Stať se u příležitosti 100. výročí narození V. Knappa (1913–1996), který zasáhl do různých právnických disciplín, zabývá jeho působením na poli občanského práva. Knapp zůstává v mysli široké právnické veřejnosti především jako civilista. Autor má za to, že to je hlavně proto, že Knapp za svého života podstatně ovlivnil podobu učebnic občanského práva vydávaných v Československu a později v Česku od r. 1953 do r. 1995, ať již jako jejich hlavní redaktor, nebo významný spoluautor. Hlavní vědecké Knappovy práce (monografie) z oboru civilního práva – o vlastnictví, zániku obligací a systému občanského práva –vznikly v 50. letech XX. stol. Ty, a především Knappovo Vlastnictví v lidové demokracii (1953), představují ukázková díla marxistického přístupu k řešení právních otázek. Později se Knapp prioritně zabýval jinými oblastmi práva (informatikou, právní filosofií, komparatistikou a právní logikou), ale ani v pracích z těchto okruhů nezapřel, že je především civilistou. To je patrné i z Teorie práva, jeho poslední významné knihy (1995), která je ve skutečnosti výbornou teorií civilního práva a která si, na rozdíl od většiny prací předchozích, podle názoru autora uchová (spolu s některými drobnějšími texty) trvalý význam. Knapp významně ovlivnil i podobu psaného občanského práva. Podílel se na tvorbě občanského zákoníku z r. 1950. Byl rovněž spoluautorem rozsáhlé novely občanského zákoníku schválené v r. 1991, která si kladla za cíl přizpůsobit civilní právo potřebám demokratického státu. Autor se hlásí k tomu, že je Knappovým žákem, a uvádí, že měl ke Knappovi od r. 1988 blízký osobní vztah. Nepřehlíží ale, jak se Knapp zvláště v 50. a 70. letech podepsal na ideologizaci právní vědy. Za jeho trvalý přínos považuje Knappův stálý odpor proti dezintegraci občanského práva, důraz na institucionální výklad občanskoprávních institutů, respekt k zásadě historia magistra vitae. Připomínají se Knappova slova, že „co je v zákoně, nemusí být teoreticky nepochybné, a že ne všechno, co je napsáno v literatuře, musí být nutně pravda“. Knappovo dílo i jeho vědecká kariéra podle názoru autora potvrzují platnost teze, že právní věda přestane být vědou, stane-li se služkou politiky. and The article, on the occasion of the 100th anniversary V.Knapp (1913–1996) who intervened in various legal disciplines, is concerned with his activities in the field of civil law. Knapp remains in the mind of the general legal community primarily an expert on civil law. The author of this article believes that it is mainly because Knapp, during his life, significantly influenced the shape of textbooks on civil law printed in Czechoslovakia and later the Czech Republic from 1953 to 1995, either as their main or significant co-editor/author. The main scientific works (monographs) in the field of civil rights – the ownership, termination of obligations and on civil law system – originated in the 50s of the 20th century. These, and in particular Knapp’s “Ownership in the People’s Democracy” (1953), represent a sample of the Marxist approach to legal issues. Later Knapp primarily engaged in other areas of law (computer science, philosophy of law, legal logic and Comparative Literature), but his work could not deny that his thinking primarily originated in the field of civil law. This is evident from his “Theory of Law”, his last major book (1995), which is in fact an excellent theory of civil law and which, differently from most of his previous work, will have, in the opinion of the author, (along with some more minor texts) lasting significance. Knapp significantly influenced the form of a written civil law.He participated in the creation of the Civil Code of 1950.He also co-authored
extensive amendments to the Civil Code, approved in 1991, which aimed at adapting to the needs of civil law of a democratic state.
The author admits to be a student of Knapp, also stating that he had a close personal relationship with him since 1988. But this does not mean, that he ignores how Knapp, especially in 50s and 70s, contributed to the ideologization of jurisprudence. Knapp’s permanent resistance against the disintegration of civil law, the emphasis on institutional interpretation of civil institutions and the respect for the principle of historia magistra vitae is considered his lasting contribution. The article reminds the readers of Knapp’s words “what is in the law, may theoretically not be doubtless, and not everything that is written in the literature, must necessarily be true”. Knapp ‘s work and his scientific career, is, in the opinion of the author, a confirmation of the thesis that legal science ceases to be a science, if it becomes a servant to politics.
