Podnět k vytvoření tohoto oratorního díla získal Haydn v Anglii. Libreto podle Miltonova Ztraceného ráje a citátů ze Starého zákona v německém překladu a v úpravě barona G. van Swieten. První podnět k vytvoření velkého oratorního díla Haydn získal spolu s textem libreta podle Miltonova Ztraceného ráje (Paradise lost) v Anglii, kde hotovou skladbu hodlal uvést jeho tamější impresário Johann Peter Salomon. Text byl natolik rozsáhlý, že by jeho zhudebněním vznikla skladba dlouhá přibližně čtyři hodiny. Anglickému textu Haydn navíc dostatečně nerozuměl. Ukázal jej však ve Vídni císařskému bibliotekáři baronu van Swieten a ten jej upravil do podoby, kterou pak Haydn skutečně použil. Zpívaný text tvoří výběr citátů ze Starého zákona (z První knihy Mojžíšovy a z knihy Žalmů) a přepracované verše z Miltonova Ztraceného ráje v německém překladu.
2. díl Dramatických spisů V. K. Klicpery z roku 1849 obsahuje hru Svatoslav, Poslední Svatoplukovec, která tematicky čerpá z českých národních dějin. Děj se odehrává v 11. stol. a jeho hlavní postavou je Svatoslav, kníže z rodu Svatoplukova. Podle titulního listu má svazek obsahovat 4 hry - Uhlířka, Popelka Varšavská, Hvězda, Poslední Svatoplukovec. V knize je pouze poslední z uvedených titulů.
(Statement of Responsibility) W. A. MOZART, (Ownership) Biskupský seminář (České Budějovice, Česko), varhanní part opsal Antonín Bergmann, téhož času varhaník v chrámu Páně Seminářském, v Budějovicích, léta Páně 1843, 13. června ; ostatní party opsali studenti II. a III. ročníku Biskupského semináře, and (Version Identification) Mc 11