The goal of this paper is focused on non-destructive testing of new kind of composite material - wood plastic composite (WPC) after technological operation of turning and after process of extrusino (before machining). From theoretical point of view the quality of the surface during turning is directly dependant on a combination of nose radius and feed.In the case ofmachining the compositematerialsthat areWPCbased, thisstatement does not apply because the shape ofthe surface is conditioned by the compatibility ofthe material. Detection ofsurface defects were used visual inspection and capillary method. X-ray scanning (metrotomography) was used for detect of defects in volume - it is possible to state a course of defects in different layers - cross section along thickness. The anomalies (cracks) on the suface after machining were clarified by using RTG scanning. and Príspevok sa zameriava na nedeštruktívne testovanie nového druhu kompozitného materiálu - drevom plnených plastov (WPC) po technologickej operácii sústruženia a samotnom procese pretláčania (pred obrábaním). Z teoretického hľadiska je kvalita obrobenej plochy po sústružení priamo závislá na kombinácii rýchlosti posuvu a polomeru zaoblenia hrotu nástroja. V prípade obrábania kompozitnych materiálov na báze dreva nieje možné uplatniť predošlé tvrdenie, protože povrch je podmienený aj samotnej kompatibilite materiálu. Na odhalenie povrchových chýb bola použitá vizuálna kontrola a kapilárna skúška. RTG snímanie (metrotomografia) bolo použité na odhalenie chýb v objeme materiálu, na základe čoho je možné zachytiť priebeh defektov v rôznych hladinách - prierezoch pozdĺž hrúbky. Použitím RTG metódy boli objasnené vzniknuté anomálie (trhliny) na porvchu po obrábaní.
While fertility rates in Western countries are low and the number of people who will remain voluntarily childless is increasing, more and more couples are seeking medical treatment for infertility. Fertility problems transcend the boundaries of medicine and challenge the traditional positivistic understanding of health and illness and the authority of scientific and objective medicine. The circumstances for coping with infertility are not universal and depend instead on the given society and on cultural values. Studying infertility means studying every important institution of our society: the institutions of marriage and the family, the institution of parenthood, medicine, and so on. While American and other Western social scientists have studied social aspects of infertility for many years, in the Czech Republic the topic remains the domain of medicine. This article focuses on basic concepts employed in the study of infertility and involuntary childlessness in sociology. It presents and summarises relevant concepts such as stigmatisation, social exclusion, identity problems, and gender differences in the response to infertility. It presents the debate over explaining the terms of infertility and (involuntary and voluntary) childlessness. It shows how the position of involuntary childlessness has been changing as the problem has increasingly come to be dealt with in medical terms and as high-tech medical treatments for infertility have been developed. Finally, the article opens up the topic for debate and raises the question of potential methods of research.
Měření rodinných vztahů a charakteristických rodinných interakcí provází mnoho problémů díky nedostatku teorie v dané oblasti, stejně jako interpretaci získaných výsledků. Většinou se zabýváme vztahy v rodině pomocí standardizovaných dotazníků a inventářů nebo jednoduchých seznamů otázek. Existuje však mnoho dalších metod, přístupů a nápadů, jak operacionalizovat vztahy v rodině. Tato studie přináší přehled některých problematických oblastí v měření rodinných vztahů a jejích dopadů, příklady méně používaných nástrojů na měření vztahů a dalších metod, se kterými se setkáváme v souvislosti se zkoumáním vztahů v rodinách. Cílem studie je zmapovat metody, které tvoří alternativu k dotazníkům a inventářům, a prozkoumat jejich možnosti v oblasti měření rodinných vztahů a interakcí. Věnujeme se zejména semiprojektivním a projektivním metodám. Mnoho metod, které jsou zmíněné ve studii, se pro měření vztahů používá jen málo, ale mají velký potenciál pro použití v této oblasti. Ve studii jsou naznačeny některé problémy s interpretací poznatků: kulturní diverzita, problém s rozlišováním subjektivního a osobnostního hlediska, které respondent vnáší do svého hodnocení rodinných vztahů, sociální desirabilita. and A gap in the theoretical background created numerous difficulties and inconsistencies in the measurement of the characteristic of family relationships and family interactions, but also in the interpretation of obtained results. Mostly we deal with family relationships using standardized questionnaires and inventories or simple lists of questions. However, there are many other methods, approaches and ideas on how to operationalize family relationships. This study provides an overview of some of the problematic areas in the measurement of family relationships and its consequences. The aim of the study is to explore methods that form an alternative to the questionnaires and inventories, and explore their potential for the measurement of family relationships and interactions. We pay particular attention to projective techniques. Many methods that are mentioned in the study are uncommon, but they have a great potential for use in this area. The study indicated some problems with the interpretation of results: cultural diversity, the problem of distinguishing subjective and personal point of view, social desirability.