Vstupní otázkou textu je, existuje-li specificky romská kriminalita. Ve své studii, která je primárně odpovědí na uvedenou otázku, autor danou problematiku nahlíží programově v perspektivě sociálně-kulturní, kdy jako „Romy“ chápe nositele specifické (tj. romské) kultury a romskou kriminalitu pak následně jako specifickou součást této kultury, respektive jako výsledek kontaktu nositelů této kultury s kulturou majoritní (zde české) společnosti. V této poloze je celý text kritikou všech – v české a slovenské populaci doposud převládajících – představ o tom, že kriminální jednání mají Romové/Cikáni vrozené („v krvi“). V úzké vazbě na centrální otázku se autor snaží odhalit příčiny romské kriminality. V základním plánu pak identifikuje dva základní typy těchto příčin – jednak příčiny vyplývající z determinace specifickou (tj. romskou) kulturní tradicí, za druhé pak příčiny vyplývající z adaptace Romů (v uvedeném smyslu) na současné podmínky české společnosti. Podložím celé studie jsou autorovy výzkumy prováděné jednak v tzv. romských osadách na Slovensku a jednak v tzv. romských ghettech v České republice., The main question of the article is whether there exists a specific Roma criminality. In his study, which primarily answers the above mentioned question, the author examines the issue from the socio-cultural perspective, that is he considers “Roma” as bearers of a specific (i.e. Roma) culture and Roma criminality as a specific part of this culture, or more precisely, as a consequence of the contact of the bearers of this culture with the bearers of the culture of the majority (in this case Czech) society. In this sense, the paper represents a criticism of all the conceptions of Roma criminality based on a presumption that criminal behaviour is part of the Roma nature (“it is in their blood”). In this connection, the author makes an attempt to discover the causes of Roma criminality. At a general level, he identifies two types of these causes: 1) causes determined by a specific (i.e. Roma) cultural tradition and 2) causes resulting from the adaptation of the Roma (in a given sense) to the contemporary situation of the Czech society. The empirical data come from research conducted by the author and his fiancée in Roma settlements in Eastern Slovakia and in the so called “Roma ghettos” in the Czech Republic., Marek Jakoubek, and Literatura
Psychosociální faktory významně participují na patogenezi komplexních chorob. Jejich působení na mnoha úrovních organismu koresponduje s bio-psycho-sociálním konceptem zdraví a nemoci. Mozek, chování a imunita jsou úzce propojeny a reagují na environmentální kontext. Účinky chronického psychosociálního stresu popisuje model alostatické zátěže, jenž ozřejmuje dynamičnost nastavení biologických procesů a význam mozku pro zpětnovazebnou regulaci v adaptaci na prostředí. Osobnost jedince, jeho kognitivní a emoční charakteristiky, kvalita sociálních vztahů a socioekonomické faktory modifikují stresovou zátěž a mají přímý i nepřímý vliv na zdraví. Řada účinků psychosociálních faktorů je zprostředkována epigeneticky; v období raného vývoje tento mechanismus formuje vulnerabilitu vůči rozvoji patologií souvisejících se stresem. Psychické, genetické, behaviorální a environmentální vlivy spolu průběžně interagují. Nepřímé účinky psychosociálních faktorů spočívají v modifikaci chování a životního stylu. Toto působení je obousměrné, neboť životní styl zpětně ovlivňuje psychické a fyzické zdraví. Přístupy, zaměřené na podporu odolnosti vůči stresu, mají důležité místo v prevenci., Psychosocial factors significantly participate in the pathogenesis of complex diseases. Their effects correspond to the bio-psycho-social concept of health and disease on many levels. Brain functions, behaviour and immunity are closely linked and responsive to the environmental context. The effects of chronic psychosocial stress are described by the allostatic load model which highlights dynamic adjustment of biological processes and the importance of the brain for feedback regulation in adapting to the environment. The personality of an individual, his cognitive and emotional characteristics, quality of social relationships and socioeconomic factors modify stress load and have a direct and indirect impact on health. Many of the effects of psychosocial factors are mediated epigenetically. In the early development epigenetic mechanisms form the vulnerability to stress-related pathologies. Psychological, genetic, behavioural and environmental factors continuously interact. The indirect effects of psychosocial factors are contained in the modification of behaviour and lifestyle. These effects are bidirectional, because lifestyle in turn has an impact on mental and physical health. Approaches aimed at promoting resilience to stress play an important role in prevention., Šárka Kunzová, Drahoslava Hrubá, Pavel Řimák, Ondřej Sochor, and Literatura