This polemical reflection critically investigates the likewise polemical article by Ladislav Hohoš, published in the Filosofický časopis, No.5/2013: “Is social critique exclusively a question of neo-Marxism?”. This piece was itself responding to my polemical study “Social criticism as a problem of neo-Marxism” (Filosofický časopis, No.2/2013). I take Hohoš’s main objections against my polemic in turn, and I reply to them. To this end, I focus on Hohoš’ reproduction, and partial reinterpretation, of Marx’s ideological doctrine of historical materialism, on the basis of which he presents his standpoint. In my polemic I point to the overall unsustainability of his objections, demonstrating the unsustainability of the foundations of Marxist doctrine itself., Miloslav Bednář., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Wilhelm Mauthner ; přeložil ... Jindřich Fleischner, Přeloženo z němčiny, and Přívazek k: Rusko, jaké je ve skutečnosti / Nofri, Gregorio -- sign. 200 715, př.č. 11558/63 CZ-HkSVK
řednosti recenzované knihy jsou následující. Autor rozvíjí svou vlastní teorii a zaujímá kritický postoj k takovým autoritám politické filosofie, jakými jsou Rawls, Taylor či Honneth. Dále je to systematičnost výkladu. Tato studie se zaměřuje především na sporné body Hrubcova díla. Kritika je příliš vázána na pospolitost. V knize se objevuje komunitaristická tendence vzdálená tradici kritické teorie. Autor nepromýšlí vztah mezi pospolitostí a společností. Zásadním problémem je, že Marek Hrubec sice rozšiřuje zorné pole současné kritické teorie o témata první generace frankfurtské školy, např. o společenské struktury nebo obsahovou normativitu (spravedlivá a svobodná společnost), ale uchopuje je prostřednictvím Honnethovy a Taylorovy teorie uznání, která pro svůj formální charakter běží mimo ně. Tato témata tak zůstávají v teoretickém vakuu., The book under review has the following merits: the author develops his own theory and adopts a critical approach to such authorities in political philosophy as Rawls, Taylor, and Honneth; in addition the account given is systematic. This study concentrates primarily on the controversial points of Hrubec’s work. The critique is overly concerned with solidarity. In the book there are to be found communitarian tendencies that are foreign to the tradition of critical theory. The author has not thought through the relationship between solidarity and society. The basic problem is that Marek Hrubec, though he widens the view of contemporary critical theory so as to address themes in the first generation of the Frankfurt School, such as social structures and content normativity (a just and free society), understands these themes by means of Honneth’s and Taylor’s theory of recognition which, because of its formal character, is not relevant to them. These themes therefore remain in a theoretical vacuum., and Michael Hauser.
Kapitola z knihy The Psychic Life of Power (1997) nabízí originální četbu pojetí ideologie a ideologické interpelace, jak je předkládá Louis Athusser, jeden z nejvýznamnějších marxistických myslitelů 20. století. Judith Butlerová analyzuje zejména fenomén subjektivace, který v souvislosti s ideologickou interpelací vstupuje do hry, a afektivní pouto, které je konstitutivní podmínkou fungování interpelace. Druhá část textu je věnována polemice s Mladenem Dolarem, představitelem lublaňské psychoanalytické školy, který ve své četbě Althussera propojuje problematiku ideologie a lacanovské psychoanalýzy – tato polemika se týká především pojmu reálna, který Dolar transponuje z psychoanalytického do marxistického kontextu., A chapter in the book The Psychic Life of Power (1997) offers an original reading of the conception of ideology and ideological inquiry as it is presented by Louis Althusser, one of the most important Marxist thinkers of the twentieth century. Judith Butler’s analysis focuses on the phenomenon of subjectivisation which, in the context of ideological inquiry, enters our consideration, and on the affective bond which is a constitutive condition of the fuctioning of inquiry. The second half of the text is devoted to a polemical discussion with Mladen Dolar, representative of the Lubliana psychoanalytical school which, in its reading of Althusser, brings with it the problematic of ideology and Lacanian psychoanalysis – these polemics concern above all the concept of the real which Dolar transposes from the psychoanalytical context to the Marxist one., Judith Butler, Josef Fulka., and přeloženo z anglického jazyka