Vedlejší fyzikální jednotky se obvykle zavádějí tehdy, když existují značné praktické důvody a přínosy z jejich užití. Je DARI takovou vedlejší jednotkou? V článku "DARI - jednotka měření vhodná k praktickému vyhodnocení účinků nízkých dávek ionizujícího záření" [1] autoři popisují své důvody pro zavedení vedlejší, či dokonce nové jednotky, kterou pojmenovali DARI (Dose Annuelle due aux Radiations Internes). Dosud se k stanovení dávkového ekvivalentu Hg používá Sievert [J.kg1]. Autoři se domnívají, "že dávka je udávána v jednotkách, které jsou pro laiky obtížně srozumitelné", a navrhují jednotku, jež je ekvivalentní dávce 0,2 mSv a je blízká dávce, již člověk obdrží vlivem radioaktivity lidských tkání, konkrétně příspěvku k její hodnotě od draslíku 40K a uhlíku 14C. and Pavel Pitřík.
Článek popisuje konstrukci polovodičových detektorů jednotlivých fotonů a jejich použití při velmi přesných měřeních vzdáleností a přenosu přesného času v kosmických projektech. Detektory vyvinuté v posledních třiceti letech na Českém vysokém učení technickém v Praze úspěšně pracují v laboratořích po celém světě i na palubě pěti kosmických sond., The construction of single photon semiconductor detectors is described in this paper together with their applications for high precision laser ranging and for laser time transfer in space projects. Detectors developed at the Czech Technical University in Prague over the last three decades are successfully operated on board of 5 satellites and in many labs worldwide., Ivan Procházka, Josef Blažej., and Obsahuje seznam literatury
Na str. 17 tohoto čísla zmiňuje Andrej Geim, jediný laureát jak Nobelovy ceny, tak Ig-Nobelovy ceny, výsledky svých experimentů se silovými účinky magnetických polí na diamagnetické objekty mediálně proslulé jako "létající žába". V historické rubrice přinášíme čtenářům zprávu o experimentech J. Moosera zamýšlejícího již před více než 110 lety využít mechanického účinu silného magnetického pole na struktury oka ke korekci očních vad. Dobový obraz problematiky poskytují příslušné partie z přednášek V. Strouhala. and J. Mooser a V. Strouhal.
The majority of matter in our universe exists at high pressures and high temperature, such as found in the deep interior of planets and stars, beyond those experienced the surface of the Earth. Recent development in high pressure techniques enabled simulation of these conditions in laboratoire and thus investigaton of matter at extreme (high pressures and temperatures) conditions. A static compression technique utilizing a diamond anvil-cell (DAC) is today a well-established technique yielding a wealth of information on the behaviour of highle-compressed materials. It soon became clear that matter can adopt complex structures and can exhibit exotic physical properties under pressure. The DAC is a powerful tool, spread across multiple research disciplines from material science searching for novel materials to planetary sciences shedding light on the most remote parts of our planet., Zuzana Konôpková., and Obsahuje seznam literatury