Tento souhrnný článek obsahuje nejnovější poznatky o hormonální substituční léčbě u klimakterických žen a jejím dopadu na možná tromboembolická rizika. Je zde probrána otázka hemostázy, negativní vliv některých gestagenů na glukózovou toleranci a metabolismus lipidů. Analyzuje zvýšená tromboembolická rizika u klientek užívajících hormonální substituční léčbu. Dále jsou zde citovány výsledky světových studií o účinku HRT na některé rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Článek zdůrazňuje nutnost individuálního výběru hormonálního preparátu a jeho aplikační formu u každé ženy, která hormonální léčbu potřebuje., This summary article contains the latest knowledge of hormonal substitution therapy at climaaeric women and its impaa on the potential thromboembolic risks, it thrashes out a question of haemostasis, the negative influence of some gestagenes on the glucose tolerance and the lipid metabolism, it analyses the higher thromboembolic risks at the patients using hormonal substitution therapy. Further it quotes the results of the international studies of HRT impact on some risk faaors of cardiovascular diseases. The article emphasises the necessity of an individual choice of hormonal preparative and its form of application at any woman needing a hormonal therapy., Jan Kvasnička, Z. Veselský, P. Macek, Lit: 28, and Souhrn: eng
Otázka terminálních stavů a doby bezprostředně předcházející úmrtí není u nás dosud uspokojivě vyřešena. Přitom stoná-li nemocný delší dobu a jeho nemoc má nepříznivý vývoj, přemýšlí o konci života a vytvoří si určitou představu, jak a kde by se měl konec jeho života odehrát. Je-li skutečnost podstatným způsobem odlišná, vyvolává to pocit dyskomfortu. Základní složkou péče v terminálni fázi by tedy měla být informovanost o přáních nemocného, o odmítaných procedurách apod. Například 60 % nemocných starších 65 let odmítá „život na přístrojích", 33 % odmítá život se stálou bolestí, 24 % umělou výživu apod. Podstatnou roli hraje předpokládané místo úmrtí, i když ne každý si přeje zemřít doma, ale ani těm, kteří si to přejí, se toto přání mnohdy nesplní. Dále jsou v článku rozebírány rysy nemocniční péče o terminálne nemocného a péče mimo nemocnici. Je obava, že faktory, které ovlivňují konečnou podobu terminálni fáze ze strany nemocného, nebude možno v domácím prostředí zvládat, a vzniknou tak komplikace, a nemocný bude na obtíž svým blízkým. Rodina a pečující tým má obavu, že nerozpozná ještě řešitelnou komplikaci a způsobí předčasný odchod svého blízkého. Z právního hlediska je podstatné týmem konstatované a do dokumentace nemocného zaznamenané ukončení kauzálni léčby a vyjasnění situace v podávání opioidů. V závěru článku je uvedena kazuistika términální fáze nemocného s bronchogenním karcinomem plic., The situation of dying people during the time immediately preceding the death is not satisfactory solved until now. The patient creates his vision of the end of his life, if he is ill for longer time and the course of his disease is unfavourable. He feels quite uncomfortably, if the reality is rather different. The information concerning end of life decisions should be one of the basic steps in the terminal care. For example - 60% of seniors above 65 years of age consider the life supporting activities „worse as a death", 33% the life with permanent pain, 24% the arteficial nutrition etc. Substantial is the supposed place of the expected death - not everybody wants to die at home, but even these, they want, freíuently die at the hospital. Factors how the dying patient influences the final course of the end of life are the fear from complications, which could not be settled et home and the wish not to be the burden for family members. The fami¬ ly members and caregivers are affraid of causing the untimely death by unrecognized still solvable complication considered as the final one. From the law point of view there is substantial by team to establish and into patient's documents to sign the end of causal therapy. The opioid administration from the lawers point of view is another important i issue in terminal care. The case report of the patient with terminal lung cancer is published at the end., Hana Kubešová, L. Kabelka, J. Matějovský, Lit: 18, and Souhrn: eng
