Search

Start Over Rights http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ Rights policy:public Subject 00 Harvested from CDK

172. Werner Heisenberg, Niels Bohr a příběh kodaňské interpretace

Creator:
Filip Grygar
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Bohr, Niels, 1885-1962, Heisenberg, Werner, 1901-1976, kvantová teorie, quantum theory, Copenhagen Interpretation, Complementarity, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Příspěvek se zaměřuje na zavádějící příběh o tzv. kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, již jako údajně nerozpornou či jednotnou vytvořili a sdíleli na základě tzv. kodaňského ducha kvantové teorie její tvůrci v roce 1927. Článek bude vycházet z role, kterou v tomto příběhu sehráli především dva významní fyzikové N. Bohra W. Heisenberg. První část příspěvku seznamuje s variacemi toho, co se v literatuře považuje za kodaňskou interpretaci. Druhá část odhaluje, že zatímco kvantová mechanika vznikla ve dvacátých letech 20. století, kodaňská interpretace je veskrze problematickým a především Heisenbergovým produktem z let padesátých. Jednou z hlavních motivací, kvůli níž vystoupil s tzv. kodaňskou interpretací, byla obrana vůči množícím se kritikám obhájců kvantové teorie. Jelikož mezi členy tzv. kodaňské školy nepanovala žádná jednotná či nerozporná interpretace kvantové mechaniky, zaměřuje se poslední část příspěvku na několik vybraných rozdílů hlavně mezi Bohrovým a Heisenbergovým výkladem kvantové teorie., The article focuses on the misleading story of the so-called Copenhagen interpretation of quantum mechanics. The interpretation was allegedly created as unitary or consistent and shared by its founders in 1927 by virtue of the so-called Copenhagen spirit of quantum theory. The paper is based on the role which two leading figures, Niels Bohr and Werner Heisenberg, played in this story. The first part of the article introduces variations of what is considered to be Copenhagen interpretation. The second part reveals that while quantum mechanics had originated in the 1920s, the Copenhagen interpretation was mainly a problematic Heisenberg’s product of the 1950s. One of his main motivations for the introduction of Copenhagen interpretation was to set up a defence against increasing criticism of the supporters of quantum theory. Since there was no unitary or consistent interpretation of quantum mechanics among members of the so-called Copenhagen school, the last part of the paper focuses on several differences primarily between Bohr and Heisenberg’s interpretation., Filip Grygar., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

173. Z projevu předsedy AV ČR Jiřího Drahoše na XLV. zasedání Akademického sněmu

Creator:
Jiří Drahoš
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Akademie věd České republiky, věda a společnost, projevy, science and society, speeches, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
The Czech Academy of Sciences (CAS) celebrates its 125-year anniversary with a new strategy for its future development (consisting of 14 research programmes) and also with its new logo. Part of the speech of the CAS President delivered at the 45th Session of the Academiy Assembly (16th December 2014) is published with the aim of presenting the important ideas behind the Strategy AV21 for the 21st century. and Jiří Drahoš.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

175. Zase nedopnu kalhoty!

Creator:
Olivová, Jana and Kyselová, Stanislava
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda, biologie, tuková tkáň, obezita, science, biology, adipose tissue, obesity, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Ještě nedávno se tuková tkáň považovala za pouhou zásobarnu energie a symbol nežádoucí obezity, která má značný podíl na tzv. civilizačních chorobách. Stále víc vědeckých poznatků však začalo podobně jednostranný pohled nabouravat a ukazovat, že tuková tkáň není zbytečné zlo, ale má mnoho důležitých funkcí, bez nichž by se naše tělo neobešlo. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

176. Zdrojový kód jako literární technologie?: O vytváření faktů v digitálním věku

Creator:
Radim Hladík
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
humanitní vědy, filozofie vědy, humanities, philosophy of science, literary technology, source code, e-research, scientific knowledge, digital humanities, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění - materiální, literární a sociální - se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách., The increasing use of digital technologies in scientific work and communication raises the question of the epistemological nature of knowledge thus produced. In this essay, I am employing the conceptual apparatus developed by Steven Shapin and Simon Schaffer for the analysis of the historical dispute between Robert Boyle and Thomas Hobbes over the ways of producing knowledge in natural philosophy, and applying it to digital research. Their concept of three knowledge-making technologies - material, literary and social - appear to be heuristically useful concepts for reflecting on digital technologies as well. The latter are presented in the essay not as a separate facts-producing technology, but as elements around which the existing scientific technologies are radically reconfigured. Particular attention is paid to the concept of code as a literary technology and the role of digital technologies in the humanities., Radim Hladík., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

178. Žena jako módní doplněk

Creator:
Alena Křížková
Format:
print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda a společnost, sociologie, ženy, stereotypy, krása, science and society, sociology, women, stereotypes, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Alena Křížková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public