The article deals with the question of correct reconstruction of and solutions to the ancient paradoxes. Analyzing one contemporary example of a reconstruction of the so-called Crocodile Paradox, taken from Sorensen’s A Brief History of Paradox, the author shows how the original pattern of paradox could have been incorrectly transformed in its meaning by overlooking its adequate historical background. Sorensen’s quoting of Aphthonius, as the author of a certain solution to the paradox, seems to be a systematic failure since the time of Politiano’s erroneous attributing it to Aphthonius. In the conclusion, the author claims that neglecting the historical background of the ancient paradoxes into account, we are neither able to evaluate their modern interpretations as adequate nor their solutions as successful., Článek se zabývá otázkou správné rekonstrukce a řešení starověkých paradoxů. Analýza jednoho současného příkladu rekonstrukce tzv. Krokodýlového paradoxu, převzatého z Sorensenovy stručné historie paradoxu , ukazuje, jak mohl být původní vzor paradoxu ve svém významu nesprávně transformován tím, že přehlédl jeho historické pozadí. Sorensenovo citování Aphthoniusa, jako autora určitého řešení paradoxu, se jeví jako systematické selhání od doby, kdy ho politiánův omyl přisuzoval Aphthoniusovi. V závěru autorka prohlašuje, že zanedbání historického pozadí starověkých paradoxů není schopno hodnotit jejich moderní interpretace jako adekvátní ani jejich řešení jako úspěšná., and Vladimír Marko
Studie se věnuje problematice podnikového managementu a úskalím „socialistické kontroly“ v československých podnicích v období pozdního socialismu. S využitím pramenů Komunistické strany Československa a Státní bezpečnosti, dobových textů a odborných publikací ukazuje, jak se stranické a státní orgány neúspěšně snažily učinit z kontroly funkční nástroj realizace hospodářské politiky státostrany. Autor analyzuje používané kontrolní mechanismy a nastiňuje základní příčiny až fatálního selhání kontrolní činnosti systému, jenž byl svým způsobem kontrolou doslova posedlý. Vysvětluje systémovou podmíněnost kontroly, kterou socialističtí manažeři dokázali v mnoha ohledech přizpůsobit potřebám svěřených hospodářských jednotek, což přirozeně nekorespondovalo s celospolečenskými zájmy. Na příkladech řady konkrétních kauz studie názorně ukazuje, že si československý podnikový management v osmdesátých letech dvacátého století plně uvědomoval systémové, politické i společenské limity kontrolní činnosti, kterou vcelku úspěšně dokázal přizpůsobit vnitropodnikovým podmínkám. Výsledkem byl stav, kdy stranické vedení reagovalo na stále očividnější symptomy „agonie centrálně plánované ekonomiky“ přijímáním rozmanitých směrnic a direktiv pro zefektivnění kontroly a důsledné prosazování zásady „kdo řídí - kontroluje“. Očekávaný efekt ovšem nenastal a nefunkčnost kontroly přispěla nakonec nemalou měrou ke zhroucení komunistického režimu v Československu., The study deals with issues of corporate management and pitfalls of the "socialist supervision" in Czechoslovak enterprises in the period of late socialism. Using documents of the Communist Party of Czechoslovakia and the State Security, period texts and specalized publications, it shows how party organs and state authorities were unsuccessfully trying to make supervisory mechanisms and audits a functional tool of the implementation of the ruling party´s economic policy. The author analyzes the supervisory and audit mechanisms that were used, and outlines basic reasons of the almost fatal failure of supervisory activities of the system which was, in a way obsessed with supervison and control. He explains the systemic conditionality of the supervisory system which socialist managers often and in many respects bent to suit the needs of the enterprises they were in charge of; such situation naturally did not match the needs of the society as a whole. Using many specific cases as an example, the study graphically shows that members of the Czechoslovak corporate management community in the 1980s were fully aware of systemic political and social limitations of the supervisory system which they managed to modify, fairly successfully, to suit intra-corporate conditions. The result was a situation in which the party leadership was reacting to increasingly obvious symptoms of the "agony of the centrally planned economy" by adopting various directives and guidelines to make the supervisory process more effective and to consistently promote the "whoever manages - supervises" principle. However, the anticipated effect did not materialize and, at the end of the day, the non-functional supervisory mechanisms made a substantial contribution to the collapse of the Communist regime in Czechoslovakia., Tomáš Vilímek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The length of the already completed period of military service played an unofficial but exceptionally important role in the everyday practice of a military service (MS) soldier conscripted into the army for two years (730 days). The period that was getting always shorter and that remained to their return to civilian life (the “number”) significantly or even fundamentally strengthened the real position of a MS soldier within military community in barracks premises, and especially in a partial segment thereof (at the level “platoon, company”), a part of which the MS soldier was. The number was important for creating his ongoing social statute, mainly it determined the classification of a soldier in a clearly defined category (rookie, senior on fatigue duty, old sweat, super old sweat etc.), on which his position within the community of MS soldiers was dependent. The number was a symbol of the above-mentioned
variable process, and a lot of essential attributes, which left significant marks on the everyday life in barracks and outside them, related to it. The importance of this number was big enough to be called the “cult of number”.