The article enquires into the nature of group membership, on which the writing of the history of feminism rests. The author’s approach, largely sustained by psychoanalytic reading, construes feminist movements not as the inevitable expression of the socially constructed category of women, but as the means for achieving that identity. Group membership provides the illusion of wholeness only by appealing to fantasy. Within the history of Western feminist movements, two fantasies, prevalent from the late eighteenth century, operate to consolidate feminist identity: the fantasy of the female orator and the feminist maternal fantasy. The fantasies function as resources to be invoked and thereby resonate at various points in history. The aim of the article is not to deny the social fact of feminist movements, nor to question the existence of active political subjects. It is to suggest that psychoanalysis may elucidate the unconscious dimensions of these phenomena as well as the fact that they owe at least some of their existence to the operations of fantasies that can never fully satisfy the desire, or secure the representation, they seek to provide.
Psychoanalytický výklad politiky není zdaleka výjimečný. Poměrně populární jsou sychoanalytické výklady života a činnosti velkých politických vůdců – viz Valenty, Feldman [2001] či Post [2003]. V praktické politické činnosti pak někteří psychoanalytici vidí sublimaci sexuálních pudů (freudisté), kompenzaci komplexu méněcennosti (adlerovci), projev určitých kolektivních mýtů (jungovci) apod. Cílem příspěvku je prozkoumat možnost aplikace psychoanalýzy pro výklad politických fenoménů blíže., Classical Psychoanalysis and Politics. The article is concerned with psychoanalysis and its application to politics. First part focuses on social thinking of Sigmund Freud. Second part examines political insights of Carl Gustav Jung. Third part examines the social theory of Erich Fromm. Forth part calls attention to political opinions of Herbert Marcuse. The article highlights a traditional Freudian approach to society and politics., and Marek Loužek.
Ve svém příspěvku autorka vychází z dlouholeté praxe psychologa působícího
v republikových bezpečnostních sborech. Věnuje se tématům individuální a skupinové identity v prostředí totalitní a posttotalitní společnosti a bezpečnostních institucí. and In her contribution the author builds upon her longstanding experience as a psychologist in Czech security forces. She discusses the themes of individual and group identity in an environment of totalitarian and post-totalitarian society and security institutions.
Ve svém příspěvku autorka vychází z dlouholeté praxe psychologa působícího
v republikových bezpečnostních sborech. Věnuje se tématům individuální a skupinové identity v prostředí totalitní a posttotalitní společnosti a bezpečnostních institucí. and In her contribution the author builds upon her longstanding experience as a psychologist in Czech security forces. She discusses the themes of individual and group identity in an environment of totalitarian and post-totalitarian society and security institutions.
Kapitola z knihy The Psychic Life of Power (1997) nabízí originální četbu pojetí ideologie a ideologické interpelace, jak je předkládá Louis Athusser, jeden z nejvýznamnějších marxistických myslitelů 20. století. Judith Butlerová analyzuje zejména fenomén subjektivace, který v souvislosti s ideologickou interpelací vstupuje do hry, a afektivní pouto, které je konstitutivní podmínkou fungování interpelace. Druhá část textu je věnována polemice s Mladenem Dolarem, představitelem lublaňské psychoanalytické školy, který ve své četbě Althussera propojuje problematiku ideologie a lacanovské psychoanalýzy – tato polemika se týká především pojmu reálna, který Dolar transponuje z psychoanalytického do marxistického kontextu., A chapter in the book The Psychic Life of Power (1997) offers an original reading of the conception of ideology and ideological inquiry as it is presented by Louis Althusser, one of the most important Marxist thinkers of the twentieth century. Judith Butler’s analysis focuses on the phenomenon of subjectivisation which, in the context of ideological inquiry, enters our consideration, and on the affective bond which is a constitutive condition of the fuctioning of inquiry. The second half of the text is devoted to a polemical discussion with Mladen Dolar, representative of the Lubliana psychoanalytical school which, in its reading of Althusser, brings with it the problematic of ideology and Lacanian psychoanalysis – these polemics concern above all the concept of the real which Dolar transposes from the psychoanalytical context to the Marxist one., Judith Butler, Josef Fulka., and přeloženo z anglického jazyka