INTRODUCTION: Cellulitis remains a very serious disease even today. Mortality, which varied between 10-40%, has been reduced owing to the standard securing of airway patency and use of an appropriate surgical treatment approach. MATERIALS AND METHODS: A total of 195 patients were hospitalised for cellulitis at the University Hospital in Hradec Králové during 2007-2011. The following parameters were evaluated: age, gender, dependence of incidence of the disease on the season of the year, frequency of attacks of the particular areas and their clinical characteristics, aetiology of the inflammation, types of patient complaints, prevalence of current systemic diseases, results of microbiological and selected laboratory analyses, socio-economic status of the patients, and duration of patient stay at the hospital. Statistical analysis was performed by using Pearson's correlation coefficient, the statistical significance level was p < 0.05. RESULTS: The mean age of the patients was 39.8 years. The group of 195 patients included 108 (55%) males and 87 (45%) females. The mean time between the first symptoms of the disease and admission to the Department was 5 days. From among the 195 patients, 116 (59.5%) were working persons, 79 (40.5%) were non-working (children, students, unemployed persons, women on maternity leave, retired people). The odontogenic origin of the disease was verified in 173 (88.7%) patients. In total, 65 (33.3%) patients had no coinciding complicating systemic disease, 22 (11.3%) patients had diabetes mellitus. The most frequent symptom of cellulitis was painful swelling, found in 194 (99.5%) patients, followed by jaw contracture, found in 153 (78.5%) patients. CONCLUSION: The results are largely very similar to those of previous studies performed in other countries, except that we found no correlation between the prevalence of cellulitis and the socio-economic status, nor have we confirmed Klebsiella pneumoniae sp. as the cause of cellulitis in patients with diabetes mellitus. and H. Doležalová, J. Zemek, L. Tuček
V roce 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny regulační poplatky. V souvislosti s tímto opatřením se neustále diskutuje, zda jejich implementace neúměrně nezatěžuje rozpočty domácností a omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Tento příspěvek se proto zaměřuje na dopady regulačních poplatků na rozpočty domácností a prozkoumání změny struktury ve výdajích domácností na zdraví. Pro analýzu dopadu na rozpočty domácností je použita metodologie Světové zdravotnické organizace a jsou použita data ze statistiky rodinných účtů v letech 2007 a 2008, které bezúplatně zveřejňuje Český statistický úřad. V příspěvku je sledováno 5 základních typů domácností (domácnosti zaměstnanců bez dětí, s dětmi, domácnosti s nezaměstnanou osobou v čele, domácnosti osob samostatně výdělečně činných a důchodců). Výsledky ukazují, že domácnosti důchodců čelily největšímu zvýšení výdajů na zdraví, a taktéž měly nejvyšší zdravotní výdaje v roce 2008. Významným výdajům na zdraví rovněž čelily domácnosti nezaměstnaných. Nejmenší nárůst výdajů byl pozorován u domácností s dětmi, tyto domácnosti platily nejmenší regulační poplatky v roce 2008. Co se týče změn ve struktuře výdajů na zdraví, u většiny sledovaných domácností došlo k poklesu výdajů na volně prodejná léčiva, což lze vysvětlit jako kompenzaci zavedení regulačních poplatků a růstu cen léků a doplatků na léky. Obecně lze říci, že poklesly výdaje na nadstandardní zdravotní služby., Background: The user fees were implemented into the Czech health care system in 2008. There has been a discussion whether the implemented user fees are possible to have a negative impact on the budgets of patients and can restrict the access to the consumption of health care. Therefore this paper focuses on the effect of user fees on the budget of the Czech households and the changes in the structure of their out-of-pocket payments. Methods: The methodology of the World Health Organization was used for the analysis of the impact on budgets. The used data was derived from the Household Budget Survey 2007 and 2008 published by the Czech Statistical Office. Five types of households were monitored (households headed by employed person with and without children, households of unemployed, selfemployers and households of pensioners). Results: The results show that the households of pensioners faced to the highest increase in out-of-pocket payments and overall the highest out-of-pocket payments in 2008 as well. The household headed by unemployed person had also significant out-of-pocket payments in 2008. The smallest increase in out-of-pocket payments is observed by the households of employees with children. They paid the smallest amount of user fees in 2008. Regarding the changes in the structure of out-of-pocket payments, the majority of the observed households decreased their expenditure on medicaments sold without prescription as a result of user fees implementation and increase in medicament prices and copayments. In general, expenditure on above standard services dropped. Conclusion: The user fees implementation increased particularly the expenditure of vulnerable households (pensioners), however the effect on the changes in out-of-pocket payments structure in 2008 was not so significant., Veronika Krůtilová, and Lit.: 12
Publikace je výsledkem diskuzí odborníků z různých oblastí nad současným stavem zdravotně-sociální péče o lidi se získaným poškozením mozku. První část dokumentu seznamuje čtenáře s problematikou získaného poškození mozku a s nejpalčivějšími problémy v oblasti rehabilitace a péče o lidi, kteří toto poškození utrpěli. Hlavními problémy současného stavu je zejména nízká až chaotická návaznost péče,, autoři Pavel Maršálek ... [et al.] ; editor Marcela Janečková ... [et al.], and Obsahuje literaturu
Podpora zdraví na pracovišti je podpora zdraví, která je zaměřena na zdraví ekonomicky aktivních obyvatel. Rozhodující otázkou je, zda budou zaměstnavatelé v ČR poskytovat svým zaměstnancům hospodářskou nebo nějakou jinou podporu. Autoři diskutují některé argumenty, které by mohly vést k větší aktivitě českých zaměstnavatelů v oblasti podpory zdraví na pracovišti., Worksite health promotion is health promotion that is focused on health of economically active population. The crucial question is whether Czech employers have any economic or other incetives to provide this type of services to their employees. In the paper, we discuss some arguments for Czech employers to be more active in worksite health promotion., Martin Dlouhý, Milan Horváth, and Lit.: 5
