The idea of conceputal scheme is clearly present in the classical and modern sociological theory. However, contemporary sociological thinking is highly critical of it and in its radical versions this idea is dismissed altogether. This articele taces various historically formed insights into the nature of concept formation in sociology and tries to demonstrate that without the attempts at creating a coherent conceptual scheme, sociology would be deprived of any possibility to push through a specifically sociological perspecitve on the social world. Talcott Parsons´conceptual level of theory is examined in detail and taken as an example of a viable theoretical approach based on the transformation of sociological concepts. The account of the sociological dilemma of scheme and reality is brought together with Donald Davidson´s argument against the dogma of scheme and reality. The idea of a conceptual scheme has been discredited on contemporary thinking together with the idea and the project of (grand) general theory of society. It is argued that from the generalizing critique of the idea of general theory it does not follow that sociology does not need sound concepts. If it were so then no sociological knowledge that would not refer only to itself would be possible., Jan Baloun., and Obsahuje seznam literatury
The view on this topic are presented in an interview with Vladimír Nekvasil, who is the president of the Council for Support of ASCR Participation in European Integration of Research and Development. At the Institute of Physics of the ASCR, he was Chairman of the Scientific Council (1994 and 1996), Attestation Commission (1994-1997) and the Commission for the Regress of Grievances. Since 1993, he has been a member of the Academy Assembly. He is also a chairman of the Advocacy Commission of ASCR for the doctoral thesis Doctor of Science (DSc.) in the physics of condensed systems. and Marina Hužvárová.
K připomínce vzniku Akademie věd České republiky před dvěma desetiletími (přesně v poslední den roku 1992) se její současní i někdejší představitelé sešli 4. prosince 2013 v historické budově Akademie věd na Národní, aby v sále plném hostů vzpomenuli nelehký přerod Československé akademie věd ve stávající soustavu veřejných výzkumných institucí, ale také představili výhled do nadcházejících let. Vizi instituce jako centra národní kultury a významného hospodářského aktéra má naplnit připravovaná strategie rozvoje, jejímž prostřednictvím chce Akademie věd ČR reflektovat vědecké a společenské výzvy a navrhovat odpovídající řešení. and Marina Hužvárová, Gabriela Adámková, Luděk Svoboda.
Přesné měření je nezbytné pro úspěšné stavební práce i kontrolu stability objektů, to věděli i naši předkové. Dnes existují velmi citlivé přístroje, které odhalí sebemenší pohyby svahů, mostů, hrází či vysilačů a pomohou tak předejít katastrofě. S detailními postupy, jak moderní měřici technologii využít a analyzovat data, přišel tým výzkumníků z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR ve spolupráci s firmou Geodézie Ledeč nad Sázavou. and Leona Matušková, Stanislava Kyselová.
The paper deals with the relationship between Emile Durkheim´s sociology and the contractualist tradition of political philosophy, represented here pricipally by Thomas Hobbles. Its aim is to show that Giddens´s strict rejection of Parsons´s claim according to which Durkheim has reopened in his work the "Hobbes´s problem of order", should not be accepted as such, because it´s radicality hides that what is the value in Parsons´s thesis. As we argue, Parsons has the merit of noticing that Hobbes and Spencer, who - in respect of their social philosophies - are usually seen as opposed, appear to be close to each other when they are considered by Durkheim as to the conception of the society their philosophies yield. Yet Durkheim´s sociology is an endeavour to conceive the society independently of the state, and thus, inversely, to emancipate the state from the society, so that it can be entrusted with a different function other than the guarantor of the social order. and Jan Maršálek.
Energetická soběstačnost patří podle Světové obchodní organizace mezi desítku výzev, jimž budeme čelit v následujících desetiletích. Současné dominantní zdroje energie nejsou trvalým řešením, a tak musíme nejen hledat zdroje nové, ale přitom i zdokonalovat její přeměnu a vyřešit skladování. Právě to je jedním z úkolů Strategie AV21. and Luděk Svoboda.