V tomto článku je nastíněn základní úvod do problematiky biotransformace a jejich možných negativních důsledků. V textu jsou popsány tři fáze biotransformace a u každé z nich případ, se kterým se čtenář ve svém životě může setkat. Dále je zde jednoduchým způsobem vysvětlena nomenklatura biotransformačních enzymů a transportérů a článek tak celkově poskytuje základní povědomí o komplexnosti biotransformace., This article outlines a basic introduction to the topic of biotransformation and its possible negative consequences. The text describes three phases of biotransformation and each is presented in an example which the reader may encounter in everyday life. Furthermore, in a simple way, the nomenclature of biotransformation enzymes and transporters is explained and thus the paper provides a basic understanding of the complexity of biotransformation., and Ondřej Ženata.
V úterý 29. dubna 2015 se v reprezentačních prostorách Akademie věd České republiky, v pražské vile Lanna konalo slavnostní vyhlášení cen Živy za nejlepší články uplynulého ročníku, které uděluje redakční rada a redakce časopisu., The selected best contributions to Živa in 2014 and three eminent personalities of the journal were awarded special prizes., and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.
Článek shrnuje současné názory na vnitrodruhové genetické rozrůznění a taxonomii zmije obecné (Vipera berus). Zvláštní pozornost je věnována genetické příslušnosti populací českých zmijí., This article summarizes contemporary knowledge of the intraspecific genetic differentiation and taxonomy of the Common Adder (Vipera berus). Special attention is paid to the genetic status of the Czech adders., and Jiří Moravec, Jiří Šmíd.
Perloočky rodu Daphnia jsou intenzivně studovaní vodní bezobratlí. Proto byl pro nás velkým překvapením objev pro vědu nového druhu tohoto rodu v tůni na Kokořínsku. Druh byl pojmenován po významném českém hydrobiologovi Jaroslavu Hrbáčkovi, ale jeho jméno odkazuje i na hrbatý tvar těla. Jeho doposud známé lokality jsou pouze v Čechách a na Slovensku., Species of water fleas that belong to the genus Daphnia have been used intensively in studies as “model organisms”. The discovery of a new Daphnia species in a pool in Central Bohemia was, therefore, a surprise. All known localities of this species, which we named after the prominent Czech hydrobiologist Jaroslav Hrbáček, are restricted to Czechia and Slovakia., and Adam Petrusek, Petr Jan Juračka.
Článek přestavuje taxonomicky problematický rod chrpa z čeledi Asteraceae. Jsou diskutovány současné pohledy na vymezení a vnitřní členění rodu založené na molekulárních znacích. Dále je popsána problematika hybridizace, která je v rodu velmi častá, a její souvislost s polyploidií (druhy stejné ploidie se často kříží za vzniku rozsáhlých a variabilních hybridních rojů, zatímco mezi ploidiemi je silná reprodukční bariéra)., Centaurea is a taxonomically critical genus from the Asteraceae family. Current delimitation of the genus and its internal classification based on molecular data are discussed. Hybridization and polyploidy are common in Centaurea. The frequency of hybridization depends on ploidy levels of the taxa (homoploid taxa usually hybridize easily and form extensive and variable hybrid swarms, while heteroploid taxa are reproductively strongly isolated)., and Petr Koutecký.
Za posledních několik let byla publikována řada významných archeogenetických studií týkajících se datování a geografické lokalizace posledního společného předka lidského chromozomu Y. Je to dáno dramatickým rozvojem molekulárně biologických technik, díky nimž je dnes možné přečíst daleko větší objem dat, než tomu bylo dříve. Dozvěděli jsme se, že „Y chromozomový Adam“ bude asi nakonec starší než „mitochondriální Eva“ a že jeho synové prodělali mnohem bouřlivější demografický vývoj než dcery Eviny., Several important archaeogenetic studies dealing with age estimates and the geographical locations of the last common ancestor of our Y chromosome have been published over the past few years. This is due to the dramatic development of molecular biological techniques, which made it possible to read a much larger amount of data than was possible before. We learned that the "Y chromosome Adam" might be even older than "mitochondrial Eve" and that his sons went through a much more complex demographic history than Eve’s daughters., and Viktor Černý.
Metody sekvenování nové generace (NGS) poprvé vnesly hlubší pohled do diverzity lidského střevního mikrobiálního ekosystému, jehož velikost je nečekaně veliká. Poměr lidských a mikrobiálních buněk se pohybuje v rozmezí od 1:1 až po 1:100 a lze říci, že jak lidé, tak i další savci žijí ve složitých konsorciích složených z virů, archaeí a bakterií tvořící mikrobiom spolu s mikroskopickými houbami a jednobuněčnými a mnohobuněčnými eukaryoty, tj. prvoky a helminty. Největší pozornost je prozatím věnována bakteriálnímu mikrobiomu představujícímu možná nejvíce různorodý segment ekosystému lidského těla., The Next Generation Sequencing (NGS) methods has brought a deeper insight into the diversity of a human intestinal microbial ecosystem. The ratio of human and microbial cells ranges from 1:1 to 1:100. One might say that humans (and other mammals) live in a complex consortium of viruses, bacteria, archaea - forming what is known as a microbiome - together with microscopic fungi, unicellular and metazoan eukaryotes (protists and helminths). Most attention has so far been paid to the bacterial microbiome that signifies perhaps the most diverse segment of the ecosystem of human body., and Jan Votýpka, Kateřina Jirků Pomajbíková.
Genomy eukaryotických organismů se nesmírně liší svou velikostí, kdy dosahují až 66tisícinásobného rozdílu. Největší v současnosti známý genom byl nalezen u vraního oka japonského (Paris japonica), nápadné byliny z Japonska. Množství jaderné DNA u tohoto druhu bylo odhadnuto na 153,32 pg, jeho genetický kód je tak 50krát delší než ten lidský., Genomes of eukaryotic organisms vary tremendously in size, spanning an approximately 66,000-fold range. Recently the largest genome has been discovered in Paris japonica, a striking plant native to Japan. The amount of nuclear DNA was estimated at 153.32 pg, making the genetic code 50 times longer than that of a human being., and Jan Suda.