukemií byla zlatým standardem počátkem 90. let 20. století léčba hydroxyureou. Ta ustoupila novému zlatému standardu ? interferonu ?, a ten byl počátkem nového tisíciletí nahrazen specifickým blokátorem bcr-abl tyrozinové kinázy ? imatinibem. Text dokladuje v tabulkách i grafech léčebný přínos jednotlivých jmenovaných alternativ a náklady na tyto léky., Zdeněk Adam, Jiří Vorlíček, Zdeněk Kořístek, Zdenka Adamová, and Lit.: 27