Suplementace přiměřenými dávkami vitaminů a stopových prvků je zcela nezbytná k prevenci rozvoje karenčních stavů. Nepřiměřený přívod může vést k závažným jevům (poruchy metabolismu, poškození volnými radikály, zpomalená reparace tkání atd.). Odpovídající příjem vitaminů je nutný jak u běžné populace, tak u rizikových skupin (děti, starší věkové skupiny) a u vážně nemocných, hospitalizovaných pacientů se zvýšenou spotřebou proteinů a energie. Všechny mikronutrientý (s výjimkou některých ve vodě rozpustných vitaminů) mohou být při vysokém příjmu toxické a neměly by být užívány bez indikace., Provision of adequate amounts of vitamins and trace elements is indispensable for prevention of clinical deficiency states and simultaneously inadequate supply may lead to the important effects (metabolic disturbances, free radical damage, insufficient repair of tissue etc.). Adequate intake of vitamins and trace elements is necessary in general healthy population as well as in groups at the risk (elderly individuals, children) and in seriously ill patients in hospital with increased requirements for protein and energy. All essential micronutrients (except of the some water soluble vitamins) could be toxic at high levels of intake and patients or healthy subjects should not take nutrient supplements unless they are clinically indicated., Zdeněk Zadák, Lit: 8, and Souhrn: eng
U gerontologického nemocného je možno předpokládat snížené zásoby tělesných bílkovin. To zřejmě souvisí se sníženou tělesnou aktivitou i se sníženým příjmem výživy. Stávající malnutrice pak vede ke zhoršenému průběhu akutního onemocnění u malnutričního pacienta. Navíc dochází během akutního onemocnění ke ztrátě svaloviny a zhoršení pohybových schopností. Správne vedená prevence vzniku malnutrice u gerontologických nemocných a včasná nutriční intervence v době akutního onemocnění zvyšují vyhlídky na zlepšenou kvalitu života nemocných., At gerontological patients, a decreasing supply of somatic proteins is presumable. It is probably associated with their lower physical aaivity as well as lower nutrition intake. Current malnutrition thereafter leads to an aggravation of the acute disease's development at malnutrited patient. Moreover, there occurs a muscle loss and an aggravation of motion capability during the acute disease. Well-managed prevention of malnutrition at gerontological patients and well-timed nutritive intervention during the acute disease increase the probability of improvement of their quality of life., Luboš Sobotka, Lit: 18, and Souhrn: eng
Současný výzkum v oblasti lékových interakcí se znovu vrací k otázce vlivu potravy na terapeutickou hodnotu léčiv, neboť se ukazuje, že naše poznání je v tomto směru stále omezené. Farmakologickou léčbu (její průběh a výsledek) mohou významně ovlivňovat některé složky potravy (indoly, aminokyseliny, bioflavonoidy, třísloviny, glykosidy, vitaminy, mikro a makroelementy, aj.). Ačkoliv řada interakcí léků s potravou je známa již dlouho, bývá vliv potravy na terapeutickou účinnost a bezpečnost podávaných léčiv často podceňován a málokdy se počítá v terapeutických úvahách se změnami nutrice jako s možnou Pncinou selhání léčby. článek podává ucelený přehled o principech dávno známých interakcí léků s potravou, stejně tak i o novějších poznatcích z té to oblasti (např. o P-glykoproteinovém transportu, indukci a inhibici CYP450 hepatálních a intestinálních izoenzymů, o roli koenzymu Q10 v bezpečnosti tricyklických antidepresiv apod.). Cílem článku je seznámit odbornou veřejnost s významem nutričního režimu pro účinnost a bezpečnost léků a podpořit tak využití těchto poznatků v běžné klinické praxi., Contemporary research in the field of drug interaaions resolve the question of the nutrition influence on the therapeutic value of drugs. Dur knowledge in this area is still limited. Many food components may change the outcomes of the pharmacotherapy (e.g. indoles, aminoacids, bioflavonoids, glycosides, vitamines, micro- and macroelements, etc.). Athrough some of the drug-food interaaions are known for a long time, the professionals very often underestimate the real impaa of food on efficacy and safety of drug treatment. In the case of uneffeaiveness or side effects of pharmacotherapy, nutrition is not always considered as a possible cause of the drug treatment failure. The article provides the comperhensive overview of main principles of drug-food interaaions- not even of the old ones, but discusses also the new knowledge in this field (e.g. the role of P-glycoprotein transport induaion and inhibition of CYP450 hepatic and intestinal izoenzymes, the role of coenzyme Q10 in safety of tricyclic antidepressants, etc.). The aim of this article is to emphasize the importance of food-drug interactions and to enable praaicing these knowlegde in clinical work., Daniela Fialová, Lit: 15, and Souhrn: eng