Backround: Worldwide, approximately 1 billion people, from which 200250 million are women, smoke. Based on the Estonian Medical Birth Register data, in 2010, 7,5% of pregnant women were smokers, and in 2012, 7% of pregnant women were smoking during their pregnancy. Thus, smoking rates among pregnant women fell only 0,5%. The objective of the research was to find out the views of pregnant women who were smoking during pregnancy of the effect of smoking on the health of them and their babies, and experiences in quitting smoking, changing indicators, e.g. smoking and socioeconomical status (initial exposure to smoking, employment, longterm partnerships etc.) in 20092013. Methods: This research is a phenomenological study, which was being carried out from October 2009 until January 2013. Data collection methods were semistructured interviews with 45 pregnant women smoking during their pregnancy and being registered for antenatal care in three health care institutions of Republic of Estonia. An inductive approach for qualitative analysis was used. Results: Most women smoking during pregnancy started smoking in their teens, their parents smoked, they were under 30 years old housewives or unemployed. On an average of 1120 cigarettes were consumed each day, the pregnancy of the research group did not influence frequency and tobacco intake. The participants in the research group reported that tobacco consumption helped them relax, gave them a chance to spend time in a good company, and it was not regarded as a bad habit but a social addiction, being caused by availability of tobacco products. Although most of them had an opinion about harmful effects of smoking, e.g. a cough, asthma and rapid fatigue, on the health of them and less on their expected babies, they continued smoking. Conclusions: The smoking and socioeconomical status of women smoking during pregnancy in 20092013 has not changed, health awareness of them is low and has not improved. Support groups with close relatives are needed to motivate cessation. In the first place, prevention needs a good example, purposeful cooperation, which starts in daily life context at homes, in educational institutions and in the community. Limiting the availability of tobacco products, postponing and preventing an initial exposure to smoking are thought to be of great importance. The results of the research will be introduced in health care institutions and they can be used in the health promotion process., Urve KaasikAaslav, Mare Vanatoa, Ene Kotka, and Literatura
Prevalence kouření tabáku u adolescentů je závažným problémem s významnými dopady ve zdravotnictví, ale i v socioekonomické nebo demografické sféře. Cílem případové studie je specifikovat kuřácké chování žáků základních škol na základě rozdílných faktorů (věk, pohlaví, typ školy, geografická poloha, velikost sídla, sociální status apod.). Analytickým nástrojem je dotazník, výzkumný soubor tvoří 628 žáků (věk 11, 13, 15 let). Ve studii téměř 40 % žáků ve věku 13 let a 85 % žáků ve věku 15 let potvrdilo zkušenost s kouřením, rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou výrazné. Alespoň jednou za týden kouří každý šestý 15letý žák bez ohledu na pohlaví. V kouření každý den převažují chlapci (zejména 15letí). Výsledky ukazují spojitost mezi kouřením adolescentů a charakteristikou (spolu)žáků (sociální, ekonomický status, neúplná rodina, rodina cizinců, vzdělání apod.). Zřejmá je souvislost mezi kouřením a typem školy (velikost tříd, preventivní programy, řešení problémových situací, mimoškolní aktivity atd.). Je možné identifikovat rizikové kategorie žáků škol a zacílit prevenci k sociálně a vzdělanostně slabším skupinám populace, věkové kategorii 13letých (eliminace experimentování s kouřením) a 15letých (rozšíření povědomí zdravotních rizik kouření)., The prevalence of tobacco smoking is a serious issue among adolescents with major implications in healthcare but also in socioeconomic and demographic sphere. The object of case study is to specify the relationship of elementary school pupils to smoking tobacco based on various factors (age, gender, type of school, geographical location, size of residence, social status, etc.). A questionnaire is analysis tool research sample consists of 628 students. In the study, almost 40% of pupils aged 13 years and 85% of pupils aged 15 confirmed experience with smoking, the differences between boys and girls are not significant. One in six aged 15 smokes at least once a week, irrespective of gender. Boys (especially aged 15) outweigh at the everyday smoking. The results indicate a link between smoking adolescents and pupil's characteristics (social, economic status, single parent family, the family of foreigners, education, etc.). The link between smoking and type of school (class size, preventive programs, problem solving, after-school activities etc.) is obvious. It is possible to identify risk categories of pupils of schools and to target prevention to socially and educationally disadvantaged groups of the population, to the age group 13 year (elimination of experimenting with smoking) and to 15 year (greater awareness of health risks of smoking)., Dana Hübelová, and Literatura