The Tevatron accelerator built and operated in Fermilab (Batavia, Illinois) was the most powerfull machine in the world for almost three decades. However, its mission ended when the LHC (Large Hadron Collider, CERN) came into operation. Tevatron was finally shut down in September 2011. Despite its demise, its past results represent a significant chapter in the history of elementary particle physics. These results were also great use to the setting of LHC scientific goals., Urýchl'ovač Tevatron v laboratóriu Fermilab (Batavia, Illinois) bol po takmer tri desaťročia najvýkonnejším colliderom na svete, s nástupom LHC (Large Hadron Collider, CERN) v Ženeve boli jeho dni spočítané a koncom septembra 2011 ukončil svoju činnosť. Jeho výsledky sa zapísali do dejín fyziky a aj na ich základe sa formuloval fyzikálny program LHC. Tevatron slúžil od prvých zrážok úctyhodných 25 rokov a minulý rok odovzdal štafetu do Európy., Michal Marčišovský., and Obsahuje seznam literatury
After G. N. Lewis (1875-1946) proposed the term “photon” in 1926, many physicists adopted it as a more apt name for Einstein’s light quantum. However, Lewis’ photon was a concept of a very different kind, something few physicists knew or cared about. In fact, it turns out that the term “photon” was not novel, as the same term was proposed or used earlier, apparently independently, by at least four other scientists. Three of the four early proposals were related to physiology or visual perception, and only one to quantum physics. Priority belongs to the American physicist and psychologist L. T. Troland (1889-1932), who coined the word in 1916, and five years later it was independently introduced by the Irish physicist J. Joly (1857-1933). Then in 1925 a French physiologist, René Wurmser (1890-1993), wrote about the photon, and in July 1926 his compatriot, the physicist F. Wolfers (ca. 1890-1971), did the same in the context of optical physics. None of the four pre-Lewis versions of “photon” were well known and they were soon forgotten., Kdy se objevil termín "foton" a v jakém kontextu? O tom pojednává tento článek významného dánského historika fyziky H. S. Kragha. Obecně se soudí, že za "foton" vděčíme slavnému americkému chemikovi G. N. Lewisovi, který tento termín stvořil roku 1926. Je to pravda, ale Kragh ukazuje jednak, že to bylo v jiném kontextu, než jak chápeme foton dnes, jednak, že několik jiných badatelů navrhlo a použilo termín foton již před Lewisem - na ně se však zapomnělo. Nakonec tedy můžeme konstatovat, že "foton" se zrodil několikrát v období deseti let zhruba před sto lety. (jv), Helge S. Kragh., and Obsahuje bibliografické odkazy
Sunlight is the source of energy for most of the processes on the Earth‘s surface and it represents also the ulitmate renewable energy source for human civilisation. The invention of photovoltaic solar cells and their development to the present highly sophisticated forms represent a story worth telling. The history of photovoltaics contains surprising and dramatic moments as well as steady progress, on a par with the rise of microelectronics. Further, there may still be some surprising new paths, similar to the recent development of hybrid perovskite solar cells., Antonín Fejfar, Martin Ledinský., and Obsahuje seznam literatury
Článkem bychom rádi připomněli osobnost Artura Pavelky (1903-1997), v jehož životě a činnosti se uzce prolnulo meziválečné univerzitní vzdělání v oboru matematiky a fyziky s hloubavým zájmem o filozofii a s pevnou křesťanskou vírou., The paper remembers Artur Pavelka (1903-1997), a Czech physicist, philosopher and priest, in whose life and career from inter-war university education in mathematics and physics to a deep interest in philosophy with firm Christian beliefs all of which comple mented one another., Emilie Těšínská, Jan Fischer, Jiří Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
Výzkumný program Sekce fyziky elementárních částic je uskutečňován, obdobně jako je tomu v této oblasti fyziky na celém světě, v rámci velkých mezinárodních kolaborací, které své experimenty provádějí v několika hlavních střediscích, kde jsou k dispozici mohutné urychovače. Ústředním mmotivem všech těchto experimentů je zkoumání struktury hmoty na subjaderných vzdálenostech a podstaty sil tam působících. Základní informace o současném stavu našich znalostí mikrosvěta, tvořící tzv. standardní model (SM), jsou shrnuty v článku k padesátému výročí založení FZÚ [1]. V něm najde čtenář také stručný přehled otevřených otázek dnešního SM a nástin teoretických směrů, které na tyto otázky SM hledají odpověď. Krátký přehled základních pojmů SM najde čtenář i v rámečku zařazeném v průběhu textu., Jiří Chýla a kol., and Obsahuje bibliografii
Hudba je umění, dá se řící, že dokonce nejabstraktnější forma umění. Mizí v okamžiku, ve kterém byla stvořena, a po většinu času ji lidé nebyli schopni uchovávat jinak než v paměti nebo nějakou formou notového zápisu. Ani notový zápis však nepředstavuje skutečný záznam hudby, je to pouze předpis pro její opětovné stvoření a úspěch tohoto procesu závisí na zručnosti a vkusu interpreta. Vnímání hudby a její krásy je jedinečnou výsadou každého člověka a doprovodné subjektivní pocity závisejí na individuálním vkusu a kulturní predispozici. Otázku subjektivního vnímání ponecháme psychologii a na tomto místě se pokusíme popsat hudbu objektivně. Ve skutečnosti však nepůjde o skutečný popis hudby samotné. Objektivně jsme schopni popsat pouze hudební teorii, tj. nauku o tom, jak tvořit zvuky a souzvuky tak, aby to našemu uchu znělo libě - tedy spíše jak nevytvářet hluk. Tvorbu neboli skládání a interpretaci hudby ponecháme příslušným géniům - skladatelům a interpretům., This article provides a description of the perception of sound, the characteristics of tone and physical principles of music theory. Melody and harmony are explained by Pythagorean tuning of the three, five, and seven tone scale of notation along with just and tempered tuning., Vladimír Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
O vzniku hudobných nástrojov majú asi všetky rasy a národy svoje báje a povesti. Starý zákon uvádza Kainovho potomka Jubala ako otca všetkých hrajúcich na harfu a píšťalu (1. M. 4/21), Gréci zase za pôvodcu píšťal považujú boha Pana, odkiaľ aj pochádza súčasný názov Panovej flauty. Názory moderných bádateľov sa rôznia, zhodujú sa však v tom, že prvé nástroje človek nevymyslel, ale skôr našiel, napr. korytnačí pancier ako nástroj bicí alebo primitívny luk ako nástroj strunový. O histórii hudby a hudobných nástrojov bolo napísaných množstvo kníh (napr. [1,2]). V tomto príspevku sa pokúsime popísať tvorbu tónov na najznámejšich hudobných nástrojoch používaných v modernej európskej hudbe z pohľadu fyziky (z kníh odporúčame napr. [3]). Tieto hudobné nástroje môžeme podľa mechanizmu tvorby tónu rozdeliť do troch hlavných skupín: strunové, dychové a bicie., The aim of this overview is to describe the basic physical principles of musical instruments currently used in western music. These instruments can be, with the respect to the mechanism of tone generation, divided into strings, woodwinds and percussions. The appearance of standing waves inside the instruments and the resulting consequences for the players are presented and discussed., Vladimír Scholtz., and Obsahuje seznam literatury
Přírodovědné disciplíny nepatří ve školách mezi nejpopulárnější předměty. Je to však vlastně paradox, protože věda působí velmi atraktivně, aspoň v detektivkách. Detektivky s propracovanými metodami a zajímavými pokusy se těší ve společnosti značné popularitě. Zkusme tedy ozvláštnit fyziku detektivkou nebo možná detektivku fyzikou..., Science disciplines are not among the most popular subjects in schools. This is actually a paradox, as science is very appealing, as shown in detective stories. Detectives with sophisticated methods and interesting experiments are enjoying popularity at the moment. So, let's try to make physics special with a detective story or maybe a detective story with physics..., Jana Česáková., and Obsahuje bibliografické odkazy